Ženy ve vedení tanečního sportu

• Název práce v češtině: Ženy ve vedení tanečního sportu
• Název v anglickém jazyce: Women in the governance of dance sport
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Dino Numerato, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 27.09.2023
• Datum zadání: 27.09.2023

Zásady pro vypracování

Ve své diplomové práci plánuji tematicky navázat na svou bakalářskou práci, která se věnovala sociální konstrukci maskulinity v tanečním sportu, a zaměřovala se tedy primárně na muže tanečníky. Nyní bych se chtěla zaměřit na ženy, a to zejména v oblasti managementu a vedoucích pozic (tj. prezident/ka svazu, víceprezident/ka pro sport, profesní záležitosti a vnitřní záležitosti, členství ve výkonné, dozorčí a rozhodčí radě apod.) v rámci Českého svazu tanečního sportu (dále ČSTS). Moje osobní zkušenosti s fungováním tanečního sportu společně s výsledky z kvalitativního výzkumu v rámci bakalářské práce mi poskytly podrobnější vhled na konstrukci genderu v tanečním sportu, zejména co se týče performance genderu neboli tanečního projevu na tanečním parketu. Nyní bych však chtěla postoupit o něco dále a zaměřit se na sociální procesy mimo parket, specificky na management a vedení v ČSTS z pohledu genderové vyváženosti. V tuto chvíli neexistuje o zastoupení žen v řídících pozicích ČSTS žádná statistická evidence, nicméně dle mojí osobní zkušenosti zastávají vedoucí pozice převážně muži. I proto bych se specificky chtěla zaměřit na motivaci žen tyto vedoucí pozice zaujímat a obecně prozkoumat jejich vnímání genderové (ne)vyváženosti v tomto specifickém profesním prostředí.

Sleduji zde několik sociologických aspektů, které by se měly v mé závěrečné práci objevovat. Prvním z nich je koncept spadající do okruhu sociologie práce a studia genderu, který by mohl pomoci podrobněji pochopit fungování mužů a žen na pracovním trhu, tedy genderová segregace na trhu práce, specificky genderová nerovnost na vedoucích pozicích co se týče relevance pro zaměření této diplomové práce. Významným aspektem je zde genderová stereotypizace, která popisuje (mimo jiné) rozdíly v chování a jednání mezi muži a ženami. Společenské vztahy ovlivňují tyto genderové stereotypy, které zapříčiňují, že je pak na muže a ženy nahlíženo rozdílně a nerovnoměrně, což většinou vede k nerovnoměrnému oceňování mužů a žen v různých odvětvích (Renzetti & Curran, 2003). Přesněji se tyto genderové stereotypy objevují na již zmíněném trhu práce, kde můžeme sledovat různé fenomény spojené s touto genderovou segregací. Například aspekt nerovného finančního odměňování mužů a žen, rozdělení na typicky maskulinní a femininní profese anebo právě genderová nerovnost v zastoupení na vedoucích pozicích, které jsou častěji obsazovány muži než ženami (Hoyt & Murphy, 2015; Gipson et al., 2017; Křížková, 2002; Křížková, 2003). Za hlavní příčinu této nerovnosti na trhu práce je považována genderová stereotypizace, kdy žena by se tradičně měla starat o domácnost a výchovu dětí, zatímco muž se nadále věnuje profesi a finančně rodinu zabezpečuje. Z toho vyplývá určitá “stereotypní hrozba”, které se ve své studii věnovaly například autorky Crystal L. Hoyt a Susan E. Murphy (2015). Tato hrozba stereotypů (v tomto případě se jedná o stereotyp, že muži jsou obecně považováni za zdatnější ve vedení než ženy) může vést k tomu, že jedinec vykonává svou práci hůře, pokud je pod tlakem takových předsudků. Výsledkem může být mimo jiné pokles motivace v zapojování se do vedení v určitých organizacích (Hoyt & Murphy, 2015). Zejména tento poslední aspekt je zvlášť relevantní pro moji diplomovou práci, jelikož se plánuji zaměřit zejména na motivaci žen obsazovat vedoucí pozice v organizaci, kterou je český svaz tanečního sportu. Dalším důležitým pojmem vedle stereotypní hrozby by mohl být “skleněný strop”, který znamená určité bariéry a hranice v postupu žen na vyšší vedoucí pozice (Křížková, 2003, s. 456). Tomuto jevu se věnuje Gary N. Powell (1999), z jehož studie bych ve spojitosti s tímto aspektem také chtěla ve své práci vycházet.

V neposlední řadě využiji stěžejní koncept, kterým je genderová nerovnost přímo v oblasti sportu. Sport byl vždy považován za mužskou doménu a ženy se do tohoto odvětví musely postupně probojovat. Tento aspekt společně s výše zmíněnou genderovou segregací na pracovním trhu vede k tomu, že ve vedení ve sportu výrazně dominují muži. Na toto téma zaměřila svou studii například Laura Burton, která ve svém textu argumentuje, že ačkoliv se počty mužských a ženských sportovců vyrovnávají, ve vedení stále existuje genderová nerovnost. Autorka rovněž pracuje s pojmem “skleněného stropu” a ve své studii zdůrazňuje, jakým způsobem by měla vedení sportovních organizací přispívat k větší inkluzi žen ve vedoucích pozicích (Burton, 2015). Klíčovou by zde mohla být kniha autorek Agnes Elling, Jorid Hovden, Annelies Knoppers (2018) “Gender Diversity in European Sport Governance”, která je svým obsahem zasazena do oborů sociologie sportu, genderových studií a také studií organizace a nabízí souhrnný pohled na genderovou nerovnost v managementu sportu napříč vybranými zeměmi. Na podobné téma zaměřily svou studii autorky Marjukka Mikkonen, Jari Stenvall a Kati Lehtonen (2021), které se rovněž věnují větší inkluzi žen do vedoucích pozic v rámci sportovních organizací a vyjadřují snahu o větší genderovou diverzitu ve vedení sportu. Genderové diverzitě ve vedení sportu a diskurzivním praktikám, které mohou této genderové rozmanitosti bránit, se pak dále věnuje například tým autorů Annelies Knoppers, Ramon Spaaij & Inge Claringbould (2021) ve své studii “Discursive resistance to gender diversity in sport governance:sport as a unique field?”.

Významným aspektem, kterému jsem se primárně věnovala ve své bakalářské práci (Riebauerová, 2022), je genderová segregace v prostředí sportu, kdy se obecně sporty dělí na typicky maskulinní a typicky femininní, o čemž ve svých studiích pojednávají například Gertrud Pfister (2010) a Chalabaev et al. (2013). Tanec by se obecně řadil spíše do femininních sportů, což vede k tomu, že jsou muži věnující se tanci často nálepkováni jako homosexuálové či zženštilí. Taneční sport je však založen na párovém spojení muže a ženy, kde přímo z tanečních pravidel vyplývá, že muž má v páru dominantní postavení. Přestože je tedy obecně tanec považován ve společnosti spíše za ženskou doménu, specificky v tanečním sportu mají však, zejména v samotném tanečním provedení, dominantní roli spíše muži.

Na téma genderové (ne)vyváženosti ve vedení (Hoyt & Murphy, 2015; Gipson et al., 2017; Křížková, 2002; Křížková, 2003; Powell, 1999) a specificky ve sportovním odvětví (Burton, 2015; Elling et al., 2018; Mikkonen et al., 2021; Knoppers et al., 2021) existuje mnoho studií a publikací a je to velmi probádaná oblast. Jako přínos své diplomové práce však vidím zejména v prozkoumání doposud příliš neprobádaného prostředí, jako je taneční sport. V rámci výzkumu plánuji prozkoumat, jakým způsobem je v prostředí tanečního sportu nastavena genderová diverzita na vedoucích pozicích a zda a proč mají ženy vůbec motivaci tyto vedoucí pozice zaujímat. Přestože by taneční sport mohl být považován za femininní oblast, z vlastní zkušenosti mohu říct, že se na těchto pozicích objevují převážně muži, a proto bych chtěla svým výzkumem poodkrýt mechanismy, které mohou ženám bránit aspirovat na vyšší vedoucí pozice v tomto specifickém odvětví. Konkrétně budu hledat odpovědi na následující výzkumné otázky: Jakým způsobem je v prostředí tanečního sportu nastavena genderová diverzita? Jak ženy vnímají své postavení v oblasti managementu tanečního sportu? Jak muži, kteří tyto vedoucí pozice obsazují, vnímají genderovou (ne)vyváženost ve vedení ČSTS?

Seznam odborné literatury

1. Adriaanse, J. (2016). Gender Diversity in the Governance of Sport Associations: The Sydney Scoreboard Global Index of Participation. Journal of Business Ethics, 137(1), 149–160.
2. Burton, L. J. (2015). Underrepresentation of women in sport leadership: A review of research. Sport management review, 18(2), 155-165.
3. Elling, A., Hovden, J., & Knoppers, A. (Eds.). (2018). Gender diversity in European sport governance. Routledge.
4. Evans, A. B., & Pfister, G. U. (2021). Women in sports leadership: A systematic narrative review. International review for the sociology of sport, 56(3), 317-342.
5. Gipson, A. N., Pfaff, D. L., Mendelsohn, D. B., Catenacci, L. T., & Burke, W. W. (2017). Women and Leadership. The Journal of applied behavioral science, 53(1), 32-65.
6. Hoyt, C. L., & Murphy, S. E. (2016). Managing to clear the air: Stereotype threat, women, and leadership. The Leadership quarterly, 27(3), 387-399.
7. Chalabaev, A., Sarrazin, P., Fontayne, P., Boiché, J., & Clément-guillotin, C. (2013). The influence of sex stereotypes and gender roles on participation and performance in sport and exercise: Review and future directions. Psychology of sport and exercise, 14(2), 136-144.
8. Knoppers, A., Spaaij, R. & Claringbould, I.. Discursive resistance to gender diversity in sport governance: sport as a unique field?. International journal of sport policy and politics [online]. Routledge, 2021, 13(3), 517-529 [cit. 2023-06-15]. ISSN 1940-6940.
9. Křížková, A. (2003). Kariérní vzorce žen v managementu. Strategie žen v rámci genderové'ho režimu organizace. Sociologický časopis, 39(4), 447-467.
10. Křížková, A. (2002). Institucionální mechanismy exkluze a diskriminace žen na řídících pozicích. Gender, rovné příležitosti, výzkum, 3(4), 3-5.
11. Mikkonen, M., Stenvall, J. & Lehtonen, K.. The paradox of gender diversity, organizational outcomes, and recruitment in the boards of national governing bodies of sport. Administrative sciences [online]. 2021, 11(4), 141 [cit. 2023-06-15]. ISSN 2076-3387.
12. Pfister, G. (2010). Women in sport-gender relations and future perspectives. Sport in society, 13(2), 234-248.
13. Powell, G. N. (1999). Handbook of gender & work. Sage Publications.
14. Renzetti, C. M., Gjurič, L., & Curran, D. J. (2003). Ženy, muži a společnost. Karolinum.
15. Wicker, P., Feiler, S., & Breuer, C. (2022). Board gender diversity, critical masses, and organizational problems of non-profit sport clubs. European Sport Management Quarterly, 22(2), 251-271.

Předběžná náplň práce

Práce bude postavena na kvalitativním výzkumu, jelikož plánuji podrobněji prozkoumat postoj žen k zaujímání vedoucích pozic ve vedení tanečního sportu, k čemuž využiji polostrukturované rozhovory. Tyto rozhovory plánuji provést jednak se ženami, které určitým způsobem již participují na tanečním pracovním trhu v rámci českého svazu tanečního sportu, tedy například se věnují trenérskému a porotcovskému studiu a mohly by potenciálně aspirovat na vyšší pozice v rámci české a potažmo i světové federace tanečního sportu. Do výběru však plánuji zahrnout i ženy, které už na vedoucích pozicích působí/působily. Zároveň tyto rozhovory doplním o rozhovory s muži, kteří taktéž aspirují na vyšší vedoucí pozice, případně na těchto vedoucích pozicích v rámci ČSTS už působí, což by mi mohlo poskytnout komplexnější vhled do zkoumané problematiky. Výběr účastnic a účastníků výzkumu proběhne se záměrem co nejvíce posílit heterogenitu vzorku.

Cílovou skupinou budou ženy a muži působící v ČSTS ve věku přibližně od 25 let a výše, bez horní věkové hranice, jelikož plánuji dotazovat jak ženy, které se teprve taneční profesi začínají věnovat, tak zároveň ženy, které již možná s určitou formou vedení mají v tanečním sportu zkušenosti, stejně tak v případě mužů, což mi umožní lépe pochopit fungování genderových mechanismů ve vedení tanečního sportu. Výběr účastnic a účastníků provedu kombinovaně metodou účelového výběru zaměřeného na mé osobní dlouholeté obeznámenosti s tanečním prostředím a metodou sněhové koule, zejména v případě mužů a žen aspirujících na vedoucí pozice v rámci vedení tanečního sportu.

Jako metodu analýzy dat plánuji využít nejprve otevřené, axiální a selektivní kódování a následně tematickou analýzu k vytvoření určitých tematických modelů, které by reprezentovaly postoj žen k genderové diverzitě v managementu tanečního sportu a jejich motivaci tyto vedoucí pozice zaujímat.

Etické souvislosti zvažovaného projektu

Myslím, že by v průběhu výzkumu mohla nastat určitá etická rizika, a to zejména z důvodu mé osobní zkušenosti s tanečním sportem. Jelikož je ČSTS poměrně úzká komunita lidí, může nastat situace, kdy bude mezi mnou jako výzkumnicí a účastníkem/účastníci výzkumu určitá míra známosti. Proto bude důležité, abych se v průběhu rozhovorů odprostila od role tanečnice a přijala pouze roli výzkumnice. Možné dopady této dvojité role budu reflektovat v metodologické části práce ve vazbě na literaturu k reflexivitě v kvalitativní metodologii. (např. Mauthner & Doucet, 2003; Lumdsen, 2019) Zároveň plánuji zachovat anonymitu aktérů/aktérek, jelikož jsem si vědoma, že by v průběhu rozhovorů mohly nastat určité bariéry ve výkladu ze strany aktérů a aktérek, převážně z důvodu již zmíněné propojenosti taneční komunity. Připravím informovaný souhlas připravený v souladu s GDPR, s jehož pomocí obeznámím aktéry/ky o průběhu výzkumu, následnou prací s daty a anonymizací.