Post-triasové loděnky nejsou až tak vyhledávaným předmětem výzkumu v oblasti hlavonožců, jako například amoniti. Až na některé výjimečné lokality nejsou ve fosilním záznamu výrazně hojně zastoupeny, mají poměrně konzervativní morfologii a díky častému špatnému zachování je jejich zařazení do druhové či rodové úrovně poměrně komplikované. Výjimky tvoří taxony s velmi krátkým a endemickým výskytem a výrazně odlišnými morfologickými znaky, které jsou vhodné i pro biostratigrafické interpretace. Problematický je také typový materiál, který není v některých případech morfologicky reprezentativní pro daný taxon a proto je nutné četné taxony revidovat. Není ovšem pravdou, že by loděnky nebyly jistým podílem zastoupeny v paleontologických kolekcích přírodovědných institucí díky dlouholetým sběrům. Stejně tak paleontologické publikace, které sahají již do počátků 19 století, věnují této skupině přeci jen jistý, i když ne úplně významný prostor. Cílem této doktorské studie je zmapovat situaci post-triasových loděnek zejména s ohledem na svrchnokřídové zástupce vyskytující se na území Evropy a napomoci k jejich dalšímu výzkumu. Proto se studie podrobněji zabývá morfologickými znaky těchto zástupců a posléze jejich interpretací s ohledem k zachování exemplářů. Pozornost je také věnována ontogenezi této skupiny, morfologickým změnám během ní, zejména ve fázi dospívání a jejich interpretaci a analogii s recentními zástupci. Studie dále vytváří přehled o rodech a druzích s ohledem na aktuální stav výzkumu. Systematická část se zaměřuje převážně na detailní a emendované diagnózy jednotlivých rodů a existující typový materiál. Zobrazuje typové exempláře či morfotypy, pokud je typový materiál nedostačující pro reprezentaci daných taxonů. Studii doplňují většinou publikované výsledky formou článků v mezinárodních časopisech, zaměřené na taxonomickou revizi vybraných zástupců na rodové i druhé úrovni, ontogenezi, tafonomii, paleogeografii, paleoekologii a další problematiku spjatou s touto skupinou. Kromě publikací studie zahrnuje v současné době nejrozsáhlejší databázi exemplářů svrchnokřídových loděnek z kolekcí Evropských i mimo Evropských významných institucí. Databáze obsahuje exempláře převážně z území Evropy s významným podílem typového materiálu. Dalším užitečným a velmi praktickým výstupem je webová stránka vytvářející dynamické propojení systematického přehledu svrchnokřídových Evropských loděnek s publikovanou literaturou zabývající se jejich problematikou. Celkově tato studie přináší kromě výsledků z výzkumu samotného také velmi efektivní a inovativní nástroj pro studium dané skupiny a novou metodiku, která se dá aplikovat na řadu dalších skupin.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
The post-Triassic Nautiloidea are not as popular theme within fossils cephalopods research as for example ammonites. They are not very abundant in the fossil records except some rare localities and areas, their morphology is quite conservative and due to the usually poor preservation, their determination and assigning to the species even to genera level is often complicated. Exceptional are taxa with very specific morphology and short stratigraphic and endemic occurrence, which are even suitable for biostratigraphic interpretations. Problematic is also the often poor taxonomical representation of the type material and revision of many taxa is needed. Still nautilids are often represented by reasonable amount in the paleontological collections of natural history museums due to the long history of fossils collecting. Also the scientific literature has been dedicating at least some space to this group since 19 century. The aim of this study is to create an overview about the post-Triassic, especially Upper Cretaceous nautiolidea in the European region of epicontinental seas and prepare a good basement for extensive study of this group. Due to this aim the study is primarily focused on determination of morphological features and also problematic with their interpretation according to the variable preservation of the specimens. The study is also focusing on the early and late ontogeny and the morphological changes in embryonic and especially the final stage of ontogeny with comparison within living nautilus. Part of the systematic chapter is an overview of actual status of the taxonomy of Upper Cretaceous nautilids in the European region, with detailed and emended diagnoses of all genera, an up-to-date list of species and an existing type material. Type specimens and morphological representative material is displayed on numerous photographical plates. The study is supplemented with mostly published results in a form of scientific papers, focused on taxonomical revisions of selected genera and species, ontogeny, taphonomy, paleogeography, paleoecology and other problematic related to this group. Other results of this study are introduced by the currently largest database of Upper Cretaceous nautilids specimens from European on other collections. The database includes mostly material from European region with significant amount of type and figured specimens. Another result is a web page with taxonomic and bibliographic modules which creates dynamical overview within the published literature and Upper Cretaceous Nautilids taxa and the related problematic. Both of those results are designed to be very effective, innovative and useful tools (also applicable to other groups) and together with the scientific results from this study, they support and streamline the future study of this group of cephalopods.
- zadáno vedoucím/školitelem