Populace bobrů v České republice prodělaly v posledních desetiletích významnou expanzi. Dříve oddělené populace odlišného původu (a tedy genetického složení) se již dostaly do vzájemného kontaktu. Jedná se o ideální model pro studium genetických změn spojených s expanzí a také charakteru disperze. Diplomová práce by byla založena na analýze molekulárních dat (genotypy mikrosatelitových lokusů) získaných z bobrů z různých populací a let. Cílem by byla analýza populační struktury a její srovnání se situací z dřívějších let. Z teorie lze předpokládat homogenizaci, ztrátu původní jasné struktury a vymizení informace o původu populací. Analýza disperze by využila stejné markery a zaměřila by se na rozdíly mezi pohlavími a věkovými kohortami.
