Formování perspektiv: Zkoumání implementace historických národních narativů v post-daytonském vzdělávacím systému v Bosně a Hercegovině

• Název práce v češtině: Formování perspektiv: Zkoumání implementace historických národních narativů v post-daytonském vzdělávacím systému v Bosně a Hercegovině
• Název v anglickém jazyce: Shaping Perspectives: Examining the Implementation of Historical National Narratives in the post-Dayton Education System in Bosnia and Herzegovina
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 07.06.2023
• Datum zadání: 07.06.2023

Zásady pro vypracování

Cílem této bakalářské práce je identifikovat a zdůvodnit národně zabarvené argumenty jednotlivých etnik, implementované do vzdělávacího systému Bosny a Hercegoviny, zejména na příkladu učebnic dějepisu pro střední školy. Bude zkoumáno, jak se historické narativy liší, nebo v čem se podobají. Ty budou následně propojeny s historickým kontextem – nejdůležitějšími milníky zejména ve 20. století, které dodnes formují národní myšlení multietnické populace v zemi. Dalším cílem práce je zjistit, jak implementované narativy ovlivňují studenty jak v průběhu studia, tak do budoucna.

Seznam odborné literatury

Baranovicé, Branislava. “History Textbooks in Post-war Bosnia and Herzegovina.” Intercultural education 12, č. 1 (2001): 13-26, https://doi.org/10.1080/14675980120033939 (staženo 29. května 2023).
Eder, Christoph. “Displacement and education of the next generation: evidence from Bosnia and Herzegovina.” IZA journal of labor & development 3, č. 1 (2014): 1, https://doi.org/10.1186/2193-9020-3-12 (staženo 29. května 2023).
Emkic, Eleonora. Reconciliation and Education in Bosnia and Herzegovina from Segregation to Sustainable Peace. Cham: Springer International Publishing, 2018. https://doi.org/10.1007/978-3-319-73034-9 (staženo 29. května 2023).
Hromadzic, Azra. “Discourses of Integration and Practices of Reunification at the Mostar Gymnasium, Bosnia and Herzegovina.” Comparative education review 52, č. 4 (2008): 541-563, https://doi.org/10.1086/591297 (staženo 29. května 2023).
Jones, Briony. “Exploring the politics of reconciliation through education reform: The case of Brčko district, Bosnia and Herzegovina.” The international journal of transitional justice 6, č. 1 (2012): 126-148, https://doi.org/10.1093/ijtj/ijr032 (staženo 29. května 2023).
Kolouh-westin, Lidija. “Education and democracy in Bosnia and Herzegovina.” International journal of educational development 24, č. 5 (2004): 495-509, https://doi.org/10.1016/S0738-0593(03)00101-9 (staženo 29. května 2023).
Ognjenović, Gorana, and Jasna Jozelić. “Teaching History with an Ethno-Nationalistic Approach: History Textbooks in the Education System of Bosnia and Herzegovina.” In Nationhood and Politicization of History in School Textbooks. Cham: Springer International Publishing, 2020, 213-225. https://doi.org/10.1007/978-3-030-38121-9_11 (staženo 29. května 2023).
Osler, Audrey, and Irma Husić Pandur. “The right to intercultural education: students' perspectives on schooling and opportunities for reconciliation through multicultural engagement in Bosnia and Herzegovina.” Intercultural education 30, č. 6 (2019): 658-679, https://doi.org/10.1080/14675986.2019.1626576 (staženo 29. května 2023).
Pasalic Kreso, Adila. “The war and post-war impact on the educational system of Bosnia and Herzegovina.” International review of education 54, č. 3 (2008): 353-374, https://doi.org/10.1007/s11159-008-9087-y (staženo 29. května 2023).
Torsti, Pilvi. “How to Deal with a Difficult Past? History Textbooks Supporting Enemy Images in Post-War Bosnia and Herzegovina.” Journal of curriculum studies 39, č. 1 (2007): 77-96, https://doi.org/10.1080/00220270600765278 (staženo 29. května 2023).

Předběžná náplň práce

Práce v úvodu zhodnotí zdroje, které budou k prohloubení znalostí a podložení argumentů použity. Teoretická kapitola představí systém školství v Bosně a Hercegovině. Vysvětlí, jak fungoval před a po Daytonské mírové dohodě. Ukáže, jak jej ovlivňuje multietnická politika a její machinace. Hlavní institucí, na kterou se práce bude soustředit, budou střední školy. Zaměří se na učebnice, zejména dějepisné, a historické narativy v nich a zhodnotí, zda jsou zde obsaženy národnostně zabarvené argumenty. Specifikuje a propojí je s historickým kontextem, porovná je s materiály a kurikuly z dalších škol – bosňácké, chorvatské a srbské většiny – a bude hledat rozdíly, nebo naopak průsečíky ve výkladu historie regionu. Práce v tomto ohledu porovná pohledy například na druhou světovou válku nebo Titovu socialistickou Jugoslávii. Na závěr práce zhodnotí, v jaké podobě a míře jsou na středních školách v Bosně a Hercegovině přítomny nacionalistické sklony Bosňáků, Chorvatů a Srbů, jak ovlivňují studenty v současnosti i do budoucna a tyto problémy pak odůvodní historickým děním v regionu.