Kritická teorie Axela Honnetha: princip výkonu a výzvy globální spravedlnosti

• Název práce v češtině: Kritická teorie Axela Honnetha: princip výkonu a výzvy globální spravedlnosti
• Název v anglickém jazyce: Axel Honneth's critical theory: the principle of enforcement and the challenges of global justice
• Akademický rok vypsání: 2005/2006
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Mgr. Marek Hrubec, Dr., Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 14.09.2006
• Datum zadání: 14.09.2006
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum a čas obhajoby: 25.09.2006 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 25.09.2006
• Datum proběhlé obhajoby: 25.09.2006
• Odevzdaná/finalizovaná: finalizovaná
• Oponenti: doc. PhDr. Jiří Šubrt, CSc.

Předběžná náplň práce

Ve své diplomové jsem se věnoval kritické teorii Axela Honnetha. Axel Honneth totiž zastává místo ředitele Ústavu pro sociální výzkum (Institut für Sozialforschung) ve Frankfurtu nad Mohanem a převzal rovněž Horkheimerovu, Adornovu a Habermasovu profesuru sociální filosofie na tamější universitě (J. W. Goethe-Universität).
Konkrétně jsem se zaměřil na dva problémy, které považuji v konceptuálním prostoru Honnethovy teorie uznání za velmi aktuální a naléhavé. Za prvé jsem se zabýval interpretací důsledků významného pojmového posunu, který do jisté míry Axel Honneth ve své teorii provedl v posledním desetiletí: sociální ocenění vnímá jako rozdělenou kategorii, v které z hlediska kritiky pozdně-kapitalistické společenské formy hraje podstatnější roli studium a analýza výkonu. Za druhé bylo cílem mé studie anticipovat předpokládanou transpozici Honnethovy teorie uznání na globální rovinu. S tímto problémem jsem se zde vyrovnal především na rovině zdůvodnění globálního redistribuce jako základního principu kosmopolitní spravedlnosti.
Z těchto důvodů byla má diplomová práce složena z těchto částí: obecné a heslovité seznámení s metodologickým odkazem kritické teorie s ohledem na tu jeho část, která hraje nejvýznamnější roli v teorii Axela Honnetha. Poté následovalo stručné seznámení s komplexní teorií uznání Axela Honnetha tak, jak ji aktuálně rozpracoval podle struktury: sociální teorie a teorie spravedlnosti. Další část byla analýzou a interpretací morální kategorie výkonu u Axela Honnetha s tím, že jsem náležitě vypointoval důsledky analyzovaného pojmového posunu. Poslední část studie byla věnována anticipaci možných teoretických východisek, která jsou důležitá při transpozici Honnethovy teorie uznání na rovinu globální spravedlnosti. Zde jsem také poskytl stručné představené rozdílů mezi jednotlivými pojetími spravedlnosti v podmínkách postvestfálského rámce a opřel tuto část především o potřebu globálního redistributivního principu (který fundamentálně souvisí s pojmem výkonu).
V pozadí mých úvah stála celou dobu interpretační trichotomie kritické teorie (deskripce-kritika-normativita), která se i nyní ukazuje jako nejvýznačnější metodologické specifikum a komparační výhoda kritické teorie oproti jiným sociálně-teoretickým přístupům.