Hegel a Pippin - Přehodnocení konce umění

• Název práce v češtině: Hegel a Pippin - Přehodnocení konce umění
• Název v anglickém jazyce: Hegel and Pippin - Reconsidering The End of Art Thesis
• Klíčová slova: modernita|moderní umění|konec umění|idealismus|historie umění|krása|vyzařování ideje|metafyzika|Hegel|Robert Pippin
• Klíčová slova anglicky: modernity|modern art|end of art|idealism|art history|beauty|expression of the idea|metaphysics|Hegel|Robert Pippin
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra estetiky (21-KEST)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Vojtěch Kolman, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 03.04.2023
• Datum zadání: 03.04.2023
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 03.04.2023
• Odevzdaná/finalizovaná: ne

Zásady pro vypracování

Cílem bakalářské práce je na pozadí prací Roberta Pippina zhodnotit význam Hegelovy teze o „konci umění“. Vzít v úvahu je přitom třeba jak Hegelovu koncepci umění, jak je předložena v jeho Estetice, případně záznamech přednášek z estetiky, tak širší souvislosti Hegelovy filosofie, tedy roli, kterou Hegelově filosofickém systému estetika hraje. Zaměřit se je vhodné zejména na pojetí krásy jako smyslového vyjádření ideje a svobody. Výhoda Pippinovy polemiky s Hegelem nad tezí ke konci umění spočívá v tom, že probíhá nad konkrétní analýzou uměleckých děl (konkrétně Manetových obrazů), z nichž pak vyvozuje některé závěry o podstatě modernity a jejího vztahu k Hegelovi. Práce by měla rekonstruovat jádro Pippinovy argumentace a konfrontovat jej s Hegelovým vlastním postojem, případně posoudit, zda se Hegelovo stanovisko konce umění – vzhledem ke své cíleně antitetické povaze – samo nepřekračuje, tedy zda např. samotná existence modernistických děl nepoukazuje k nutnosti stanoviska konce umění.

Seznam odborné literatury

Literatura základní
Hegel, G. W. F., 1960. Fenomenologie ducha, přeložil J. Patočka, Praha: Nakladatelství́ ČSAV.
Hegel, G. W. F., 1966. Estetika: první a druhý svazek, přeložil J.Patočka, Praha: Odeon
Hegel, G. W. F., 1992. Malá logika, přeložil J. Loužil, Praha: Svoboda.
Pippin, R. B., 2007. „What was Abstract Art? (From the Point of View of Hegel)“, in: Houlgate, S. (ed.), Hegel and the Arts, Evanston, Ill.: Northwestern University Press, 244–70.
Pippin, R. B., 2008. „The Absence of Aesthetics in Hegel’s Aesthetics“, in: Beiser, F.C. (ed.), The Cambridge Companion to Hegel and Nineteenth-Century Philosophy, Cambridge: Cambridge University Press, 394–418.
Pippin, R. B., 2014. After the Beautiful: Hegel and the Philosophy of Pictorial Modernism, Chicago: University of Chicago Press.
Literatura rozšiřující
Bowie, A., 2003. Aesthetics and Subjectivity from Kant to Nietzsche, Manchester: Manchester University Press.
Danto, Arthur C., 2004. “Hegel’s End-of-Art Thesis,” in A New History of German Literature, eds. D.E. Wellbery and J. Ryan, Cambridge, Mass.: Harvard University Press, 535–40.
Gyorgi, M., 1996. Hegel and the End of Art. Literature & Aesthetics 6, 7-26.
Gaiger, J., 2000. „Art as Made and Sensuous: Hegel, Danto and the ‘End of Art’L, Bulletin of the Hegel Society of Great Britain, 104–19.
Henrich, D., 1979. „Art and Philosophy of Art Today: Reflections with Reference to Hegel“, New Perspectives in German Literary Criticism, eds. R.E. Amacher and V. Lange, trans. D.H. Wilson et al., Princeton: Princeton University Press, 107–33.
Henrich, D., 1985. „The Contemporary Relevance of Hegel’s Aesthetics“, in: Inwood, M. (ed.), Hegel, Oxford: Oxford University Press, 199–207.
Henrich, D., 2003. Between Kant and Hegel: Lectures on german Idealism, Cambridge: Harvard University Press.
Houlgate, S., 1997. Hegel and the "End" of Art. The Owl of Minerva 29, 1-21.
Moland, Lydia L., 2019. Hegel's Aesthetics: The Art of Idealism. New York: Oup Usa.
Malabou, C., 2004. The Future of Hegel: Plasticity, Temporality and Dialectic. Routledge.