Truchlení jako interakce: Odraz reality v seriálu After Life

• Název práce v češtině: Truchlení jako interakce: Odraz reality v seriálu After Life
• Název v anglickém jazyce: Mourning as Interaction: Reflection of Reality in the series After Life
• Klíčová slova: Truchlení, symbolický interakconismus, interakce, realita, AfterLife, George Herbert Mead, Vera Kast
• Klíčová slova anglicky: Mourning, symbolic interactionism, interaction, reality, AfterLife, George Herbert Mead, Vera Kast
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Mgr. Jan Balon, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 17.10.2021
• Datum zadání: 17.10.2021
• Datum a čas obhajoby: 13.06.2022 09:00
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK212, 212, Malá učebna, 2.patro
• Datum odevzdání elektronické podoby: 03.05.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 13.06.2022
• Oponenti: Mgr. Barbora Spalová, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Vzhledem k tomu, že se jedná o teoreticky vedenou diplomovou práci, metoda zpracování bude založena na analýze dostupných textů, které se zaobírají pojmem sociální role a symbolickým interakcionismem či další odborné literatury, která bude poskytovat vhodné kontextuální zapojení. Zaměřím se především na komparaci přístupů G. H. Meada a E. Goffmana ke konceptu sociální role na základě studia primárních textů. Zejména se bude jednat o díla Mind, Self and Society a The Presentation of Self In Everyday life. Svůj teoretický výzkum doplním o relevantní interpretace představitelů moderní sociologické teorie. Budu tedy analyzovat i následné konceptualizace sociální role, které z Meada a Goffmana vycházely nebo se vůči nim vymezovaly. K tomu využiji zejména časopisecké články a monografické studie z prestižních vydavatelství v USA (např. časopisy The American Sociologist, Sociological Theory).

Seznam odborné literatury

1. Blumer, H., 1969. Symbolic interactionism; perspective and method. Englewood Cliffs, New Jersey: Prentice-Hall. ISBN 0138799245 9780138799243.

2. Callero, P. (2003). The Sociology of the Self. Annual Review of Sociology, 29, 115-133.

3. Denzin, N. (2002). Much Ado about Goffman. The American Sociologist, 33(2), 105-117.

4. Hall, Peter Mandel, et al. “Reconstituting the Pasts and Projecting New Futures: The New Legacy of G. H. Mead Promoted by Hans Joas and Daniel Huebner.” Symbolic Interaction.

5. Goffman, Erving. The Presentation of Self in Everyday Life. New York: Anchor Books, 1959.

6. Goffman, Erving. Všichni hrajeme divadlo : sebeprezentace v každodenním životě. Vyd. 1. Praha : Nakladatelství Studia Ypsilon, 1999. 247 s ISBN 8090248241.

7. Goffman, E. 1967. Interaction Ritual: Essays of Face-to-Face Behavior. Garden City, NY: A Doubleday Anchor Original.

8. Goffman, Erwing. Behavior in Public Places: Notes on the Social Organization of Gatherings. New York: The Free Press. 1963.

9. Kast, Verena. Truchlení: fáze a šance psychického procesu. PORTÁL sro, 2015.

10. McCoy, Charles Allan. “Playing Goffman's Information Game: A Classroom Activity Involving Student Interactions.” Teaching Sociology, vol. 45, no. 3, 2017, pp. 260–268.

11. Mead, G.H. Morris, C. W. Mind, Self, and Society from the Standpoint of a Social Behaviorist. University of Chicago Press: Chicago. (1934).

12. Mead, G. H. Mysl, já a společnost. (překlad Ondřej Fafeja). Portál. 2017.

13. Merton, Robert K. “The Role-Set: Problems in Sociological Theory.” The British Journal of Sociology, vol. 8, no. 2, 1957, pp. 106–120.

14. Musil, Jiří. “Robert King Merton 1910-2003.” Sociologický Časopis / Czech Sociological Review, vol. 39, no. 5, 2003, pp. 707–711.

15. Parkovnick, Sam. “The Behaviorism of George Herbert Mead.” The American Sociologist, vol. 46, no. 2, 2015, pp. 288–293.,

16. Ritzer, George. The Blackwell Companion to Major Classical Social Theorists. 2000.

17. Schcff, T. J., Jr. (2006). Goffman unbound: A new paradigm for the social sciences. Boulder: Paradigm Publishers.

18. Slaměník, I. (2019). Mysl, já a společnost [recenze]. E-psychologie, 13(1), 60-63.

19. Špatenková, Naděžda. Fenomén vdovství. Třetí věk trojí optikou, 2005, 71-88.

20. Šubrt, Jiří. “Dramaturgický Přístup Ervinga Goffmana: Κ Českému Vydání Goffmanovy Knihy ‘Všichni Hrajeme Divadlo’ / The Theatrical Approach of Erving Goffman: On the Czech Publication of Goffman's Book ‘The Presentation of Self in Everyday Life.’” Sociologický Časopis / Czech Sociological Review, vol. 37, no. 2, 2001, pp. 241–249.

21. Verhoeven, J (1993). "An interview with Erving Goffman" (PDF). Research on Language and Social Interaction. 26 (3): 317–348. doi:10.1207/s15327973rlsi2603_5.

22. Vláčil, J. (1975). Ke kritice interakcionismu. Sociologický Časopis / Czech Sociological Review, 11(6), 613-628.

23. Wiley, Norbert. “A Mead-Cooley Merger.” The American Sociologist, vol. 42, no. 2/3, 2011, pp. 168–186.

24. American Sociology and Pragmatism: Mead, Chicago Sociology, and Symbolic Interaction. J. David Lewis , Richard L. Smith

Předběžná náplň práce

Cíl práce

Cílem této diplomové práce je z hlediska sociologické perspektivy představit, jak se divák může identifikovat s hlavní postavou seriálu After Life od Rickyho Gervaise. Prostřednictvím analýzy interakcí v koncepcích symbolického interakcionismu se zaměřím na to, jak vývoj hlavní postavy koreluje s reálným prožíváním ztráty v kontextu odborné literatury. Konkrétněji je mým zájmem zaměřit se na autory Georga Herberta Meada a jeho dílo Mind, Self and Society a dále také na Erwinga Goffmana a jeho dílo Všichni hrajeme divadlo: Sebeprezentace v každodenním životě. V souvislosti s procesem truchlení využiji relevantní literaturu, která se opírá o prožívání smutku v reálné společnosti jako například studie Vereny Kast Truchlení: Fáze a šance psychického procesu. Nevylučuji zapojení dalších autorů, a to nejen těch, kteří se řadí mezi představitele symbolického interakcionismu.

Námět práce a uvedení do tématu

Námět této práce vznikl v kontextu s pojmem sociální role, který je dle mého názoru jedním ze stěžejních v rámci sociologie, jelikož, jak zmiňuje kupříkladu Možný, jedná se o propojení individuální osobnosti se sociální strukturou. (Možný, 1975) Avšak z důvodu zajímavějšího zpracování jsem se rozhodla pro analýzu interakcí hlavní postavy v seriálu After Life, který se zaobírá prožíváním ztráty. Filmová díla nám často poskytují vhled do různých rovin zúčastněných postav a vytváří nám tak pole pro detailní pozorování jednání postav, jejich interpersonálních vztahů.

Symbolický interakcionismus je směr, který vychází z podmíněného vzájemného jednání a interakcí mezi členy společnosti. (Vláčil 1975) Představuje tedy pro analýzu pojmu sociální role vhodné prostředí, jelikož nabízí pozorování určité proměnlivosti tohoto pojmu. (Callero 2003) V tomto kontextu je možné zaměřit se na zmíněný roli hlavní postavy z hlediska individuálních charakteristik osobnosti ve vztahu k sociálnímu řádu. V tomto případě se právě G. H. Mead zaměřoval na proces sebedefinice individua, jež probíhá ve spojitosti s jeho umístěním v rámci interpersonálních vtahů. (Parkovnick 2015) Mead tak svůj pohled na sociální roli identifikuje se sociálně psychologickým aspektem. (Možný, 1975) Erwing Goffman, jež také bývá běžně označován za představitele symbolického interakconismu, se sám s tímto označením zcela neztotožňoval. Podotýkal, že se považuje zároveň za strukturálního funkcionalistu. Dle jeho slov, nebyl zastánce jednoho konkrétního směru, který by dle něj představoval jasné východisko sociologického bádání. (Goffman in Verhoeven, 1980). V mé diplomové práci budu tedy E. Goffmana pokládat za představitele symbolického interakcionismu, avšak předpokládám i zaměření se na strukturálně funkcionalistické prvky v jeho díle. Neméně významnou součástí této práce bude dramaturgická sociologie, jejímž zakladatelem je právě Goffman. V díle Všichni hrajeme divadlo: Sebeprezantece v každodenním životě podrobně vysvětluje její podstatu. Situace běžného života přirovnává k divadelnímu představení a jemu přirozenému prostředí s využitím teatralogického jazyka. (Denzin 2002) Jak M. Petrusek podotýká, z obecného hlediska se jedná o metaforu, která je přenášena z běžného a dramaturgického jazyka do sociologie. (Šubrt 2001)

Mead i Goffman se tedy řadí do stejného myšlenkového proudu a jejich pohledy jsou založené na víceméně totožném základu, kterým je interakce člověka a jeho subjektivní vnímání. I přesto jejich přístupy nabízí poznání skrze rozdílnou optiku, kdy se Mead zaobírá tím, že každý člověk přejímá určité vzorce chování, které si internalizuje, a následně je aplikuje v kontaktu se společností (Mead, 1939). Zatímco Goffman spíše sleduje až konkrétní reakce, které jsou důsledkem působení určitého jevu. Jinak řečeno, konkrétní reakce představuje určitou sociální roli, kterou člověk zvolí, aby byl schopen co nejefektivněji reagovat na konkrétní jev, podnět (Goffman, 1959). Goffman pak k popisu těchto procesů využívá již zmíněnou divadelní terminologii. Zatímco dle Meada disponujeme již konkrétními internalizovanými vzorci jednání a jedním avšak neustále se vytvářejícím ,‚já‘‘, které poté využívá svého potenciálu ke komunikaci se svým okolím.

Předpokládané metody zpracování

Vzhledem k tomu, že se jedná o teoreticky vedenou diplomovou práci, metoda zpracování bude založena na analýze scén a interakcí v seriálu a dostupných textů, které se zaobírají symbolickým interakcionismem či další odborné literatury, která bude poskytovat vhodné kontextuální zapojení jako například studie zaměřené na procesy ztráty blízké osoby. Zaměřím se především na komparaci přístupů G. H. Meada a E. Goffmana na základě studia primárních textů. Zejména se bude jednat o díla Mind, Self and Society a The Presentation of Self In Everyday life. Svůj teoretický výzkum doplním o relevantní interpretace představitelů moderní sociologické teorie. Budu tedy analyzovat i následné konceptualizace, které z Meada a Goffmana vycházely nebo se vůči nim vymezovaly. K tomu využiji zejména časopisecké články a monografické studie z prestižních vydavatelství v USA (např. časopisy The American Sociologist, Sociological Theory).
 

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The aim of this diploma thesis is to find out how can be audience identified with the main character in series After Life written and directed by Ricky Gervais. Referring to symbolic interactionism and interaction analysis, I will focus on process of mourning of main character and its connection with relevant studies based on real-life data. In detail, special attention will be paid to authors, such as G. H. Mead and his work Mind, Self and Society and Erwing Goffman and his work The Presentation of Self in Everyday Life. Subsequently, my aim is to present and analyse their approaches, as symbolic interactionists. In context with mourning process, there is the aim to use relevant literature such as Verena Kast and her work Mourning: Phases and Chances of the Psychological Process. There would be likely a need to involve other authors, however, not only representatives of symbolic interactionism.