Hlavní komplikací náhrady kyčelního kloubu je periprotetická osteolýza. Patří mezi nejčastější příčiny jejího selhání, které vyžadují revizní operaci. Hlavním důvodem vzniku aseptické osteolýzy je reakce organizmu na otěrové částice. Nejdůležitějším cílem pro otěrové častice je makrofág, který se po fagocytóze aktivuje a produkuje prozánětlivé faktory, vedoucí v konečném důsledku ke zvýšené kostní resorpci. Patofyziologickým podkladem je pravděpodobně změna rovnováhy systému RANKL/RANK/OPG v mikroprostředí kosti, který ovlivňuje její metabolismus. Dochází ke zvýšení nabídky RANK ligandu, což vede ke zvýšené osteolýze s následkem uvolnění implantátu. V této práci se pokusíme ověřit hypotézu, že existuje vztah mezi velikostí osteolýzy, množstvím otěrových částic a expresí RANK ligandu v tkáních obklopujících uvolněnou cementovanou a necementovanou náhradu kyčelního kloubu.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
Periprosthetic osteolysis remains the leading complication of total hip arthroplasty. It often results in aseptic loosening of the implant with a requirement for a revision surgery. Wear-generated particular debris is the main cause of initiating this destructive process. The most important cellular target for wear debris is a macrophage, which responds to particle challenge by activatig proinflamatory signals, which contribute to increased bone resorption. The activation of the RANKL/RANK/OPG system is considered to be a likely cause of periprosthetic osteolysis leading to implant failure. The aim of this study was to examine the possible correlation between the clinical extent of osteolysis, the number of wear particles and the expression of the osteoclastic mediator RANKL in the tissues around aseptically loosened cemented and non-cemened total hip replacements.