“Old Tales in New Skins”: Three Authors Reinvent the Fairy Tales

• Název práce v češtině: „Staré příběhy v novou tváří“: klasické pohádky v převyprávění tří autorek
• Název v anglickém jazyce: “Old Tales in New Skins”: Three Authors Reinvent the Fairy Tales
• Klíčová slova: Pohádky|Revizionismus|Transformace|Feminismus|Poezie|Sylvia Plath|Anne Sexton|Olga Broumas|Emma Donoghue
• Klíčová slova anglicky: Fairy tales|Revisionism|Transformation|Feminism|Poetry|Sylvia Plath|Anne Sexton|Olga Broumas|Emma Donoghue
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: angličtina
• Ústav: Ústav anglofonních literatur a kultur (21-UALK)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Daniela Theinová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 24.06.2023
• Datum zadání: 26.06.2023
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 26.06.2023
• Datum a čas obhajoby: 07.02.2024 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 10.01.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 07.02.2024
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: doc. PhDr. Mariana Machová, Ph.D.

Zásady pro vypracování

ENG:
This thesis focuses on the diverse ways in which four authors, Sylvia Plath, Anne Sexton, Olga Broumas and Emma Donoghue, reimagine classic fairy tales. Traceable to the versions of traditional tales as told and collected by the Brothers Grimm, the poetic and prosaic revisions explored in the thesis test the boundaries of literary forms, genres and narrative structures. As they insist on recasting the well-known stories, characters and denouements, these authors challenge various social and cultural norms. By foregrounding the creative power of language per se, they all also revivify literary discourse and enhance the possibilities of lyric poetry and narrative prose respectively.

The Grimm’s fairy tales are considered to be of the same importance as ancient myth or biblical iconography in the Western cultural tradition. Together, they constitute a canon which not only has stood the test of time but continues to be challenged and revised by authors from different spaces and timelines. One of the prominent traits of these stories is how well they travel; not only through space, between national traditions and continents, but also between genres and individual literary forms. The universality of fairy tales lies in their consistency, yet the familiar blueprint provides enough plasticity to enable the literary material to be bent, in order to question its meanings, perspectives and narrative voices. By looking at revisions by authors from various genres and traditions, the research will map out the inevitable tendency of the fairy tale to change and adapt to new contexts, and thus demonstrate the variability of the text in its full potential scope.

After all, fairy tales, as they exist in the collective consciousness, are already revisions since their historical roots stem from the oral tradition, marked, above all, by multiplicity and constant change. In this respect, the current, continuing processes of transformation, can be viewed not only as adapting the popular tales for modern times and contemporary audiences, but as an attempt to return them to their original, open and plural form. A revision allows for the “original” text to be entered from a new angle and challenge its established order. It also makes us question how the text behaves when it is reshaped from prose to verse narrative and vice versa.

Plath and Sexton’s confessional style brings these universal narratives into the personal space. The canonical stories become a playground for confessionality, as their familiarity allows for narratives with certain rules and structures to be encoded with the emotional and intellectual complexities of the poets’ reality. The revisions offer a framework demarcating and pushing the limits of their poetic imagination.

All authors introduce a moment of disruption into the engraved stories. Broumas and Donoghue exemplify the continuity of revisionism, as well as the universality of fairy tales – their capacity to blend the boundaries between different cultural backgrounds. They point up the tales’ problematic associations with the patriarchal and heteronormative traditions and insist on their timeless nature. With imaginative speculation at its core, revisionism becomes a tool of literary transformation, shaping the old as something new which, after all, is one of the oldest principles of story-telling as such.

CZ:
Diplomová práce se bude soustředit na rozmanité způsoby, jimiž čtyři autorky, Sylvia Plath, Anne Sexton, Olga Broumas a Emma Donoghue, přetvářejí klasické pohádky. Zkoumané básnické i prozaické revize, jejichž kořeny lze vysledovat až k ústně tradovaným verzím tradičních pohádek, sebraných a kanonizovaných bratry Grimmy, testují hranice literárních forem, žánrů a narativních struktur. Zkoumané autorky podtrhují multiplicitu a proměnlivý charakter těchto známých příběhů, postav a rozuzlení, čímž zpochybňují různé společenské a kulturní normy. Všechny také staví do popředí tvůrčí sílu jazyka jako takového a oživují literární diskurz a rozšiřují tak možnosti lyrické poezie, respektive narativní prózy.

Pohádky bratří Grimmů mají v západní kulturní tradici stejný význam jako antický mýtus nebo biblická ikonografie. Společně tvoří kánon, který nejenže obstál v testu času, ale je i nadále konfrontován a revidován autory (a zejména autorkami) z různých míst a časových období. Jedním z význačných rysů těchto příběhů je jejich mobilita a skutečnost, že se prolínají napříč kontinenty, žánry i mezi jednotlivými literárními formami. Jestliže univerzálnost pohádek spočívá v jejich neměnnosti, známé příběhy jsou dostatečně tvárné k tomu, aby bylo možné literární materiál ohýbat a zpochybňovat z hlediska významu, perspektivy a vypravěče. Práce zkoumá revizionistické přístupy autorek reprezentujících různé žánry a tradice a mapuje tak nevyhnutelnou tendenci pohádky přizpůsobovat se novým kontextům.

Pohádky, tak, jak žijí v kolektivním vědomí, jsou koneckonců samy revizemi. Jelikož jejich historické kořeny vycházejí z ústní tradice, vyznačující se především mnohotvárností a neustálou proměnou. V tomto ohledu lze na současné, probíhající procesy transformace pohádek nahlížet nejen jako na adaptaci populárních pohádek vzhledem k požadavkům moderní doby a publika, ale i jako na pokus vrátit jim jejich původní otevřenou a pluralitní podobu. Revize nám umožňuje nahlížet do „původního“ textu z nového úhlu a zpochybnit jeho zavedený řád. Vybízí nás také, abychom se ptali, jak se text chová, když je přetvořen z prózy na veršované vyprávění a naopak.

Konfesní styl Plath a Sexton přenáší tyto univerzální narativy do osobního prostoru. Kanonické příběhy se stávají polem pro zpověď, neboť jejich povědomost umožňuje, aby se do vyprávění s určitými pravidly a strukturami zakódovala emocionální a intelektuální složitost reality básnířek. Revize nabízejí rámec vymezující a posouvající hranice jejich básnické imaginace.

Všechny autorky vnášejí do ustálených příběhů moment rozvratu. Broumas a Donoghue jsou příkladem kontinuity revizionismu a zároveň univerzálnosti pohádek, především v jejich schopnosti překlenovat hranice mezi různými kulturními prostředími. Poukazují na problematické asociace pohádek s patriarchální a heteronormativní tradicí a trvají na jejich skutečné univerzálnosti a nadčasovosti. Revizionismus, jehož jádrem je imaginativní spekulace, se stává nástrojem literární transformace a utváří ze starých příběhů něco nového, což je koneckonců jeden z nejstarších principů vypravování jako takového.

Seznam odborné literatury

Primary Sources:
Broumas, Olga. Beginning with O. New Haven: Yale University Press, 1977.
Donoghue, Emma. Kissing the Witch: Old Tales in New Skins. New York: Harper Collins, 1997.
Grimm, Jacob, and Wilhelm Grimm. The Original Folk and Fairy Tales of the Brothers Grimm: The Complete First Edition. Translated by Jack Zipes. Princeton: Princeton University Press, 2014.
Plath, Sylvia. The Collected Poems. New York: Harper & Low, 1981.
Sexton, Anne. Transformations. Boston: Houghton & Mifflin, 1971.

Secondary Sources:
Dorka, Tomás. “Sylvia Plath’s Reimagination of the Grimms’ Fairy Tales in Postwar American Culture.” Feminist Modernist Studies 5, no. 1 (2022): 36-53.
Harries, Elizabeth Wanning. Twice upon a Time: Women Writers and the History of the Fairy Tale. Princeton: Princeton University Press, 2003.
Rich, Adrienne. “When We Dead Awaken: Writing as Re-Vision.” College English, vol. 34, no. 1, 1972, pp. 18–30. JSTOR, https://doi.org/10.2307/375215. Accessed 16 June 2023.
Rose, Ellen Cronan. “Through the Looking Glass: When Women Tell Fairy Tales.” In The Voyage In: Fictions of Female Development. Edited by Elizabeth Abel. 209-227. Hanover and London: University Press of New England, 1983.
Turner, Kay and Pauline Greenhill. Transgressive Tales: Queering the Grimms. Series in Fairy-Tale Studies. Detroit: Wayne State University Press, 2012.
Zipes, Jack. Don’t Bet on the Prince: Contemporary Feminist Fairy Tales in North America and England. New York: Routledge, 1989.
Zipes, Jack. Fairy Tale as a Myth / Myth as a Fairy Tale. Lexington: University Press of Kentucky, 1994.
Zipes, Jack. Fairy Tales and the Art of Subversion: The Classical Genre for Children and the Process of Civilization. London: Heinemann, 1983.
Zipes, Jack. Happily Ever After: Fairy Tales, Children and the Culture Industry. New York: Routledge, 1997.
Zipes, Jack. The Oxford Companion to Fairy Tales. Oxford: Oxford University Press, 2000.