Principy biomodulačních účinků světla o různých vlnových délkách na funkci sítnice oka
Název práce v češtině: | Principy biomodulačních účinků světla o různých vlnových délkách na funkci sítnice oka |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Principles of biomodulating effects of light of different wavelengths on retinal function |
Akademický rok vypsání: | 2023/2024 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra analytické chemie (31-230) |
Vedoucí / školitel: | doc. RNDr. Zdeňka Bendová, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 20.11.2023 |
Datum zadání: | 20.11.2023 |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 16.01.2024 |
Předběžná náplň práce |
Evoluce buněčných mechanismů, umožňujících využívání elektromagnetického záření, je klíčová pro život na Zemi. Tyto mechanismy využívají speciální biomolekuly k přeměně světelné energie na bioenergii. Existují dva typy těchto molekul: specializované - fotoreceptory v oku, a nespecializované, nazývané fotoakceptory. Oba tyto systémy používají chromofory, organické kofaktory nebo ionty kovů uvnitř proteinových struktur, obsahující elektron, který může být excitován fotonem. U specializovaných fotoreceptorů je výsledkem tohoto procesu změna elektrického signálu, zatímco u fotoakceptorů pravděpodobně změna energetického metabolismu v buňkách. Fotobiomodulace, terapie červeným a blízce infračerveným LED světlem je v medicíně testována pro podporu hojení kůže a povrchově uložených orgánů. V posledních dvaceti letech se intenzívně zkoumá její využití také v léčbě nemocí oka. Termíny “blue light hazard” a “harmful blue light”, označují fototoxické účinky světla krátkých vlnových délek pro viabilitu buněk, zejména také sítnice oka. Praktické využití těchto poznatků však naráží na významnou nekonzistenci výsledků preklinických i klinických studií. Náplň: Cílem bakalářské práce bude porovnat studie, zejména preklinického výzkumu, z hlediska metodického přístupu. Základními parametry srovnání bude vlnová délka světla, intenzita (dávka světla), doba působení, typ biologického systému (typ buňky či animálního modelu), testovaný parametr. Výsledkem práce bude testovatelná hypotéza, která navrhne jaký druh fotoakceptorů v oku či sítnici oka je zodpovědný za fotobiomodulační a fototoxické účinky světla, jaká je jeho/jejich biochemická a molekulární podstata a pravděpodobná dávkově-responzní, případně časová odezva na specifické vlnové délky světla. |