Soudce Oliver Wendell Holmes a americký pragmatismus

• Název práce v češtině: Soudce Oliver Wendell Holmes a americký pragmatismus
• Název v anglickém jazyce: Judge Oliver Wendell Holmes and American Pragmatism
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Vojtěch Kolman, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 20.07.2023
• Datum zadání: 20.07.2023
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 21.07.2023
• Odevzdaná/finalizovaná: ne

Zásady pro vypracování

Jméno Olivera Wendella Holmese ml. je spjato nejen s americkým právem a jeho činností u Nejvyššího soudu, díky níž je považován za jednoho nejvlivnějších a nejcitovanějších amerických soudců v historii, ale i s úzkými vazbami na zakladatele amerického pragmatismu. U jeho zrodu stál spolu s Williamem Jamesem (s nímž se celý život úzce přátelil) a Charlesem Sandersem Peircem jako člen tzv. Metafyzického klubu (viz Menand 2001).
Jako soudce Nejvyššího soudu měl Holmes ve své rozhodovací praxi zásadní vliv na přerod v chápání svobody projevu. Podle konzervativního stanoviska se tato svoboda nevztahuje na trestní represi poté, co projev učiníme, ale projevuje se jen jako svoboda nebýt cenzurován. Holmes svými většinovými stanovisky toto tradiční čtení narušil. Podle jeho názoru (v případu Schenck v. U.S.) mohou zákony omezovat projevy jen v případě, kdy představují zřejmé a bezprostřední nebezpečí způsobení zásadního zla, kterému je Kongres oprávněn zabránit. Tento test zřejmého a bezprostředního nebezpečí byl soudci nadále vykládán poměrně široce, což Holmese donutilo k přeformulování jeho stanoviska a rozšíření toho, jak by svoboda projevu měla být vykládána. Ve svém odlišném stanovisku (v případu Abrams v. U.S.) Holmese vyřknul tezi, že by nikdo neměl být trestán jen za to, že mluví neblaze o ústavním zřízení Spojených států amerických. „To je v každém případě teorie naší Ústavy. Je to experiment, jako je experimentem celý život.“ Toto stanovisko vyjasnil tím, že „nejvyššího vytouženého dobra se dosáhne volným trhem myšlenek.“
Úkolem práce bude prozkoumat, jestli a do jaké míry se Holmesovy rané vazby na pragmatismus projevily v jeho právní praxi, zvláště s ohledem na témata svobody projevu a jejího moderního chápání.

Seznam odborné literatury

GREY, T. C., Holmes and Legal Pragmatism. Stanford Law Review, Vol. 41, Issue 4, 1989
HOLMES, O.W. Common Law. In: The Mind and Faith of Justice Holmes. His Speeches, Essays, Letters and Judicial Opinions, Selected and Edited with Introduction and Commentary by Max Lerner. Boston: Little Brown and Co., 1943
HOLMES, O.W. The Path of the law. In: The Mind and Faith of Justice Holmes. His Speeches, Essays, Letters and Judicial Opinions, Selected and Edited with Introduction and Commentary by Max Lerner. Boston: Little Brown and Co., 1943
KELLOGG, F.R. Oliver Wendell Holmes, Jr, Legal Theory, and Judicial Restraint. Cambridge University Press, New York: 2007
MENAND, L., The Metaphysical Club: A Story of Ideas in America, New York: Farrar, Straus and Giroux, 2001
WHITE, G.E. Justice Oliver Wendell Holmes: Law and the Inner Self, New York: Oxford University Press, 1993