Stav chromatinu přímo ovlivňuje přístupnost jednotlivých částí genomu pro transkripci, ale i další enzymatické procesy probíhající v buněčném jádře. Oblasti heterochromatinu jsou kondenzované a tím i špatně přístupné oproti euchromatinu, který je více rozvolněný. Jednotlivé stavy chromatinu tak ovlivňují především genovou expresi a aktivitu transponovatelných elementů, ale mají vliv i na další procesy, např. účinnost programovatelných nukleáz, které jsou využívány při genomových editacích. Mezi takové se počítají Zinc Finger Nucleases (ZFNs), Transcription Activator Like Effector Nucleases (TALENs) a nejmodernější Clustered, regularly interspaced short palindromic repeats/CRISPR-associated proteins (CRISPR/Cas). Programovatelné nukleázy musí cílové místo nalézt a rozštěpit, vzniklý dvouvláknový zlom je pak následně opraven některým z opravných mechanismů buňky. Výsledná oprava může být bezchybná nebo v cílovém místě dojde ke vzniku mutace, jejíž charakter může být ovlivněn řadou faktorů. Cílem bakalářské práce je rešerše na téma, jak stav chromatinu ovlivňuje programovatelné nukleázy a především následnou opravu vzniklých dvouvláknových zlomů u rostlin.