Zločiny proti lidskosti

• Název práce v češtině: Zločiny proti lidskosti
• Název v anglickém jazyce: Crimes against humanity
• Klíčová slova: "zločiny proti lidskosti" "mezinárodní trestní tribunály"
• Klíčová slova anglicky: "crimes against humanity" "international criminal tribunals"
• Akademický rok vypsání: 2008/2009
• Typ práce: rigorózní práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra mezinárodního práva (22-KMP)
• Vedoucí / školitel: prof. JUDr. PhDr. Veronika Bílková, Ph.D., E.MA.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 13.07.2009
• Datum zadání: 13.07.2009
• Datum a čas obhajoby: 24.02.2014 12:00
• Místo konání obhajoby: PF UK m. 219
• Datum odevzdání elektronické podoby: 26.09.2013
• Datum proběhlé obhajoby: 24.02.2014
• Oponenti: prof. JUDr. Vladimír Balaš, CSc.

Předběžná náplň práce

Cílem této práce je analýzou právních textů a srovnávací historickou a komparativní metodou zkoumat pojetí a definice zločinů proti lidskosti a jejich vývoj zejména od poloviny 20. století do současnosti. Normy zakazující páchání zločinů proti lidskosti a vymezující obsah těchto komplexních zločinů jsou mezinárodní obyčejové povahy. Jedná se tedy o normy nepsané, které podléhají vývoji v čase. Vzhledem k neexistenci mnohostranné Úmluvy zaměřené výlučně na zákaz páchání zločinů proti lidskosti, jakož i jejich definici, musíme obsah norem upravujících zločiny proti lidskosti extrahovat z jiných pramenů. Za takovéto prameny poznání práva mi při vypracování rigorózní práce sloužily především Statuty mezinárodních trestních tribunálů (IMT, ICTY, ICTR a SCSL) i Mezinárodního trestního soudu (ICC) a jejich judikatura. Závěrem této analýzy je souhrn prvků, které aktuálně naplňují znaky skutkové podstaty zločinu proti lidskosti v mezinárodním právu.

Normy obsahující skutkové podstaty zločinů proti lidskosti jsou dnes zejména v oblasti mezinárodního práva veřejného na poměrně dobré úrovni. Vzhledem k tomu, že k páchání zločinů proti lidskosti však dochází v nejrůznějších částech světa dodnes, mezinárodní společenství se aktuálně soustředí především na efektivní postih pachatelů zločinů proti lidskosti. Ve druhé části své práce se proto věnuji procesním aspektům a překážkám při stíhání zločinů proti lidskosti, jímž ve snaze o výkon spravedlnosti čelí národní a především mezinárodní trestní tribunály a soudy.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The aim of my thesis is to research the definition of a crime against humanity and its development mainly from the first half of the 20th century till this day via analysis of legal instruments and comparative and historical method. Norms prohibiting the commission of crimes against humanity and defining the content of these complex crimes are international customary norms. Hence, the norms are non-written and as such undergoing a constant development in time. Since there is no multilateral Convention aiming exclusively at prohibiting the commission of crimes against humanity and defining them, we need to extract the substance of the definition of these crimes from various other sources. These so called material sources of law, which I used in my thesis, were mainly the Statutes of international criminal tribunals (IMT, ICTY, ICTR and SCSL) and the International Criminal Court (ICC) as well as their case law. The outcome of my thesis is a summary analysis of all the elements that need to be fulfilled in order to define a crime as a crime against humanity in current international law.

The norms defining crimes against humanity and prohibiting their commission are already rather well established in international law. Due to the fact that crimes against humanity are still being committed in various parts of the world, the international community remains focused mainly on their effective prosecution. Therefore, the second part of my thesis examines the obstacles that states of the international community face on national and mostly international level while attempting to achieve justice.