Vliv pandemie na rituály gymnazistů

• Název práce v češtině: Vliv pandemie na rituály gymnazistů
• Název v anglickém jazyce: The influence of pandemic on rituals of gymnasium students
• Klíčová slova: rituály, rizikové chování, mládež, středoškolské prostředí, kouření, vzdělávací systém, vzdělávací politika, dopady pandemie, ztráta sociálního kontaktu, užívání návykových látek, peer-pressure, rituální inkluze, zdraví v rámci vzdělávání
• Klíčová slova anglicky: rituals, risky behavior, youth, high school environment, smoking, educational system, educational policy, effects of pandemic, loss of social contact, substance abuse, peer-pressure, ritual inclusion, health in education
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Magdalena Mouralová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 09.09.2021
• Datum zadání: 09.09.2021
• Datum a čas obhajoby: 06.06.2022 09:00
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK405, 405, Zasedací místnost
• Datum odevzdání elektronické podoby: 01.05.2022
• Oponenti: doc. Ing. et Ing. Eliška Vejchodská, Ph.D.

Seznam odborné literatury

1. AŠP. (b.r.). Asociace školních psychologů. http://www.skolnipsychologie.cz
2. Biesta, G. (2020). Have we been paying attention? Educational anaesthetics in a time of crises. 0(0). https://doi.org/10.1080/00131857.2020.1792612
3. Collins, R. (2005). Interaction Ritual Chains. Princeton: Princeton University Press. https://doi.org/10.1515/9781400851744
4. ČSÚ - střední vzdělávání—Obory gymnázií. (2021). [Veřejná databáze]. Česky statistický úřad. https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&pvo=VZD05&f=TABULKA&z=T&katalog=30848&c=v3~1__RP2020RK2021MP09MK06DP01DK30&&str=v66#w=
5. Dvořáková, I. (2010). Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza [Západočeská univerzita v Plzni]. http://www.antropoweb.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf
6. Gymnázia Praha. (b.r.). Seznam Škol.eu. http://www.seznamskol.eu/typ/gymnazium/?kraj=praha
7. Kasal, A. (2022). Suicide Risk in Individuals With and Without Mental Disorders Before and During the COVID-19 Pandemic: An Analysis of Three Nationwide Cross-Sectional Surveys in Czechia. https://doi.org/10.1080/13811118.2022.2051653
8. Kubová, M. (2016). Analýza stresorů středoškoláků [Bakalářská práce, Západočeská univerzita v Plzni]. https://dspace5.zcu.cz/handle/11025/24441
9. Luery, S., & Boyns, D. (2015). Negative Emotional Energy: A Theory of the “Dark-Side” of Interaction Ritual Chains. 4(1). http://dx.doi.org/10.3390/socsci4010148
10. Mousavi, F., Garcia, D., Jimmefors, A., Archer, T., & Ewalds-Kvist, B. (2014). Swedish high-school pupils’ attitudes towards drugs in relation to drug usage, impulsiveness and other risk factors. 2. https://doi.org/10.7717/peerj.410
11. MŠMT. (b.r.). Covid portál. https://covid.gov.cz/situace/onemocneni-obecne-o-opatrenich/izolace
12. Novotná, M. (2014). Klima školy [Diplomová práce, Univerzita Karlova, Husitská teologická fakulta]. https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/63040
13. NUOV. (b.r.). Vzdělávání, učební osnovy. http://www.nuov.cz/ucebni-osnovy
14. Pandemie. (b.r.). https://www.pandemie.cz/co-je-to-pandemie
15. Williamson, B., Eyon, R., & Potter, J. (2020). Pandemic politics, pedagogies and practices: Digital technologies and distance education during the coronavirus emergency. 45(2), 107–114. https://doi.org/10.1080/17439884.2020.1761641
16. Žáčková, H. (2008). Vliv sociálního prostředí na kouření tabáku u středoškoláků [Diplomová práce, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta]. http://hdl.handle.net/20.500.11956/15057

Předběžná náplň práce

Touto prací bych se chtěla zaměřit na problematiku vlivu pandemie na rituály středoškolských studentů, vše s ohledem na pozici vzdělávání a zdraví studentů. K aktuální situaci jsem v české výzkumné sféře nalezla pouze dvě diplomové práce, vliv prostředí na užívání tabáku (Žáčková, 2008) a psychohygienické aspekty středoškoláků (Soběhartová, 2018), bakalářskou práce ohledně analýzy stresorů středoškoláků (Kubová, 2016) a monografii (Collins, 2005), které potvrzují vliv prostředí a přívrženců na studenty a jejich rituály provozované během studia. Dále je téma rizikových rituálů velmi úzce sledováno v Americe (USA) v rámci „urban schooling“, kdy je důraz kladen na pozici školy a komunity, v které se nachází (Mason, 2016).
Podobné studie a podobně silný důraz se v Česku ale nenachází ani na úrovni výzkumu ani školské politiky, proto můžeme často vidět školy ne tak apelující na prevenci či pozitivní rituální zapojení. Když student dorazí k blízkosti školy, tak neustále sleduje prostředí, v kterém se nachází, ale někdy zde shledá i učitele a školní personál kouřící před budovou, což může podněcovat asociace nebo zájem o daný rituál. Tyto příklady jsou jedny z mnoha, ovšem zde můžeme sledovat i rituály klasičtějšího rázu (společné chození na oběd, posezení v kavárně a kompletace úkolů či jenom procházka ke stejné zastávce před rozdělením na cestu domů), které svým způsobem utužují vzájemné vztahy mezi studenty a ustalují rituální návyky pro socializaci.
Ritualizace je pro jedince, skupiny a společnost obecně velice podstatná forma socializace, v čase izolace se tyto rituály (pití kávy, čaje, čtení, kouření cigaret/elektronických cigaret, popíjení vína či jiného alkoholu, ...) mohou rapidně změnit, být opuštěny nebo nahrazeny alternativami, což může, ale nemusí také skýtat potenciál pro lepší socializační rozvoj.
V podobných rituálech shledává mladá mysl i určitý typ zábavy, okouzlení, zaujetí, způsobu začlenění se do kruhu „hustě“/zajímavě vypadajících lidí a určitým typem „návodů“, jak tyto aktivity praktikovat. Tyto rituály se ale mohou pojit s určitými riziky.
Na tomto základě se pak veřejná politika snaží bojovat s vlivem výše uvedených činností na vzdělávací činnosti, ve kterých je jedinec vystaven edukačnímu stresu, nutnosti chápat látku a přijímat znalosti. Tudíž rituální socializace, která je vždy ve skupině studentů tohoto věku problematická z mnoha důvodů (trendy, socio-ekonomické rozdíly, peer-pressure), může vést k tomu, že se student uchyluje k rituálům, které stimulují jiné zájmy než vzdělávací, ale které stabilizují jeho postavení ve skupině, například užívání návykových látek nezletilými .
Existující vzdělávací program prevence nezahrnuje preventivní semináře, ani nedisponuje podněty, které by ukazovaly správnou rituální socializaci (nuov.cz, 2012). Školní zařízení a vzdělávací systém nemají často kapacity na efektivní zvládání závažných dopadů vlivu prostředí a rituálů, které z něj vycházejí pro socializující se skupiny mladých studentů. Pokud se zaměříme na pedagogy, školní personál a omezení negativních rituálů v rámci prostředí školy, tak jediná omezení jsou často, že není možné užívat alkohol a tabákové výrobky v budově školy.
Po naznačení základních prvků a okolností, s kterými je možno se setkat, je poutavé pozorovat, zda se tyto pohledy a jevy nějak změnily, zda studenti stále dělají úkoly spolu nad šálkem kávy či užívají negativní rituály pro udržení pozice a kontaktu i v období pandemie. Hlavním zájmem je, zda od rituálů opustily, nahradily je či je stále provozují jako předtím.
Cílem práce tedy bude (1) popsat rituály gymnazistů (společné obědy, pití čaje/kávy, čtení, zájmové aktivity, konverzace, jezení pochutin, ...) a jejich případné změny v době pandemie; (2) identifikovat hrozby a příležitosti, které pandemie přinesla z pohledu ochrany ochrany zdraví mladistvých; (3) a v neposlední řadě navrhnout postupy pro gymnázia, jak se s nimi, co nejlépe vypořádat.
Kategoricky na závěr, můj zájem je následující, jaké rituály gymnazijní studenti praktikovali, popsat je a jak se změnily během pandemie. Diskutovat dopady změn v rituálech, které přinesla pandemie a jaký vliv to mělo na život této skupiny společnosti. Identifikovat hrozby, ale také příležitosti, co tyto pandemické změny přinášejí. Mojí hlavní výzkumnou otázkou tedy zůstává: Jak se rituály gymnaziálních studentů změnily vlivem pandemie? A má hypotéza je následující: “Rituály se vlivem pandemie změnily kladně a žáci čelí méně hrozbám negativních vlivů.”

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

In this work, I would like to focus on the issue of the impact of the pandemic on the rituals of high school students, all with regard to the position of education and student‘s health. To the current situation in the Czech research sphere I found only two diploma theses, the influence of the environment on tobacco use (Žáčková, 2008) and psychohygienic aspects of high school students (Soběhartová, 2018), bachelor thesis on the analysis of high school stressors (Kubová, 2016) and monograph 2005), which confirm the influence of the environment and adherents on students and their rituals performed during their studies. Furthermore, the topic of risk rituals is very closely monitored in America (USA) in the framework of "urban schooling", where the emphasis is on the position of the school and the community in which it is located (Mason, 2016).
However, similar studies and a similarly strong emphasis are not found in the Czech Republic at the level of research or school policy, which is why we can often see schools not so appealing to prevention or positive ritual involvement. When a student arrives near the school, he constantly monitors the environment in which he finds himself, but sometimes he also finds teachers and school staff smoking in front of the building, which can stimulate associations or interest in the ritual. These examples are one of many, but here we can also observe more rituals (going to lunch together, sitting in a cafe and completing tasks or just a walk to the same stop before splitting on the way home), which in a way strengthen mutual relations between students and stabilize ritual habits for socialization.
Ritualization is a very important form of socialization for individuals, groups and society in general, in times of isolation these rituals (drinking coffee, tea, reading, smoking cigarettes / electronic cigarettes, drinking wine or other alcohol, ...) can change rapidly, be abandoned or replaced by alternatives, which may or may not offer the potential for better social development.
In similar rituals, the young mind also finds a certain type of entertainment, enchantment, enthusiasm, a way of joining a circle of "dense" / interesting-looking people, and a certain type of "instructions" on how to practice these activities. However, these rituals can be associated with certain risks.
On this basis, public policy seeks to combat the impact of the above activities on educational activities in which the individual is exposed to educational stress, the need to understand the material and accept knowledge. Thus, ritual socialization, which is always problematic in a group of students of this age for many reasons (trends, socio-economic differences, peer-pressure), can lead to the student resorting to rituals that stimulate non-educational interests, but which stabilize his position in the group, such as the use of addictive substances by minors.
The existing educational program of prevention does not include preventive seminars, nor does it have incentives that would show proper ritual socialization (nuov.cz, 2012). School facilities and the education system often do not have the capacity to effectively manage the serious effects of the environment and the rituals that emanate from it for socializing groups of young students. If we focus on educators, school staff and the limitations of negative rituals within the school environment, the only limitations are often that it is not permitted to use alcohol and tobacco products in the school building.
After outlining the basic elements and circumstances that can be encountered, it is engaging to observe whether these views and phenomena have changed in any way, whether students are still doing tasks together over a cup of coffee or using negative rituals to maintain position and contact even during a pandemic. The main interest is whether they have left the rituals, replaced them or still operate them as before.
The aim of the work will be (1) to describe the rituals of high school students (lunches, drinking tea / coffee, reading, hobby activities, conversations, eating delicacies, ...) and their possible changes during a pandemic; (2) identify the threats and opportunities posed by the pandemic from the point of view of protecting the health of minors; (3) and, last but not least, to suggest procedures for grammar schools on how to best deal with them.
Categorically in conclusion, my interest is as follows what rituals high school students practiced, describe them and how they changed during the pandemic. Discuss the effects of changes in the rituals brought about by the pandemic and how it affected the life of this group of society. Identify threats, but also the opportunities that these pandemic changes bring. So my main research question remains: How have the rituals of high school students changed as a result of the pandemic? And my hypothesis is as follows: "Rituals have changed positively as a result of the pandemic, and students face fewer threats of negative influences."