Polyploidizace (duplikace celého genomu) je obecně považována za důležitý mechanismus sympatrické speciace, a to především u rostlin. Přestože je polyploidizace často vnímána jako silná a okamžitě se formující reprodukční bariéra, empirická data ukazují, že její efektivita se značně liší mezi rostlinnými druhy. Disertační projekt bude spočívat v hodnocení míry a evolučního významu meziploidní introgrese v kontaktních zónách di- a polyploidů, hledání genomických signálů selekce, a komplementárního využití opylovacích experimentů, které umožní nezávisle studovat příspěvky různých komponent k celkové reprodukční izolaci (tj., genetická diferenciace cytotypů, reinforcement a vlastní bariéra odlišné ploidie). Cílem projektu je poskytnout nový pohled na reprodukční izolaci polyploidů, a to s využitím interdisciplinárního přístupu, kombinujícího terénní výzkum, ex-situ experimenty a populační genomiku.