Východiska Policie České republiky (PČR) představuje jednu ze stěžejních institucí státu. Jejími cíli je mimo jiné preventivně působit proti trestné a jiné protiprávní činnosti a potírat ji. Usilovat o trvalou podporu a důvěru veřejnosti (Policie České republiky, 2017, s. 12). V období tzv. nových médií se otevřely nové cesty, jak těchto cílů dosáhnout. Online sociální sítě, jako jsou Facebook, Twitter a Instagram, přinášejí nové možnosti sebeprezentace policejní instituce (Colbran, 2018) a interakce s veřejností. Instagram jakožto vizuální interaktivní medium představuje ideální prostor pro studium specificky vizuální komunikace. I když v zahraničí počet prací věnujících se tématu komunikace policie na sociálních sítích pomalu narůstá (Beshears, 2017; Dekker, van den Brink, & Meijer, 2020; Lieberman, Koetzle, & Sakiyama, 2013, aj.), Hu a Lovrich (2019, s. 3.) poukazují na limity dosavadních výzkumů: While there is a relatively little research on police use of social media, among the few studies leading to publication none have documented why (and how) the police start using social media, and then continue using social media as a routine aspect of agency operations. PČR začala být aktivní na online sociálních sítích po roce 2015. Analýze komunikace policie na online sociálních sítích se v českém prostředí zatím nevěnovalo mnoho prostoru. Poznatky o obsahu a působení instagramového účtu PČR („policiecz“,https://www.instagram.com/policiecz/) dosud zcela chybí, což je pochopitelné s ohledem na to, že účet vznikl před dvěma lety. Přitom jde o - na české poměry - neobvykle úspěšný účet (177 tisíc sledujících v červnu 2020), s vysokou míry aktivity a dynamickým rozvojem. Ve své bakalářské práci bych proto rád prozkoumal motivace založení instagramového účtu PČR a způsob užívání sítě Instagram v policejní komunikaci s veřejností. Budu sledovat zejména vizuální rétoriku PČR na Instagramu dle koncepce Foss (2005), ale i reakce uživatelů na ni. Mým záměrem je pokusit se určit stěžejní faktory úspěchu tohoto účtu. Cíle Mezi konkrétní cíle patří: 1. Zjistit, jaké cíle sleduje instagramový profil „policiecz“, a jak daných cílů dosahuje (pomocí rozhovoru se správcem profilu a analýzy vizuální rétoriky příspěvků). 2. Seznámit se se světovými trendy v komunikaci policie na sociálních sítích a diskutovat je v kontextu povahy komunikace PČR na Instagramu. 3. Zjistit, jaké typy vizuálního obsahu na profilu „policiecz“ jsou „nejúspěšnější“ (z hlediska čtenosti/sdílení/lajků). 4. Analyzovat reakce respondentů ve focus groups na jednotlivé typy nejúspěšnějších příspěvků dle koncepce Foss (2005). 5. Stanovit klíčové faktory úspěšnosti příspěvků na Instagramu PČR. Metodika V teoretické části nejdříve představím a definuji pojmy, se kterými budu v práci operovat. Dále se budu věnovat představení vizuální komunikace a rétoriky jako nástrojů nových sociálních sítí. Empirická část se bude skládat ze dvou typů analýz. Nejprve uskutečním rozhovor se správcem instagramového účtu PČR. V rozhovoru se chci zabývat obsahovým významem a strategií účtu „policiecz“. Tento rozhovor, společně s informacemi z výzkumů (Beshears, 2017; Hu & Lovrich, 2019; Colbran, 2018; Prabowo & Rusfian, 2019), zabývajícími se vytvářením obsahu a strategiemi policie na sociálních sítích, poskytne referenční rámec pro další část práce. V nich budu analyzovat obsah a formu příspěvků účtu „policiecz“ jak kvantitativně, tak kvalitativně. Kvantitativní obsahová analýza příspěvků: 1. krok: zmapování nárůstu sledujících, nárůstu frekvence příspěvků, nárůstu sdílení příspěvků „policiecz“ dalšími účty, nejčastější/nejúspěšnější hashtagy. 2. krok: stanovení nejúspěšnějších příspěvků. Úspěšnost příspěvku bude měřena podle počtu „lajků“, komentářů a dosahu. Počty lajků a komentářů budou váženy vzhledem k celkovým lajkům účtu v době zveřejnění příspěvku. Kvalitativní obsahová analýza příspěvků: Vybrané „nejúspěšnější“ příspěvky budou předloženy vzorku respondentů v rámci focus group ke kvalitativnímu zhodnocení. Smyslem kvalitativního vyhodnocení bude zvážit, jakým způsobem jsou kódy a fotografie propojeny s širším kontextem, do kterého náleží. Příspěvky (vizuální obrazy) budou hodnoceny zejména podle teorie vizuální rétoriky Foss (2005). Tzv. teoretické rámcování má dle Foss tři hlavní charakteristiky: 1. symbolická interakce (Signifier/Signifed/Sign) 2. lidský zásah (vědomá myšlenka autora o obsahu = téma, forma, médium atp.) 3. přítomnost diváka (jak ovlivňuje nejen sémiotický, ale i osobní význam obrazu) Respondenti poté budou vybrané příspěvky hodnotit podle tzv. metodologického rámcování dle Foss (2005): 1. povahy obrazu: koncept, idea, téma, narážky 2. funkce obrazu: jaký je smysl symbolů, děje, obsahu 3. hodnocení obrazu: unikátní vlastnosti obrazu, splnění funkcí obrazu Na základě výsledků vzniknou kategorie popisující styl, smysl, úspěch aj., vizuální komunikace PČR na Instagramu. Hypotézy PČR má na Instagramu strategii, jak chce prezentovat činnost policie, ta se zaměřuje na vytváření vlastního narativu činnosti a fungování práce PČR. Viz práce Colbrana (2018). Nejúspěšnější příspěvky konvenují s cíli instagramového profilu „policiecz“. Viz práce Prabowo & Rusfiana (2019). Obrazy prezentující nenásilné prvky (přátelství/pohoda/pomoc) jsou více „úspěšné“. Viz definování typů aktivity policie na sociálních sítích v práci Liebermana et al. (2013). Charakteristika závěrů Práce by měla přinést: · Přiblížení vzniku a fungování účtu PČR na Instagramu v kontextu zahraničních trendů. · Zmapování povahy vizuální komunikace a rétoriky PČR na Instagramu včetně reakce publika. · Zhodnocení schopnosti PČR vytvářet vlastní obraz a narativ.
Seznam odborné literatury
Aiello, G., & Parry, K. (2020). Visual communication: Understanding images in media culture. Los Angeles: Sage. Banks, M. (1998). Visual Anthropology: Image, Object and Interpretation. In J. Prosser (Ed.), Image-based Research: A Sourcebook for Qualitative Researchers. London: Palmer Press . Beshears, M. L. ( 2017). Effectiveness of police social media use. American Journal of Criminal Justice, 42(3), 489–501. https://doi.org/10.1007/s12103-016-9380-4 Crist, S., & Shoemaker, M. (Eds.). (2014). The Instagram Book: Inside The Online Photography Revolution. Los Angeles: AMMO Books. Dekker, R., van den Brink, P., & Meijer, A. (2020). Social media adoption in the police: Barriers and strategies. Government Information Quarterly, 37(2), 101441.https://doi.org/10.1016/j.giq.2019.101441 Foss, K. S. (2005). Theory of visual rhetoricIn K. Smith, S. Josephson, J. Kelly (Eds.), Handbook of Visual Communication: Theory, Methods, and Media (Routledge Communication Series), (141–155). London: Routledge. Hu, X., & Lovrich, N. P. (2019). Social media and the police: A study of organizational characteristics associated with the use of social media. Policing: An International Journal of Police Strategies and Management, 42(4), 654–670. https://doi.org/10.1108/PIJPSM-09-2018-0139 Josephson, S., Kelly, J., & Smith, K. (2020). Handbook of Visual Communication: Theory, Methods, and Media (Routledge Communication Series) (2. vyd.).London: Routledge. Lieberman, J. D., Koetzle, D., & Sakiyama, M. (2013). Police departments’ use of Facebook: Patterns and policy issues, Police Quarterly, 16, 438–462.https://doi.org/10.1177/1098611113495049 Miles, J. (2019). Instagram Power: Build Your Brand and Reach More Customers with the Power of Pictures. New York: McGraw-Hill Education. Mirzoeff, N. (2012). Úvod do vizuální kultury. Praha: Academia. Policie České republiky (2. vyd.). (2017). Praha: Policejní prezidium České republiky. Dostupné z https://www.policie.cz/soubor/policie-ceske-republiky-2017-pdf.aspx. Prabowo, T. L., & Rusfian, E. Z. (2019). Efforts To Build The Legitimacy And Reputation Of Institutions Through Social Media (Study Of Instagram Police Public Relations Division). International Journal of Scientific and Technology Research, 8(9), 1331–1338. Reforma Policie České republiky, aneb, Pomáhat a chránit (2012). Praha: CEVRO Institut, o. p. s. Rose, G. (2007). Visual Methodologies: An Introduction to the Interpretation of Visual Materials. 2. vyd. London: Sage Publications Ltd. Veneti, A., Jackson, D., & Lilleker, G. D. (2019). Visual political communication. Cham: Palgrave Macmillan.
- zadáno a potvrzeno stud. odd.