Vliv vystavení preferovanému pachu na mentální aktivitu ve spánku a její charakteristiky a afektivní vyladění po probuzení

• Název práce v češtině: Vliv vystavení preferovanému pachu na mentální aktivitu ve spánku a její charakteristiky a afektivní vyladění po probuzení
• Název v anglickém jazyce: The effect of exposure to a preferred odour on mental sleep activity and its characteristics and affective state upon waking
• Klíčová slova: čich, chemické smysly, jádrový afekt, mentální aktivita ve spánku, polysomnografie, REM, snění, spánek
• Klíčová slova anglicky: chemical senses, core affect, mental sleep activity, dreaming, olfaction, polysomnography, REM, sleep, smell
• Akademický rok vypsání: 2023/2024
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra psychologie a věd o životě (24-KPVZ)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Lenka Martinec Nováková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 26.04.2024
• Datum zadání: 26.04.2024
• Datum odevzdání elektronické podoby: 03.05.2024

Zásady pro vypracování

1) Studentka vyhotoví rešerši vztahující se k výzkumnému problému, a to (mimo jiné) za pomoci níže uvedeného seznamu literatury.
2) Provede exploraci dat, ověření předpokladů statistických testů a vlastní statistickou analýzu.
3) Výsledky studie reportuje a diskutuje v kontextu předchozích výzkumů o vlivu pachových stimulů na mentální aktivitu ve spánku a afektivní vyladění po probuzení.

Seznam odborné literatury

- Ackerley, R., Croy, I., Olausson, H., & Badre, G. (2019). Investigating the putative impact of odors purported to have beneficial effects on sleep: Neural and perceptual processes. Chemosensory Perception, Online First. doi: 10.1007/s12078-019-09269-5
- Arzi, A., Sela, L., Green, A., Givaty, G., Dagan, Y., & Sobel, N. (2010). The influence of odorants on respiratory patterns in sleep. Chemical Senses, 35(1), 31-40. doi: 10.1093/chemse/bjp079
- Arzi, A., Shedlesky, L., Ben-Shaul, M., Nasser, K., Oksenberg, A., Hairston, I. S., & Sobel, N. (2012). Humans can learn new information during sleep. Nature Neuroscience, 15(10), 1460-1465. doi: 10.1038/nn.3193
- Aspy, D. J., Delfabbro, P., & Proeve, M. (2015). Is dream recall underestimated by retrospective measures and enhanced by keeping a logbook? A review. Consciousness and Cognition, 33, 364-374. doi: 10.1016/j.concog.2015.02.005
- Badia, P., Wesensten, N., Lammers, W., Culpepper, J., & Harsh, J. (1990). Responsiveness to olfactory stimuli presented in sleep. Physiology & Behavior, 48(1), 87-90. doi: 10.1016/0031-9384(90)90266-7
- Campenni, C. E., Crawley, E. J., & Meier, M. E. (2004). Role of suggestion in odor-induced mood change. Psychological Reports, 94(3), 1127-1136. doi: 10.2466/pr0.94.3c.1127-1136
- Carpenter, K. A. (1988). The effects of positive and negative pre-sleep stimuli on dream experiences. The Journal of Psychology, 122(1), 33-37. doi: 10.1080/00223980.1988.10542940
- Carskadon, M. A., & Herz, R. S. (2004). Minimal olfactory perception during sleep: Why odor alarms will not work for humans. Sleep, 27(3), 402-405.
- Cartwright, R., Agargun, M. Y., Kirkby, J., & Friedman, J. K. (2006). Relation of dreams to waking concerns. Psychiatry Research, 141(3), 261-270. doi: 10.1016/j.psychres.2005.05.013
- Cartwright, R. D. (1991). Dreams that work: The relation of dream incorporation to adaptation to stressful events. Dreaming, 1(1), 3-9. doi: 10.1037/h0094312
- Cipolli, C., Ferrara, M., De Gennaro, L., & Plazzi, G. (2017). Beyond the neuropsychology of dreaming: Insights into the neural basis of dreaming with new techniques of sleep recording and analysis. Sleep Medicine Reviews, 35, 8-20. doi: 10.1016/j.smrv.2016.07.005
- Cooke, B., & Ernst, E. (2000). Aromatherapy: a systematic review. The British Journal of General Practice, 50(455), 493-496.
- de Araujo, I. E., Rolls, E. T., Velazco, M. I., Margot, C., & Cayeux, I. (2005). Cognitive modulation of olfactory processing. Neuron, 46(4), 671-679. doi: 10.1016/j.neuron.2005.04.021
- Diego, M. A., Jones, N. A., Field, T., Hernandez-Reif, M., Schanberg, S., Kuhn, C., . . . Galamaga, M. (1998). Aromatherapy positively affects mood, EEG patterns of alertness and math computations. International Journal of Neuroscience, 96(3-4), 217-224. doi: 10.3109/00207459808986469
- Domhoff, G. W. (2001). A new neurocognitive theory of dreams. Dreaming, 11(1), 13-33. doi: 10.1023/a:1009464416649
- Fagioli, I. (2002). Mental activity during sleep. Sleep Medicine Reviews, 6(4), 307-320. doi: 10.1053/smrv.2001.0214
- Ferdenzi, C., Roberts, S. C., Schirmer, A., Delplanque, S., Cekic, S., Porcherot, C., . . . Grandjean, D. (2013). Variability of affective responses to odors: Culture, gender, and olfactory knowledge. Chemical Senses, 38(2), 175-186. doi: 10.1093/chemse/bjs083
- Giani, L., Casazza, R., Mariani, C., & Lovati, C. (2017). Sensory modalities during dreams in migraine: Case-control study using a daily questionnaire. Dreaming, 27(3), 260-268. doi: 10.1037/drm0000056
- Herz, R. S. (2009). Aromatherapy facts and fictions: a scientific analysis of olfactory effects on mood, physiology and behavior. International Journal of Neuroscience, 119(2), 263-290. doi: 10.1080/00207450802333953
- Heuberger, E., Hongratanaworakit, T., Bohm, C., Weber, R., & Buchbauer, G. (2001). Effects of chiral fragrances on human autonomic nervous system parameters and self-evaluation. Chem Senses, 26(3), 281-292. doi: 10.1093/chemse/26.3.281
- Hobson, J. A., Pace-Schott, E. F., & Stickgold, R. (2000). Dreaming and the brain: Toward a cognitive neuroscience of conscious states. Behavioral and Brain Sciences, 23(6), 793-842. doi: 10.1017/s0140525x00003976
- Howard, S., & Hughes, B. M. (2008). Expectancies, not aroma, explain impact of lavender aromatherapy on psychophysiological indices of relaxation in young healthy women. Br J Health Psychol, 13(Pt 4), 603-617. doi: 10.1348/135910707x238734
- Hummel, T., Weitz, H., Frey, S., Hormann, K., Maurer, J. T., & Stuck, B. A. (2006). Chemosensory event-related potentials during sleep. Chemical Senses, 31(8), E33-E33.
- Chu, S., & Downes, J. J. (2000a). Long live Proust: the odour-cued autobiographical memory bump. Cognition, 75(2), B41-B50. doi: 10.1016/s0010-0277(00)00065-2
- Chu, S., & Downes, J. J. (2000b). Odour-evoked autobiographical memories: Psychological investigations of Proustian phenomena. Chemical Senses, 25(1), 111-116. doi: 10.1093/chemse/25.1.111
- Chu, S., & Downes, J. J. (2002). Proust nose best: Odors are better cues of autobiographical memory. Memory & Cognition, 30(4), 511-518. doi: 10.3758/bf03194952
- Jellinek, J. S. (1997). Psychodynamic odor effects and their mechanisms: Failure to identify the mechanism can lead to faulty conclusions in odor studies. Cosmetics & Toiletries, 112(9), 61-72.
- Johnson, A. J. (2011). Cognitive facilitation following intentional odor exposure. Sensors, 11(5), 5469-5488. doi: 10.3390/s110505469
- Kahan, T. L., & Claudatos, S. (2016). Phenomenological features of dreams: Results from dream log studies using the Subjective Experiences Rating Scale (SERS). Consciousness and Cognition, 41, 159-176. doi: 10.1016/j.concog.2016.02.007
- Kahan, T. L., & LaBerge, S. P. (2011). Dreaming and waking: Similarities and differences revisited. Consciousness and Cognition, 20(3), 494-514. doi: 10.1016/j.concog.2010.09.002
- King, D. B., & DeCicco, T. L. (2007). The relationships between dream content and physical health, mood, and self-construal. Dreaming, 17(3), 127-139. doi: 10.1037/1053-0797.17.3.127
- Knasko, S. C., Gilbert, A. N., & Sabini, J. (1990). Emotional state, physical well-being, and performance in the presence of feigned ambient odor. Journal of Applied Social Psychology, 20(16), 1345-1357. doi: 10.1111/j.1559-1816.1990.tb01476.x
- Komori, T., Matsumoto, T., Motomura, E., & Shiroyama, T. (2006). The sleep-enhancing effect of valerian inhalation and sleep-shortening effect of lemon inhalation. Chemical Senses, 31(8), 731-737. doi: 10.1093/chemse/bjl015
- Kuroda, K., Inoue, N., Ito, Y., Kubota, K., Sugimoto, A., Kakuda, T., & Fushiki, T. (2005). Sedative effects of the jasmine tea odor and (R)-(-)-linalool, one of its major odor components, on autonomic nerve activity and mood states. Eur J Appl Physiol, 95(2-3), 107-114. doi: 10.1007/s00421-005-1402-8
- Lehrner, J., Eckersberger, C., Walla, P., Potsch, G., & Deecke, L. (2000). Ambient odor of orange in a dental office reduces anxiety and improves mood in female patients. Physiology & Behavior, 71(1-2), 83-86. doi: 10.1016/s0031-9384(00)00308-5
- Lehrner, J., Marwinski, G., Lehr, S., Johren, P., & Deecke, L. (2005). Ambient odors of orange and lavender reduce anxiety and improve mood in a dental office. Physiology & Behavior, 86(1-2), 92-95. doi: 10.1016/j.physbeh.2005.06.031
- Lovati, C., DeAngeli, F., D’Amico, D., Giani, L., D’Alessandro, C. M., Zardoni, M., . . . Mariani, C. (2014). Is the brain of migraineurs “different” even in dreams? Neurological Sciences, 35(1), 167-169. doi: 10.1007/s10072-014-1762-0
- Mainland, J., & Sobel, N. (2006). The sniff is part of the olfactory percept. Chemical Senses, 31(2), 181-196. doi: 10.1093/chemse/bjj012
- Martinec Nováková, L., Kliková, M., Miletínová, E., & Bušková, J. (2021). Olfaction-related factors affecting chemosensory dream content in a sleep laboratory. Brain Sciences, 11(9), 1225. doi: 10.3390/brainsci11091225
- Martinec Nováková, L., Miletínová, E., Kliková, M., & Bušková, J. (2021). Effects of all-night exposure to ambient odour on dreams and affective state upon waking. Physiology & Behavior, 230, 113265. doi: 10.1016/j.physbeh.2020.113265
- McNamara, P., Johnson, P., McLaren, D., Harris, E., Beauharnais, C., & Auerbach, S. (2010). REM and NREM sleep mentation. In A. Clow & P. McNamara (Eds.), International Review of Neurobiology (Vol. 92, pp. 69-86). New York: Academic Press.
- Moss, M., Cook, J., Wesnes, K., & Duckett, P. (2003). Aromas of rosemary and lavender essential oils differentially affect cognition and mood in healthy adults. International Journal of Neuroscience, 113(1), 15-38. doi: 10.1080/00207450390161903
- Motomura, N., Sakurai, A., & Yotsuya, Y. (2001). Reduction of mental stress with lavender odorant. Perceptual and Motor Skills, 93(3), 713-718. doi: 10.2466/pms.93.7.713-718
- Nielsen, T. A. (2000). A review of mentation in REM and NREM sleep: "Covert" REM sleep as a possible reconciliation of two opposing models. Behavioral and Brain Sciences, 23(6), 851-866. doi: 10.1017/s0140525x0000399x
- Nielsen, T. A., Deslauriers, D., & Baylor, G. W. (1991). Emotions in dream and waking event reports. Dreaming, 1(4), 287-300. doi: 10.1037/h0094340
- Nielsen, T., & Lara-Carrasco, J. (2007). Nightmares, dreaming, and emotion regulation: A review. In D. Barrett & P. McNamara (Eds.), Praeger perspectives. The new science of dreaming: Volume 2. Content, recall, and personality correlates (pp. 253-284). Westport, CT, US: Praeger Publishers/Greenwood Publishing Group.
- Okabe, S., Fukuda, K., Mochizuki-Kawai, H., & Yamada, K. (2018). Favorite odor induces negative dream emotion during rapid eye movement sleep. Sleep Medicine, 47, 72-76. doi: 10.1016/j.sleep.2018.03.026
- Okabe, S., Hayashi, M., Abe, T., & Fukuda, K. (2020). Presentation of familiar odor induces negative dream emotions during rapid eye movement (REM) sleep in healthy adolescents. Sleep Medicine, 66, 227-232. doi: 10.1016/j.sleep.2019.11.1260
- Pacharra, M., Schaper, M., Kleinbeck, S., Blaszkewicz, M., & van Thriel, C. (2016). Olfactory acuity and automatic associations to odor words modulate adverse effects of ammonia. Chemosensory Perception, 9(1), 27-36. doi: 10.1007/s12078-016-9202-6
- Pellegrino, R., Sinding, C., de Wijk, R. A., & Hummel, T. (2017). Habituation and adaptation to odors in humans. Physiology & Behavior, 177, 13-19. doi: 10.1016/j.physbeh.2017.04.006
- Pesant, N., & Zadra, A. (2006). Dream content and psychological well-being: A longitudinal study of the continuity hypothesis. Journal of Clinical Psychology, 62(1), 111-121. doi: 10.1002/jclp.20212
- Rasch, B., Buechel, C., Gais, S., & Born, J. (2007). Odor cues during slow-wave sleep prompt declarative memory consolidation. Science, 315(5817), 1426-1429. doi: 10.1126/science.1138581
- Royet, J. P., Plailly, J., Delon-Martin, C., Kareken, D. A., & Segebarth, C. (2003). fMRI of emotional responses to odors: influence of hedonic valence and judgment, handedness, and gender. Neuroimage, 20(2), 713-728. doi: 10.1016/s1053-8119(03)00388-4
- Saredi, R., Baylor, G. W., Meier, B., & Strauch, I. (1997). Current concerns and REM-dreams: A laboratory study of dream incubation. Dreaming, 7(3), 195-208. doi: 10.1037/h0094474
- Seubert, J., Rea, A. F., Loughead, J., & Habel, U. (2009). Mood induction with olfactory stimuli reveals differential affective responses in males and females. Chemical Senses, 34(1), 77-84. doi: 10.1093/chemse/bjn054
- Schäfer, L., Schellong, J., Hähner, A., Weidner, K., Hüttenbrink, K.-B., Trautmann, S., . . . Croy, I. (2019). Nocturnal olfactory stimulation for improvement of sleep quality in patients with posttraumatic stress disorder: A randomized exploratory intervention trial. Journal of Traumatic Stress, 32(1), 130-140. doi: 10.1002/jts.22359
- Schredl, M., Atanasova, D., Hoermann, K., Maurer, J. T., Hummel, T., & Stuck, B. A. (2009). Information processing during sleep: The effect of olfactory stimuli on dream content and dream emotions. Journal of Sleep Research, 18(3), 285-290. doi: 10.1111/j.1365-2869.2009.00737.x
- Schredl, M., Berres, S., Klingauf, A., Schellhaas, S., & Göritz, A. S. (2014). The Mannheim Dream questionnaire (MADRE): Retest reliability, age and gender effects. International Journal of Dream Research, 7(2), 141-147.
- Schredl, M., Hoffmann, L., Sommer, J. U., & Stuck, B. A. (2014). Olfactory stimulation during sleep can reactivate odor-associated images. Chemosensory Perception, 7(3-4), 140-146. doi: 10.1007/s12078-014-9173-4
- Sikka, P., Pesonen, H., & Revonsuo, A. (2018). Peace of mind and anxiety in the waking state are related to the affective content of dreams. Scientific Reports, 8. doi: 10.1038/s41598-018-30721-1
- Sikka, P., Revonsuo, A., Sandman, N., Tuominen, J., & Valli, K. (2018). Dream emotions: a comparison of home dream reports with laboratory early and late REM dream reports. Journal of Sleep Research, 27(2), 206-214. doi: 10.1111/jsr.12555
- Simor, P., Csóka, S., Kopp, M. S., Bérdi, M., & Bódizs, R. (2008). Dreaming and health promotion: a theoretical proposal and some epidemiological establishments European Journal of Mental Health, 3(1), 35-62.
- Sinding, C., Valadier, F., Al-Hassani, V., Feron, G., Tromelin, A., Kontaris, I., & Hummel, T. (2017). New determinants of olfactory habituation. Scientific Reports, 7. doi: 10.1038/srep41047
- Solms, M. (2000). Dreaming and REM sleep are controlled by different brain mechanisms. Behavioral and Brain Sciences, 23(6), 843-+. doi: 10.1017/s0140525x00003988
- Stevenson, R. J., & Case, T. I. (2004). Olfactory dreams: Phenomenology, relationship to volitional imagery and odor identification. Imagination, Cognition and Personality, 24(1), 69-90. doi: 10.2190/R97G-RM98-B58N-DUYA
- Stuck, B. A., Frey, S., Freiburg, C., Hormann, K., Zahnert, T., & Hummel, T. (2006). Chemosensory event-related potentials in relation to side of stimulation, age, sex, and stimulus concentration. Clinical Neurophysiology, 117(6), 1367-1375. doi: 10.1016/j.clinph.2006.03.004
- Stuck, B. A., Stieber, K., Frey, S., Freiburg, C., Hormann, K., Maurer, J. T., & Hummel, T. (2007). Arousal responses to olfactory or trigeminal stimulation during sleep. Sleep, 30(4), 506-510.
- Stuck, Boris A, Desislava, Atanasova, Grupp, Kathrin Frauke, & Schredl, Michael. (2008). The impact of olfactory stimulation on dreams. Otolaryngology–Head and Neck Surgery, 139(2_suppl), P109-P110. doi: 10.1016/j.otohns.2008.05.548
- Trotter, K., Dallas, K., & Verdone, P. (1988). Olfactory stimuli and their effects on REM dreams. Psychiatric Journal of the University of Ottawa-Revue De Psychiatrie De L Universite D Ottawa, 13(2), 94-96.
- Vickers, A. (2000). Why aromatherapy works (even if it doesn't) and why we need less research. The British journal of general practice: the journal of the Royal College of General Practitioners, 50(455), 444-445.
- Weber, S. T., & Heuberger, E. (2008). The impact of natural odors on affective states in humans. Chemical Senses, 33(5), 441-447. doi: 10.1093/chemse/bjn011
- Weitz, H., Croy, I., Seo, H. S., Negoias, S., & Hummel, T. (2010). Studies on olfactory dreaming. Chemosensory Perception, 3(2), 129-134. doi: 10.1007/s12078-010-9074-0
- Willander, J., & Larsson, M. (2006). Smell your way back to childhood: Autobiographical odor memory. Psychonomic Bulletin & Review, 13(2), 240-244.
- Wittmann, L., Palmy, C., & Schredl, M. (2004). NREM sleep dream recall, dream report length and cortical activation. Sleep and Hypnosis, 6(2), 43-47.
- Yu, C. K. C. (2007). Emotions before, during, and after dreaming sleep. Dreaming, 17(2), 73-86. doi: 10.1037/1053-0797.17.2.73
- Zucco, G. M., Paolini, M., & Schaal, B. (2009). Unconscious odour conditioning 25 years later: revisiting and extending ‘Kirk-Smith, Van Toller and Dodd’. Learning and Motivation, 40(4), 364-375. doi: https://doi.org/10.1016/j.lmot.2009.05.001

Předběžná náplň práce

Mentální aktivita ve spánku, některými označovaná též jako sny v širším slova smyslu [1], může mít zásadní dopad na naše každodenní fungování. Krátkodobě ovlivňuje například naši náladu [2] a dlouhodobě může mít dopady i na psychickou pohodu a zdraví [3, 4]. Proto bylo nemalé výzkumné úsilí věnováno pokusům mentální aktivitu ve spánku experimentálně ovlivnit. Jednou z možností je i smyslová stimulace, kde se jako nejslibnější jeví využití pachových podnětů. Pachy totiž snadno přebírají afektivní hodnotu (valenci) kontextu, v rámci nějž se vyskytly [5]. Četné studie ukázaly, že významně ovlivňují naše psychické procesy, což můžeme pozorovat na neuronální, fyziologické i behaviorální úrovni [6, 7]. Z předchozích výzkumů také vyplývá, že subjektivně významných pachů lze využít coby velmi účinných vodítek pro vyvolání vzpomínek z autobiografické paměti, a to jak za bdělého stavu, tak ve spánku [8]. Obecně mohou mít okolní pachy vliv na obsah a emoční náboj snů [9, 10]. Vliv olfaktorické stimulace na snění lze očekávat zejména u obsahů vyvolaných z REM fáze spánku, neboť mají jednak větší výbavnost [11] a jednak bývají percepčně živější a mívají silnější emoční náboj než non-REM obsahy [12]. Cílem studie tedy bylo zjistit vliv celonočního vystavení subjektivně významnému pachu vs. absence takové stimulace na charakteristiky mentální aktivity ve spánku (příjemnost, realističnost a emoční náboj), výskyt pozitivních a negativních emocí ve snech a afektivní vyladění po probuzení. Vliv fáze spánku byl zkoumán kontrastováním instrumentálního buzení z REM vs. spontánního buzení z NREM. Jelikož se s celonočním vystavením pojí možnost, že si v bdělém stavu pachu lidé všimnou, participanti byli požádáni o zhodnocení odéru místnosti. Očekávalo se, že vystavení subjektivně významnému pachu povede k (oproti kontrolní podmínce) větší příjemnosti, realističnosti a emočnímu náboji snů, vyššímu výskytu pozitivních emocí ve snech a pozitivnějšímu afektivnímu vyladění, a to spíše po probuzení z REM než z NREM. Celkem 20 mladých dospělých (12 mužů) ve věku 19-35 let bylo prostřednictvím letáků vyvěšených na sedmi fakultách Univerzity Karlovy a facebooku Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) pozváno do spánkové laboratoře, aby se vždy po týdnu zúčastnili celkem tří nocí (adaptační, a v randomizovaném pořadí stimulační a kontrolní-bez prezentace pachu). Všechny osoby před vstupem do studie prošly dvoukolovým screeningem, kdy byla ověřena kritéria pro zařazení a kritéria vylučující zařazení do studie (detailněji viz [13]), a řádnou lékařskou prohlídkou. Před adaptační nocí proběhlo sezení, kde si participanti z nabídky 60 stimulů vybrali a zhodnotili pach, který v nich nejvíce vyvolával pozitivně zabarvené vzpomínky na někoho nebo na něco subjektivně významného v jejich životě. Během návštěv byl od 22 hod. do 7 hod. pořizován video-polysomnografický záznam. Díky jeho sledování výzkumníky v reálném čase byli účastníci buzeni z REM a ráno se probudili z NREM. Po každém buzení vyplnili několik škál týkajících se příjemnosti, realističnosti a emocionálního náboje snů a výskytu vybraných pozitivních a negativních emocí ve snech, škálu Swedish Core Affect Scale [14] pro zhodnocení afektivního vyladění po probuzení a škály percepčních charakteristik odéru místnosti. Data budou explorována a ověření předpokladů bude provedeno v programech IBM SPSS 24.0 [15] a SAS Studio 3.8 (SAS University Edition 2.8 9.4 M6) [16]. Vliv vystavení, fáze spánku a hodnocení odéru místnosti (pevné efekty) na charakteristiky mentální aktivity ve spánku, výskyt emocí ve snech a afektivní vyladění po probuzení v rámci opakovaných měření (náhodné efekty) bude analyzován pomocí generalizovaných lineárních smíšených modelů (obdobně jako v [13]). Studie byla schválena Etickou komisí NUDZ (jednací č. 57/16, v upraveném znění č. 5/18) a podpořena Grantovou agenturou České republiky (reg. č. projektu: GA17–14534S). Účastníci podepsali písemný informovaný souhlas a jako finanční kompenzaci obdrželi 1500 Kč.

Reference:
1. Fagioli, I., Mental activity during sleep. Sleep Medicine Reviews, 2002. 6(4): p. 307-320.
2. Yu, C.K.C., Emotions before, during, and after dreaming sleep. Dreaming, 2007. 17(2): p. 73-86.
3. Titus, C.E., et al., What role do nightmares play in suicide? A brief exploration. Current Opinion in Psychology, 2018. 22: p. 59-62.
4. Cartwright, R.D., Dreams that work: The relation of dream incorporation to adaptation to stressful events. Dreaming, 1991. 1(1): p. 3-9.
5. Zucco, G.M., M. Paolini, and B. Schaal, Unconscious odour conditioning 25 years later: revisiting and extending ‘Kirk-Smith, Van Toller and Dodd’. Learning and Motivation, 2009. 40(4): p. 364-375.
6. Billot, P.-E., et al., Cerebral bases of emotion regulation toward odours: A first approach. Behavioural Brain Research, 2017. 317: p. 37-45.
7. Seubert, J., et al., Mood induction with olfactory stimuli reveals differential affective responses in males and females. Chemical Senses, 2009. 34(1): p. 77-84.
8. Willander, J. and M. Larsson, Smell your way back to childhood: Autobiographical odor memory. Psychonomic Bulletin & Review, 2006. 13(2): p. 240-244.
9. Okabe, S., et al., Presentation of familiar odor induces negative dream emotions during rapid eye movement (REM) sleep in healthy adolescents. Sleep Medicine, 2020. 66: p. 227-232.
10. Schredl, M., et al., Information processing during sleep: The effect of olfactory stimuli on dream content and dream emotions. Journal of Sleep Research, 2009. 18(3): p. 285-290.
11. Nielsen, T.A., A review of mentation in REM and NREM sleep: "Covert" REM sleep as a possible reconciliation of two opposing models. Behavioral and Brain Sciences, 2000. 23(6): p. 851-866.
12. Hobson, J.A., E.F. Pace-Schott, and R. Stickgold, Dreaming and the brain: Toward a cognitive neuroscience of conscious states. Behavioral and Brain Sciences, 2000. 23(6): p. 793-842.
13. Martinec Nováková, L., et al., Effects of all-night exposure to ambient odour on dreams and affective state upon waking. Physiology & Behavior, 2021. 230: p. 113265.
14. Västfjäll, D., et al., The measurement of core affect: A Swedish self-report measure derived from the affect circumplex. Scandinavian Journal of Psychology, 2002. 43(1): p. 19-31.
15. IBM SPSS Statistics for Windows, 2016, IBM Corp.: Armonk, NY.
16. SAS Studio, 2020, SAS Institute Inc.: Cary, NC, US.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Previous literature shows that subjectively meaningful odours serve as powerful cues for information retrieval from autobiographic memory and that exposure to odours during sleep affects the emotional tone of dreams. In the present study, we sought to investigate how nocturnal stimulation with a subjectively significant odour influences various dream characteristics, dream emotions, and post-sleep core affect during all-night exposure, controlling for appraisal of the olfactory environment during the assessments and sleep stage from which the participants woke up. We expected that the exposure would result in higher frequencies of chemosensory dream content, more pleasant dreams, and more positive and less negative dream emotion and post-sleep core affect reports. Twenty healthy adults were invited to visit the sleep laboratory three times in weekly intervals. The first visit served to adapt the participants to the laboratory environment. On the second visit, half the participants were exposed to an odour they had previously singled out as subjectively meaningful and the other half to the odourless control condition. On the third visit, they received control or exposure in a balanced order. On each visit, the participants woke up twice, first from the rapid eye movement (REM) sleep stage and then in the morning, usually from a non-REM sleep stage. Repeated measures were taken upon each awakening. Dream pleasantness, emotional charge of the dream, positive and negative emotions experienced in the dream, and four dimensions of post-sleep core affect (valence, activation, pleasant activation-unpleasant deactivation, and unpleasant activation-pleasant deactivation) were assessed.