Krajinna raného středověku a její změny s nástupem kolonizace

• Název práce v češtině: Krajinna raného středověku a její změny s nástupem kolonizace
• Název v anglickém jazyce: The Early Medieval landscape , and transformation during the High Medieval colonization
• Klíčová slova: středověk, pylová analýza, krajina, lidský impakt
• Klíčová slova anglicky: Medieval, pollen analysis, landscape, human impact
• Akademický rok vypsání: 2004/2005
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: angličtina
• Ústav: Katedra botaniky (31-120)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Petr Pokorný, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 20.04.2010
• Datum zadání: 20.04.2010
• Datum odevzdání elektronické podoby: 13.04.2011
• Datum proběhlé obhajoby: 11.11.2011
• Oponenti: prof. Dr. Malgorzata Latalowa

Předběžná náplň práce

Středověká transformace krajiny, která proběhla na území celé střední Evropy, je patrná ve všech pylových diagramech. Franz Firbas tento radikální přelom použil jako počátek biostratigrafické zóny nazvané Mladší Subatlantik (zóna X; Firbas 1949). Na našem území je tzv. velká středověká změna spojená s masivní kolonizací v průběhu 13. století, která vyústila v rozsáhlé odlesňování a výrazné změny v zemědělství. Sídelní síť se v průběhu první poloviny 13. století stabilizovala na úrovni odpovídající dnešnímu stavu a poprvé dosáhla do horských oblastí (Klápště 1994). Půda byla poprvé kompletně rozparcelována a oficiálně vlastněna, což spolu s potřebou intenzivnějšího obhospodařování vedlo ke spojování polí do větších celků a k rozšíření obdělávané půdy obecně (Klápště 2006). Docházelo ke změně zemědělského systému směrem k více efektivnímu trojpolí (Bakels 2009). Během několika století prošla krajina tak radikální změnou, že se její podoba přiblížila té dnešní a naopak velmi vzdálila ještě relativně nedávné krajině raného středověku.
Předkládaná disertační práce je zaměřena na krajinu raného středověku a její proměnu, která kulminovala během 13. a 14. století. Raně středověká krajina si do značné míry zachovávala pravěký charakter, který byl ve vrcholném středověku nahrazen jinou, hrubší krajinnou mozaikou s odlišnou druhovou skladbou i zastoupením rostlinných biotopů. Dva základní cíle této práce jsou: a) pomocí pylové analýzy z kulturních i přirozených sedimentů rekonstruovat obecné rysy krajiny raného středověku a popsat pozdější změny, b) kriticky zhodnotit výpovědní hodnotu pylových dat. V případě kulturních sedimentů je otázkou, jestli lze metodu pylové analýzy, která původně sloužila k popisu dlouhodobých vegetačních změn v přirozených profilech, úspěšně aplikovat při archeologickém výzkumu městských vrstev, které většinou pokrývají relativně krátký časový úsek. V případě přirozených sedimentů je otázkou, jaká je u pylových dat hranice rozlišení krajinných změn. Jak velké změny ve vegetaci nám mohou uniknout, budeme-li sledovat vývoj pouze pomocí pylových diagramů?

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Landscape transformation that occurred during the Middle Ages in western and central Europe is reflected in all pollen diagrams. An event that was so striking and widespread was used by Firbas to distinguish a biostratigraphical period called the Younger Subatlantic (zone X; Firbas 1949). High Medieval landscape transformation is connected with rapid colonization in our area that resulted in extensive deforestation and intensified agriculture. During the first half of the 13^th century, the settlement network was already stabilized and was very similar to the current state and was reaching also mountain areas (Klápště 1994). New organization and changes in land ownership, as well as a need for more effective agriculture, resulted in the connecting of small fields into larger ones and in an increase of cultivated area (Klápště 2006). The use of the land was different, and for the first time complete (Bakels 2009). During a few centuries anthropogenic factors that were enormously enhanced throughout the 13^th century, formed a cultural landscape that was much more similar to the landscape of today than to the landscape of, for instance, the 9^th century.
This doctoral thesis is focused on the Early Medieval landscape in the Czech lands and its transformation that culminated during the 13^th and 14^th centuries. From that time onwards the prehistoric landscape pattern was definitively lost and replaced by much coarser patches with different species composition and distribution of particular biotopes. This thesis has two different aims, i) to study and describe characteristics of early medieval landscape and its transformation during the High Medieval time by means of pollen analysis from both archaeological layers and natural sediments; ii) to assess the potential of pollen-analytical data from both archaeological layers and natural sediments. The question was whether pollen analysis that is usually performed in natural sediments and that well-reflect long term vegetation development, can be successfully applied to archaeological research in urban contexts. In the case of natural sediments, the question was if the detail of pollen data is sufficient to reflect landscape changes. Can we miss something important when we study landscape history only by reading pollen diagrams?