Rozsivky jsou jednobuněčné řasy žijící uvnitř anorganických schránek (frustul), které jsou tvořeny polymerizovaným oxidem křemičitým, v podstatě tedy sklem. Složité struktury na jejich površích dělají z těchto mikroorganismů jedny z nejpozoruhodnějších vlastních jevů v mikrosvětě. V přírodě nezřídka dochází k deviacím v morfogenezi schránek i jejich povrchů, velmi často také v důsledku života ve stresujících podmínkách (znečištění těžkými kovy, extrémní pH, vysoká teplota, aj.). Tyto vlastnosti rozsivkových populací jsou pak tedy základem k široké škále ekologických a ekotoxikologických studií i praktických aplikací, jejichž cílem je detekovat výskyt těchto stresujících fenoménů v přírodních ekosystémech i v čistě antropogenních lokalitách. Práce bude založena rešerši vytipovaných studií z této oblasti výzkumu a bude se zabývat také analýzou metodických přístupů, jakými se tyto deviace studují (biologická analýza tvaru).
