Analýza opakujících se symbolů a motivů v díle vybraných sochařek

• Název práce v češtině: Analýza opakujících se symbolů a motivů v díle vybraných sochařek
• Název v anglickém jazyce: Analysis of recurring symbols and motifs in the work of selected female sculptors
• Akademický rok vypsání: 2023/2024
• Typ práce: bakalářská práce
• Ústav: Katedra teorie umění a tvorby (24-KTUT)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Václav Hájek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 21.03.2024
• Datum zadání: 21.03.2024
• Datum potvrzení stud. oddělením: 22.03.2024

Seznam odborné literatury

MORGANOVÁ, Pavlína. Někdy v sukni: umění 90. let. Brno: Moravská galerie v Brně, 2014. ISBN 978-80-7027-272-5.
JIROUSOVÁ, Věra. Žádné ženské umění neexistuje : Anketa Výtvarného umění / Věra Jirousová. Výtvarné umění = The Magazine for Contemporary Art : čtvrtletník pro současné umění Praha : Unie výtvarných umělců, 1990-1996 ,4/1 (1993) ,42-52
KLIMEŠOVÁ, Marie. Ohniska znovuzrození: České umění 1956-1963. Praha: Galerie hlavního města Prahy, 1994. ISBN 80-7010-029-X
PRIMUS, Zdenek; DANĚK, Ladislav; GRYGAR, Štěpán a POLÁK, Martin. Umění je abstrakce: česká vizuální kultura 60. let. Praha: Kant, 2003. ISBN 80-86217-30-2.
NEŠLEHOVÁ, Mahulena. Poselství jiného výrazu. Pojetí "informelu" v českém umění 50. a první poloviny 60. let. 1997. Art et Fact. ISBN 9788090248106.
MLÁDKOVÁ, Meda a Eva KMENTOVÁ. Eva Kmentová. 2012. Museum Kampa. ISBN
978-80-87344-14-9.
HAVELKOVÁ, Hana; OATES-INDRUCHOVÁ, Libora; HAVELKOVÁ, Barbara; KOLÁŘOVÁ, Kateřina; KLVAČOVÁ, Petra et al. Vyvlastněný hlas: proměny genderové kultury české společnosti 1948-1989. Praha: Sociologické nakladatelství, 2015. ISBN 978-80-7419-096-4.
BUDZBON-SZYMANSKA, Dagmara. Alina Szapocznikow: Sculpture Undone, 1955–1972.
Online. Woman's Art Journal. 2013, roč. 34, č. 1, s. 49-51. ISSN 0270-7993. [cit.
2024-01-28].
SZAPOCZNIKOW, Alina. Alina Szapocznikow: Dům U černé Matky Boží 19. dubna - 4.
června 2000. V Praze: České muzeum výtvarných umění, 2000. ISBN 80-7056-069-X.
CHMIELEWSKI, Amy. Alina Szapocznikow: And Her Sculpture of Plastic Impermanence. Online. Woman's art journal. 2011, roč. 32, č. 1, s. 39-47. ISSN 0270-7993. [cit. 2024-01-28].
VYDROVÁ, Jaroslava. O sochárstve, prírode a dotyku – z fenomenologickej perspektívy. Online. Ars (Bratislava). 2023, roč. 56, č. 1, s. 57-62. ISSN 0044-9008. Dostupné z: https://doi.org/10.31577/ars-2023-0006. [cit. 2024-01-28].
JANOUŠKOVÁ, Věra; KMENTOVÁ, Eva; SZAPOCZNIKOW, Alina a PRIMUSOVÁ, Adriana. 3 sochařky: Věra Janoušková, Eva Kmentová, Alina Szapocznikowá. Praha: Art D - Grafický ateliér Černý ve spolupráci se Správou Pražského hradu, 2008. ISBN 978-80-903876-3-8.
CHADWICK, Whitney, 2020. Women, Art, and Society. Thames & Hudson. ISBN
9780500204566.
KRAUSS, Rosalind. Sculpture in the Expanded Field. 1979.
NOCHLIN, Linda, 1971. Why Have There Been No Great Women Artists. 1971. Thames & Hudson. ISBN 9780500023846.
RITCHIE, Andrew C. “Sculpture of the Twentieth Century.” The Art Institute of Chicago Quarterly 47, no. 1 (1953): 2–10. http://www.jstor.org/stable/4112616.
Závěrečné práce:
HRUŠKOVÁ, Tereza. Eva Kmentová a tělesný otisk v umění šedesátých a sedmdesátých let. 2014.
ŠTROBLOVÁ, Kateřina. Ženy skupiny UB 12 v kontextu dobové české kultury. 2009.
ŠTROBLOVÁ, Kateřina. Ženské umělecké osobnosti v české výtvarné kultuře 50. a 60. let
20. století. 2010.
VAŠÍČKOVÁ, Tereza. Informelní projevy v díle vybraných českých umělkyň. 2019.
NĚMCOVÁ, Alice. Sochy Evy Kmentové v letech 1958 - 1968. 2011.
GARLATYOVÁ, Gabriela. Maria Bartuszová (1936 - 1996). Sochárske dielo v kontexte umenia. 2020.

Předběžná náplň práce

Téma jsem si vybrala na základě osobního zájmu o výtvarné umění, konkrétně sochařství se zaměřením na 60. až 80. léta minulého století. Důvodem výběru ženského zastoupení umělkyň pro mou práci bylo především to, že hlavně tyto umělkyně mají vliv na mou osobní tvorbu a v tvorbě mužských umělců ve zkoumané době podobné principy nenajdeme.
Cílím na to zaměřit se převážně na práci s tělesným otiskem, otiskem a fragmentem a to v díle Evy Kmentové, Aliny Szapocznikow a Marii Bartuszové. Práce se na rozdíl od prací již vzniklých bude zaměřovat právě na ty společné symboly a motivy v díle, nikoli pouze na umělkyně a jejich přínos. Ráda bych vytvořila hlubší sémiotický výklad témat/motivů/symboliky.
Eva Kmentová se ve svém pozdějším aktivním období věnovala experimentálním technikám, zejména tělesnému otisku do sádry, čímž vznikaly její abstraktní, fragmentovaná díla. Často pracovala i se dřevem, materiálem, který pro ni byl vyjádřením identity a transformace.
Alina Szapocznikow k materiálům i formám přistupovala avantgardním přístupem. Její práce se vyznačovala inovativním využitím polymerchních pryskyřic a jiných nekonvenčních materiálů.
Maria Bartuszova pracovala s hlínou a sádrou, s jejich pomocí vytvářela organické, abstraktní formy, které kladly důraz na propojení lidského těla s přírodou.
Všechny umělkyně mají vztah k ČSR. Eva Kmentová a Alina Szapocznikow studovaly u Josefa Wagnera v ateliéru sochy a Maria Bartuszová v ateliéru keramiky, pod vedením Otty Eckerta na UMPRUM. V letech, kterým se chci v práci věnovat bylo Československo ovlivněno politickými změnami spojenými s Pražským jarem (1968), které následovalo období normalizace (do konce 80. let). Je to doba charakteristická politickou cenzurou a omezením svobody slova. Umění bylo pod silným ideologickým vlivem socialistického režimu. Zároveň se ale objevovali subverzivní a kritické umělecké projevy, které vzdorovali oficiální umělecké scéně (např. informel, nová citlivost).
Feministický diskurz byl zastíněn politickým tlakem, v období normalizace byla feministická hnutí potlačována tehdejším režimem, ale i žanami (umělkyněmi) jako takovými byla vnímána jako nepotřebná a kontroverzní, ženy si stály za tím, že své místo vedle mužů si musí vybojovat tvrdou dřinou. Přesto se objevovaly pokusy o kritiku genderových stereotypů a postavení žen ve společnosti. Někteří umělci a umělkyně využívali umělecký prostor k tiché revoluci a vyjádření nesouhlasu s oficiálním výkladem ženské role.
Cíl práce a výzkumná otázka
Cílem práce je zprostředkovat analýzu opakujících se motivů a symbolů v díle vybraných umělkyň a odpovědět na otázku, zda jsou témata a symbolika uchopována v díle sochařek rozlišným či stejným způsobem. Práci lze rozdělit do dvou stěžejních částí.
V první části představím dobový kontext, politický, feministický a kulturní. Zaroveň zde představím vybrané umělkyně a jejich práci.
V druhé části vytvořím analýzu vybraných děl, identifikuju v nich opakující se motivy a symboly, které nakonec podrobně popíšu. Na konci vytvořím i komparaci přístupů jednotlivých umělkyň.
Anotace:
Bakalářskou prací zprostředkuju analýzu opakujících se principů a symboliky v díle vybraných umělkyň. V první kapitole se zaměřím na změny diskurzů doby, na feminismus, roli žen v umění a na nové přístupy v umění a sochařství. V druhé kapitole stručně představím vybrané sochařky, se zaměřením na jejich umělecký styl a techniky. Ve třetí kapitole identifikuju opakující se témata a symboliky. Ve čtvrté kapitole pak vytvořím analýzu vybraných uměleckých prací se zaměřením na opakující se principy a symboliku. V závěrečné kapitole vytvořím komparativní analýzu, zaměřím se na podobnosti a rozdíly a na kulturní a umělecký kontext témat a symboliky. Pokusím se odpovědět na otázku, zda jsou táž témata či symbolika, uchopována v díle sochařek stejným způsobem.
Metodologie
Metodologie bude kombinovat kvalitativní a interpretativní přístupy. Prvním krokem bude hloubková analýza primárních zdrojů, tedy sochařských děl jako takových, s důrazem na identifikaci tělesných otisků a symbolických prvků. Současně proběhne rešerše sekundárních zdrojů, zahrnující literární analýzu historického kontextu a feministického diskurzu v Československu. Dále bude klíčovou součástí metodologie srovnávací analýza mezi umělkyněmi, identifikace paralel a odlišností v jejich tvorbě, a to s ohledem na kulturní a umělecký kontext dané doby. Celkový přístup k metodologii bude umožňovat holistické pochopení uměleckých prací v kontextu doby a genderové problematiky, s cílem přispět k hlubšímu porozumění specifických přístupů těchto umělkyň k formě a symbolice.
Přínos práce
Práce by 1) přispěla k rozšíření vědeckých znalostí o umění a kultuře v Československu během klíčových desetiletí 20. století. Analyzovala by významné sochařky, které ovlivnily uměleckou scénu doby. 2) mohla by poskytnout hlubší vhled do toho, jak politické a společenské události ovlivnily tvorbu umělkyň, jak se snažily vyjádřit vlastní hlas v kontextu politického tlaku a normalizace. 3) by mohla přispět genderovým studiím, zkoumajícím roli žen v uměleckém prostoru, a ukázat, jakým způsobem tyto sochařky zkoumaly a transformovaly koncepty těla a identity v kontextu feminismu. 4) by práce mohla přispět ke zvýšení kulturního porozumění tím, že nám pomůže lépe pochopit, jakým způsobem umělkyně reflektovaly svou dobu a jaký výzvám čelily při vyjádření svých uměleckých vizí.
Předběžný obsah
1. Úvod
1.1 Význam tématu
1.2 Zdůvodnění výběru tématu
1.3 Účel a cíle práce
2. Změny diskurzů doby a role žen v umění
2.1 Úvod do kapitoly: definice klíčových pojmů - diskurzy, feminismus, role žen v umění,...
2.2 Dobový kontext od 60. do 80. let 20. století
2.3 Identifikace klíčových faktorů ovlivňující dobový umělecký prostor
2.4 Historie feministického hnutí a jeho dopad na umění
2.5 Role žen v umění v době od 60. do 80. let 20. století
2.6 Nové přístupy v umění a sochařství
3. Představení vybraných sochařek (3.0 - odůvodnění výběru)
3.1 Eva Kmentová
3.2 Alina Szapocznikow
3.3 Marie Bartuszová
3.4 …
4. Analýza vybraných prací
4.1 Detailní analýza konkrétních děl vybraných sochařek
4.2 Zaměření na opakující se principy v technikách a výtvarném vyjádření
4.3 Symbolika v konkrétních dílech
5. Identifikace opakujících se témat a symboliky
5.1 Analýza prací s důrazem na identifikaci opakujících se témat
5.2 Příklady opakujících se prvků
5.3 Rozbor symbolických prvků a jejich význam v kontextu vybraných prací
6. Komparativní analýza
6.1 Srovnání opakujících se principů a symboliky mezi sochařkami
6.2 Identifikace společných a unikátních přístupů k tvorbě
7. Závěr
7.1 Zhodnocení získaných poznatků
7.2 Odpověď na výzkumnou otázku
7.3 Praktický význam studie
7.4 Směry dalšího výzkumu