Vliv sovětsko-jugoslávské roztržky (1948) na československo‑jugoslávské vztahy

• Název práce v češtině: Vliv sovětsko-jugoslávské roztržky (1948) na československo‑jugoslávské vztahy
• Název v anglickém jazyce: The Soviet-Yugoslav split (1948) and its impact on Czechoslovak-Yugoslav relations
• Klíčová slova: sovětsko-jugoslávská roztržka; československo-jugoslávské vztahy; sovětsko-jugoslávská výměna dopisů; rezoluce Informačního byra; československý dobový tisk
• Klíčová slova anglicky: The Soviet-Yugoslav split; Czechoslovak-Yugoslav relations; Soviet-Yugoslav exchange of letters; Resolution of the Information Bureau; Czechoslovakian contemporary press
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 08.06.2023
• Datum zadání: 08.06.2023
• Datum odevzdání elektronické podoby: 27.04.2024

Zásady pro vypracování

Téma sovětsko-jugoslávské roztržky (1948) a její následný dopad na československo-jugoslávské vztahy je pro mě zajímavý ve dvou rovinách. První se týká Československa a jeho postoje k Moskvě. Únorový převrat v Československu (1948) a následná vláda KSČ vstoupila do sovětsko-jugoslávské roztržky poměrně „nově“- slovy L. Kalinové byl rok 1948 pro Československo „…předělem především v politické oblasti, směřující k upevnění výsledků únorového převratu…“. Zajímá mě tedy, zda československý postoj (zmítán vnitřní konsolidací) k sovětsko-jugoslávské roztržce následoval (bezvýhradně) ten moskevský, nebo zda to byl spíše nátlak Sovětského svazu na Československo, který pro okamžitý rozchod s Jugoslávií apeloval.
Druhou rovinou je československá společnost. Vztahy mezi ČSR a Jugoslávií – hospodářské, kulturní, ale i společenské – byly po konci druhé světové války na velice dobré úrovni. Zde je pro mě důležitá otázka zdůvodnění změny postoje Gottwaldovi vlády (ve vztazích k Jugoslávii) směrem k československému národu.

Seznam odborné literatury

HLADKÝ, Ladislav. Vztahy Čechů s národy a zeměmi jihovýchodní Evropy. Praha: Historický ústav, 2010. ISBN 978-80-7286-171-2.

KAPLAN, Karel. Československo v letech 1948-1953. Praha: SPN, 1991. ISBN 80-04-25700-3.

PELIKÁN, Jan. Hospodářská spolupráce Československa s Jugoslávií v letech 1945-1949. Praha: Univerzita Karlova, 1990. Acta Universitatis Carolinae.

PERNES, Jiří. Velké dějiny zemí Koruny české: Svazek XVII. 1948-1956. Praha: Paseka, 2022, 11-807. ISBN 978-80-7637-214-6.

PIRJEVEC, Jože. Jugoslávie 1918–1992: vznik, vývoj a rozpad Karadjordjevićovy a Titovy Jugoslávie. Přeložil Jana ŠPIRUDOVÁ. Praha: Argo, 2000. Edice dějiny Evropy. ISBN 80-7203-277-1.

PRŮCHA, Václav. Hospodářské a sociální dějiny Československa 1918-1992. Brno: Doplněk, 2009. ISBN 80-7239-147-x.

RYCHLÍK, Jan, et al. Mezi Terstem a Istanbulem: balkánské národy ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2020. ISBN 9788076012523.

ŠESTÁK, Miroslav, Miroslav TEJCHMAN, Lubomíra HAVLÍKOVÁ, Ladislav HLADKÝ a Jan PELIKÁN. Dějiny jihoslovanských zemí. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009, 759 s. Dějiny států. ISBN 80-7106-266-9.

VYKOUKAL, Jiří, Bohuslav LITERA a Miroslav TEJCHMAN. Východ: vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944-1989. Druhé vydání. Praha: Libri, 2017. ISBN 978-80-7277-561-3.

ZUBOV, Andrej Borisovič, ed. Dějiny Ruska 20. století – díl II: 1939–2007. Přeložil Libor DVOŘÁK, přeložil Zuzana SOUKUPOVÁ, přeložil Josef VOLOŠIN, přeložil Martin VRBA. Praha: Argo, 2015. ISBN 9788025709641.

Předběžná náplň práce

Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V prvním oddílu (Vztahy Československa a Jugoslávie v letech 1945–1948) chci demonstrovat poválečné poměry mezi Československem a Jugoslávií (ohraničené červnem 1948, tedy do vydání protijugoslávské rezoluce) – z hlediska jejich politické a hospodářské spolupráce – a prokázat tak, že spolupráce obou zemí, ač ne zcela bezchybná, byla založena na pevných základech. Ve druhé části (Zdroje sovětsko-jugoslávské roztržky v roce 1948) poodkryji problematiku sovětsko-jugoslávských (poválečných) vztahů a prozkoumám hlavní faktory vzájemných neshod a tenzí, které vedly k rozluce mezi Sovětským svazem a Jugoslávií v červnu 1948. Následující kapitola (Reflexe sovětsko-jugoslávské roztržky optikou československého dobového tisku) reflektuje československé dobové prameny v kontextu sovětsko-jugoslávské roztržky. Zde se zaměřím na dobovou interpretaci počínajícího rozkolu mezi Sovětským svazem a Jugoslávií optikou československého tisku (Rudé právo, Svobodné slovo a Lidová demokracie), který budu konfrontovat s dokumentem K. Vaše (Sborník dokumentů k činnosti Informačního byra 1947–1956). V poslední části – Československo-jugoslávské vztahy po přijetí rezoluce Informačního byra (1948) – chci poukázat na politické a hospodářské vztahy obou zemí, resp. jejich proměnu po přijetí rezoluce Informačního byra, s důrazem na skutečnost, že očekávaná (bezprostřední) změna hospodářských vztahů mezi oběma státy nedoznala okamžitých korektur ve vzájemných vztazích.