Sociální sítě jako zdroj symbolického kapitálu

• Název práce v češtině: Sociální sítě jako zdroj symbolického kapitálu
• Název v anglickém jazyce: Social networks as a source of symbolic capital
• Klíčová slova: sociální sítě, symbolický kapitál, Facebook, Instagram, komunikace
• Klíčová slova anglicky: social networks, social status, Facebook, Instagram, communication
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: doc. Milan Tuček, prom. mat., CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 13.02.2024
• Datum zadání: 13.02.2024

Zásady pro vypracování

Vysvětlete, na jakých datech bude analýza založena (druh, vzorek, terén) a jaké postupy a techniky k jejich analýze použijete.

Vlastní empirický výzkum bude mít podobu smíšeného výzkumu, ve kterém budu kombinovat data jak kvalitativní, tak kvantitativní. Kvalitativní část bude složena z 10 polostrukturovaných rozhovorů, které se budou zaměřovat na sociální sítě obecně (jaké používají, jak často a proč), vlastní aktivitu na sociálních sítích (zde bych se tázala i na aktivitu přátel, koho sledují na sociálních sítích a proč) a na vnímání sítě jako nositele symbolického kapitálu (zda si myslí, že tomu tak je; zda to ovlivňuje jejich chování a jak; zda se porovnávají s ostatními profily, nebo podle profilu hodnotí uživatele).

Cílem diplomové práce je odpovědět na otázku, jak uživatelé vnímají symbolický kapitál spojený s aktivitou na sociálních sítích. Předpokládám, že budu v kvantitativním výzkumu ověřovat minimálně následující hypotézy plus je doplním o hypotézy, které mi vyjdou z provedených rozhovorů v kvalitativní části. Vycházím ze statistik platformy Sprout Social, která se zabývá sociálními sítěmi a dle které ženy více používají sociální sítě, ve kterých dominuje obrazový obsah, jako je Instagram. Své příspěvky tak musí vytvořit takovým způsobem, aby byly pro další uživatele atraktivní a získaly jejich pozornost. Získání podpory je důležité hlavně na začátku a proto předpokládám, že bude pro uživatele stěžejní jeho okolí (především přátelé) a jejich aktivita na sociálních sítích. Okolí by pak svou činností mohlo tlačit na jedince, který podle činnosti svých přátel bude upravovat svůj obsah. I přestože mají Instagram a Facebook stejnou cílovou skupinu, resp. nejvíce uživatelů je ve stejné věkové kategorii 25-34 let, predikuji, že influenceři se budou soustředit na mladší publikum, které k nim bude spíše vzhlížet a starší se zase budou soustředit na sebe a svůj vlastní symbolický kapitál.


H1: Ženy více usilují o získání většího symbolického kapitálu na sociálních sítích.
H2: Aktivita na sociálních sítích bude vnímána jako zdroj symbolického kapitálu pro ty, jejichž přátelé budou také aktivní na sociálních sítích.
H3: Čím starší uživatelé, tím více se budou snažit usilovat o větší symbolický kapitál.
H4: Mladší uživatelé přikládají větší význam influencerům a jejich vlivu.


První fáze empirického výzkumu bude složena ze sběru dat pomocí rozhovorů s 10 respondenty. Ti budou vybráni dle věkové kategorie, kterou jsem si zvolila tak, aby ji co nejlépe pokryli. Data sesbírána z rozhovorů pak budu porovnávat s dotazníkovým šetřením online, kde minimálně 200 respondentům položím podobné otázky. Budu pracovat na principu metody sněhové koule, kdy mi vytipovaní respondenti pomohou distribuovat výzkum mezi své vrstevníky. Tak pokryji mladší ročníky, ke kterým nemám takový přístup. Kvalitativní rozhovory budu analyzovat pomocí kódování, kdy z přepisu rozhovoru budu daným promluvám přiřazovat kódy a následně je porovnávat s odpověďmi v dotazníku. Díky kvalitativním datům mohu získat rozšíření odpovědí z dotazníků, nové motivace a pochopení symbolického kapitálu na sociálních sítích. Na sociálních sítích se vytváří identita a probíhá zde sekundární socializace. Ve své práci budu diskutovat tyto koncepty a opírat se o ně, při analýze výsledků.

Celý výzkum cílím na respondenty generace Y, tzv. mileniály, kteří se narodili ve druhé polovině tohoto období, tedy mezi lety 1990-2000 a prošli podobnými vývojovými podmínkami. Oproti předchozí generaci dávají přednost seberozvoji, flexibilnějším pracovním podmínkám a využívají moderní formy komunikace.

Seznam odborné literatury

1. Ahadzadeh, Ashraf Sadat, Saeed Pahlevan Sharif, a Fon Sim Ong. 2017. „Self-Schema and Self-Discrepancy Mediate the Influence of Instagram Usage on Body Image Satisfaction among Youth". Computers in Human Behavior 68:8–16. doi: 10.1016/j.chb.2016.11.011.
2. Anon. b.r. „The roles of adolescents’ emotional problems and social media addiction on their self-esteem | SpringerLink". (https://link.springer.com/article/10.1007/s12144-020-01174-5).
3. Burrow, Anthony L., a Nicolette Rainone. 2017. „How Many Likes Did I Get?: Purpose Moderates Links between Positive Social Media Feedback and Self-Esteem." Journal of Experimental Social Psychology 69:232–36. doi: 10.1016/j.jesp.2016.09.005.
4. Butkowski, Chelsea P., Travis L. Dixon, a Kristopher Weeks. 2019. „Body Surveillance on Instagram: Examining the Role of Selfie Feedback Investment in Young Adult Women’s Body Image Concerns". Sex Roles: A Journal of Research 81(5–6):385. doi: 10.1007/s11199-018-0993-6.
5. Brown, N. & Szeman, I (2000). Pierre Bourdieu: fieldwork in culture. Lanham, Maryland: Rowman & Littlefield Publishers, 1 online resource (265 p.). ISBN 1-4616-4088-1.
6. Cooley, Charles Horton, a Hans-Joachim Schubert. 1998. On self and social organization. Chicago: University of Chicago Press.
7. Deters, Fenne große, a Matthias R. Mehl. 2013. „Does Posting Facebook Status Updates Increase or Decrease Loneliness? An Online Social Networking Experiment". Social Psychological and Personality Science 4(5):579–86. doi: 10.1177/1948550612469233.
8. Festinger, Leon, Henry W. Riecken, Stanley Schachter, a Elliot Aronson. 2008. When prophecy fails. London: Pinter & Martin.
9. Hong, Cheng, Zifei (Fay) Chen, a Cong Li. 2017. „“Liking” and Being “Liked”: How Are Personality Traits and Demographics Associated with Giving and Receiving “Likes” on Facebook?" Computers in Human Behavior 68:292–99. doi: 10.1016/j.chb.2016.11.048.
10. Jang, Jin Yea, Kyungsik Han, Patrick C. Shih, a Dongwon Lee. 2015. „Generation Like: Comparative Characteristics in Instagram". S. 4039–42 in Proceedings of the 33rd Annual ACM Conference on Human Factors in Computing Systems, CHI ’15. New York, NY, USA: Association for Computing Machinery.
11. Kaakinen, Markus, Anu Sirola, Iina Savolainen, a Atte Oksanen. 2020. „Shared identity and shared information in social media: development and validation of the identity bubble reinforcement scale". Media Psychology 23(1):25–51. doi: 10.1080/15213269.2018.1544910.
12. Marengo, Davide, Christian Montag, Cornelia Sindermann, Jon D. Elhai, a Michele Settanni. 2021. „Examining the Links between Active Facebook Use, Received Likes, Self-Esteem and Happiness: A Study Using Objective Social Media Data". Telematics and Informatics 58:101523. doi: 10.1016/j.tele.2020.101523.
13. McComb, Sarah E., Keisha C. Gobin, a Jennifer S. Mills. 2021. „The Effects of Self-Disclaimer Instagram Captions on Young Women’s Mood and Body Image: The Moderating Effect of Participants’ Own Photo Manipulation Practices". Body Image 38:251–61. doi: 10.1016/j.bodyim.2021.04.011.
14. Mead, George Herbert, a Ondřej Fafejta. 2017. Mysl, já a společnost. Vydání první. Praha: Portál.
15. Nesi, Jacqueline, a Mitchell J. Prinstein. 2015. „Using Social Media for Social Comparison and Feedback-Seeking: Gender and Popularity Moderate Associations with Depressive Symptoms". Journal of Abnormal Child Psychology 43(8):1427–38. doi: 10.1007/s10802-015-0020-0.
16. Ozimek, Phillip, a Hans-Werner Bierhoff. 2020. „All my online-friends are better than me – three studies about ability-based comparative social media use, self-esteem, and depressive tendencies". Behaviour & Information Technology 39(10):1110–23. doi: 10.1080/0144929X.2019.1642385.

Použité zdroje v projektu práce

Bourdieu, P. (2002). Forms of Capital. Economic Sociology, 3, 60-74.
Berger, P. L & Luckmann, T. (1999). Sociální konstrukce reality. Brno: Centrum pro studium
demokracie a kultury
Castells, M. (2001). The internet galaxy: reflection on the internet, business, and society. Oxford University Press.
Mead, G. H. (1997). Mind, self and society: from the standpoint of a social behaviorist. Chicago: University of Chicago Press, 401 s. ISBN 0-226-51668-7.
Sprout Social. (2021). https://sproutsocial.com/insights/new-social-media-demographics/
Van Dijk, J. (2012). The network society. Thousand Oaks: Sage Publications

Předběžná náplň práce

Námět práce
Formulace problému a jeho vstupní diskuse ve vztahu k současnému stavu jeho poznání, předpokládaný odborný přínos práce:
 co se o daném jevu ví, co už je vyzkoumáno - návaznost na jiné práce - a co se naopak neví, jaké vědění chybí a chcete jej doplnit;
 proč je zajímavé a důležité se zvolenému problému věnovat, jak by měl být cíl práce (pomoci vyřešit problém, zaplnit bílé místo, ověřit předchozí poznatky v novém kontextu…).

Z této části projektu by také měla být zřejmá relevance tématu k oborům sociologie, sociální antropologie nebo sociální politika.

Minimální rozsah: 600 slov pro bakalářskou práci a 800 slov pro diplomovou práci.

Internet, a především jeho šíření v ekonomicky rozvinutých zemí, urychlilo šíření informací a přístup k nim. Z kyberprostoru se stalo místo, které umožnilo vznik nejen nových výzkumných oborů, ale také pracovních pozic, zcela závislých na internetu. Přesunula se ale i soukromá sféra. Technologie umožňující připojení z více zařízení, pomohla expanzi sociálních sítí. Pro mou práci jsou stěžejní dva pojmy, a to jsou právě sociální sítě a symbolický kapitál.
Internetové sociální sítě vycházejí ze sociologického pojmu sociálních sítí a umožňují aktérům komunikovat s ostatními. Předmětem zkoumání se stává komunikace a vazby mezi aktéry. Z takových dat se pak určuje postavení jednotlivých aktérů v dané síti a jejich hierarchie.
Pro svou práci jsem si vybrala téma sociálních sítí, jako fenomén moderní doby, především mezi mladými lidmi. Staly se součástí každodenního života a stěžejním nástrojem pro komunikaci. Forma komunikace se s příchodem internetu změnila, přesunula se na sociální sítě, kde je specifická, díky vlastnostem dané platformy. Pro svou diplomovou práci jsem vybrala sociální sítě Facebook a Instagram, právě z důvodu jejich odlišnosti. Každá z platforem, na které budu soustředit svou výzkum, cílí na odlišnou věkovou skupinu, nabízí jiné funkce a liší se i dobou, jakou je již na trhu. Sociologie se zabývá dopady internetu na společnost z různorodých pohledů. Vznik informačních elit předpovídal Van Dijk (2012), který je charakterizoval digitálními dovednostmi, jako je orientace v kyberprostoru a vyhledávání informací, ale také právě komunikací na sociálních sítích. Castells (2001) poukázal na možnou hierarchizaci společnosti v důsledku (ne)přístupu k internetu.


Bourdieu (2002) rozlišuje kromě kapitálu ekonomického, sociálního, kulturního i kapitál symbolický. Jde také o kapitál, který je ve společnosti nerovnoměrně rozložený a dále směnitelný. Může to být dobré jméno dané osoby ve společnosti, nebo prestiž, čest. I on se podílí na určité stratifikaci společnosti, a to díky tomu, jak je kapitál vnímán. Důležité je upozornění, že pro každou společnou se může daný kapitál lišit. Ve své práci tento pojem vztáhnu k aktivitě na sociální síti, která může být brána jako symbolický kapitál. Díky aktivitě na sociálních sítích si mohou uživatel vybudovat prestiž a mohou být inspirací pro ostatní. Na sociálních sítích je úspěch řízen zpětnou vazbou od uživatelů, a to pomocí nástrojů jako jsou komentáře, sdílení, nebo sledování.

Pro nalezení prvků symbolického kapitálu jej budu soudit dle aktivity uživatelů a jejich vlastního zhodnocení, jak vnímají aktivitu ostatních. Na Facebooku, jako sociální síti s mnoha funkcemi, se budu zaměřovat obecně na aktivitu uživatelů. Budu tedy rozlišovat, zda lidé přidávají textové příspěvky, videa, fotky, sdílejí odkazy apod. a to i z důvodu komparace s další sociální sítí. U Instagramu se budu soustředit na přidávání příspěvků v podobě fotografií, což je funkce stejná jako u Facebooku.

Téma sociálních sítí se aktuálně hojně objevuje ve spojitosti s marketingem a nárůstem tzv. Influencerů. Právě jím bych chtěla v práci věnovat malý prostor v teoretické části a otázkách v dotazníku, neboť svým symbolickým kapitálem ovlivňují další uživatele. Nebude se na ně ale soustředit celý výzkum. Pro zaměření mého výzkumu tvoří důležitou část uživatelů na internetu, právě kvůli kapitálu, který mají a bude mě zajímat, jak je vnímají jiní uživatelé. Primárním cílem diplomové práce bude, zda uživatelé sociálních sítí vnímají aktivitu na sociálních sítích jako zdroj symbolického kapitálu. Zda lidé k sociálním sítím přistupují s očekáváním získání daného kapitálu a zda to ovlivňuje jejich následné chování na sítích. A pokud ano, co je tedy motivací pro aktivitu na sociálních sítích.

Můj vlastní výzkum se bude opírat o teoretickou část, ve které představím teorie spojené se sociálními sítěmi, jako je teorie identity a socializace. Identita je dynamická a proměňuje se během celého života, a to pomocí interakcí s okolím, jak ve svém konceptu uvažoval Mead (1997). Tedy, že se utváří na základě toho, co si o nás myslí okolí. Pomocí sekundární socializace pak vstupuje jako již socializovaný jedinec do nových oblastí objektivního světa společnosti. (Berger, Luckmann; 1999).