Hodnocení žáků při distanční výuce v době pandemie COVID- 19

• Název práce v češtině: Hodnocení žáků při distanční výuce v době pandemie COVID- 19
• Název v anglickém jazyce: Elementary students‘ evaluation during distance learning among the COVID-19 pandemic
• Klíčová slova: Hodnocení, školní hodnocení, zpětná vazba, žáci, učitelé, distanční výuka
• Klíčová slova anglicky: Evaluation, school evaluation, feedback pupils, teachers, distance learning
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Magdalena Mouralová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 02.09.2021
• Datum zadání: 02.09.2021
• Datum a čas obhajoby: 12.09.2022 09:00
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK212, 212, Malá učebna, 2.patro
• Datum odevzdání elektronické podoby: 03.05.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 12.09.2022
• Oponenti: Mgr. Silvie Pýchová, Ph.D.

Seznam odborné literatury

1. ČAPEK, R. (2013). Učitel a rodič. 1. vyd. Praha: Grada.
2. KOLÁŘ, Z., a R. ŠIKULOVÁ (2005). Hodnocení žáků. Praha: Grada. ISBN 80-247-0885-X.
3. KOŠŤÁLOVÁ H., MIKOVÁ Š. a J. STAG (2008). Školní hodnocení žáků a studentů se zaměřením na slovní hodnocení. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-314-7.
4. STARÁ, J. a kol. (2006). Slovní hodnocení na 1. stupni ZŠ. Praha: Raabe. ISBN 80–86307-28-X.
5. STARÝ, K., LAUFKOVÁ V. a kol. (2016). Formativní hodnocení ve výuce. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-1001-6.
6. BOUBÍNOVÁ, M. Deník N. (2021). „Byl to jeden velký experiment. Ještě že existuje Google.“ Rodiče hodnotí covidový školní rok.
7. COVID PORTÁL. (2021). Domácí úkoly, zkoušky a hodnocení.
8. Česká školní inspekce. (2021). Distanční vzdělávání v základních a středních školách. Tematická zpráva
9. Česká školní inspekce. (2021). Podmínky pro distanční výuku českých žáků v mezinárodním srovnání.
10. EDUin. (2020). Problematika hodnocení žáků během distančního vzdělávání: Příležitost pro vzdělávací politiku a vzdělávací systém?
11. Ministerstvo mládeže, školství a tělovýchovy. (2020). Metodické doporučení pro vzdělávání distančním způsobem.
12. Národní ústav pro vzdělávání. (2019). Analýza stavu hodnocení výsledků žáků v ČR a v zahraničí. Podkladová studie.
13. PAQ Research. (2020). Distanční vzdělávání na jaře a podzim 2020: Pohled rodičů.

Předběžná náplň práce

Námět práce

Ve své bakalářské práci bych se ráda zaměřila na hodnocení žáků při distanční výuce v době pandemie koronaviru. Hodnocení je důležitou složkou vzdělávání, je to „systematická činnost, která vede k určení kvalit a výkonů jedince. Jedná se o složitou aktivitu, která obsahuje prvky zorientování se, rozhodování mezi možnostmi, porozumění, ocenění, uspořádání, zaujetí stanoviska a reagování na skutečnost“ (Kolář, Šikulová. Hodnocení žáků. s.11). Podle Koláře a Šikulové (2009) má hodnocení 6 funkcí, je jimi funkce informativní, motivační, regulační, výchovná, prognostická a diferenciační.
Pandemie a zavření škol přineslo mnoho změn a výzev, tou největší změnou byla distanční výuka, která může probíhat buď formou on-line, či off-line výuky. Pojmem on-line výuka se rozumí „způsob vzdělávání na dálku, který probíhá zpravidla prostřednictvím internetu a je podporován nejrůznějšími digitálními technologiemi a softwarovými nástroji“, rozlišuje se mezi synchronní a asynchronní výukou, přičemž při synchronní výuce je učitel propojen s žáky a „ve stejný čas na stejném virtuálním místě pracují na stejném/podobném úkolu“. Asynchronní výuka je taková výuka, při které žáci „pracují v jimi zvoleném čase vlastním tempem na jim zadaných úkolech a společně se v on-line prostoru nepotkávají“. Druhou formou distančního vzdělávání je off-line výuka, která „neprobíhá přes internet a k realizaci nepotřebuje ve větší míře digitální technologie“, přičemž se nejčastěji jedná o samostudium či plnění praktických úkolů. Mimo on-line a off-line výuku může distanční vzdělávání probíhat také formou konzultací, jejichž „cílem je, aby nikdo nezůstal mimo systém a každý pracoval přiměřeně svým možnostem a podmínkám“ (MŠMT. Metodické doporučení pro vzdělávání distančním způsobem). S distanční výukou přichází další změny či problémy, jimiž je například domácí zázemí žáků, protože ne všichni žáci mají doma počítač a jiné přístroje, pomocí nichž by se na on-line výuku připojovali, nebo nemají internetové připojení. Nicméně podle studie České školní inspekce má „podle odhadu ředitelů škol digitální techniku doma určitě více než 80 % žáků. Vyšší podíl žáků je na středních školách a nejnižší na prvním stupni základních škol“, podle tohoto výzkumu můžeme říct, že asi 30 % základních škol disponuje všemi žáky s on-line připojením. Dalším problémem může být také zázemí škol nebo využití digitálních technologií učiteli (ČŠI. Podmínky pro distanční výuku českých žáků v mezinárodním srovnání), avšak změnou, která je pro mě nejdůležitější, je hodnocení žáků, které je při distanční výuce nepostradatelné, „neboť podporuje motivaci a ukazuje cestu k dosahování pokroku“. Při distanční výuce má učitel monitorovat zapojení a aktivitu všech žáků, podporovat je v hledání řešení, poskytovat včas zpětnou vazbu a pokud se žák neúčastní distanční výuky, neměl by učitel tomuto žákovi snížit známku, ale snažit se problém vyřešit se zákonným zástupcem tohoto žáka (MŠMT. Metodické doporučení pro vzdělávání distančním způsobem).
Na základě Metodického doporučení pro vzdělávání distančním způsobem lze říci, že si bylo MŠMT vědomo, že při distanční výuce není možné lpět na plném rozsahu studia a to vlivem mnoha nových faktorů, například technické připravenosti škol, vybavení žáků či jejich schopností zvládat distanční výuku, takže bylo doporučeno, aby „se školy zaměřily zejména na aplikaci znalostí a dovedností, aby žáci byli schopni nabyté znalosti a dovednosti využívat šířeji při řešení nejrůznějších situací“, přičemž na základních školách bylo vhodné se zaměřit na „stěžejní výstupy v českém jazyce, matematice a cizím jazyce“. V těchto případech se rozlišuje krátkodobá (karanténa třídy na 10 dní) a dlouhodobá (delší než 2 týdny) distanční výuka. Při krátkodobých úsecích distanční výuky bylo možné se zaměřit například na samostatnou práci a kreativní činnost, při dlouhodobém zákazu osobní přítomnosti ve školách „je třeba prioritizovat vzdělávací oblasti v ŠVP, zaměřit se především na očekávané výstupy dle příslušného RVP a věnovat se zejména všeobecným profilovým předmětům“.
Nemáme zatím mnoho informací o tom, jak konkrétně vypadala situace ve školách a jak se na případné změny dívali rodiče a žáci. Proto se zaměřím na prozkoumání zkušeností rodičů a žáků se školním hodnocením v pandemii.
Cílem práce je zmapovat a popsat změnu hodnocení žáků pří výuce v době koronavirové pandemie a pomocí dotazníků, v nichž budu zjišťovat, zda se výsledky žáků zlepšily, zhoršily, či distanční výuka neměla vliv na jejich prospěch; porovnávat výsledky žáků v době před a po uzavření školských zařízení a dále po skončení tohoto opatření. A na závěr pak zjišťovat, zda koronavirová pandemie neumožní přinést do výuky jiné alternativní způsoby hodnocení.
Hlavními otázkami této práce jsou: Změnil se způsob hodnocení v době distanční výuky oproti standardu? Změnily se výsledky žáků během distanční výuky oproti standardu? Chtějí rodiče a žáci do budoucna změnit způsoby hodnocení na základě zkušeností z distanční výuky?
Teoretickou oporu bude představovat jednak role hodnocení ve vzdělávání, a pak postoje rodičů ke vzdělávání a hodnocení a obecně jejich role ve vzdělávání.
Práce by ideálně měla rozšířit povědomí o tom, jaké byly dopady na hodnocení žáků při distanční výuce čili jak se změnilo hodnocení žáků v období distanční výuky v době pandemie oproti klasické, prezenční výuce před pandemií.

Předpokládané metody zpracování

Praktickou část bakalářské práce bych chtěla založit na dotaznících pro žáky a rodiče, v nichž budou odpovídat na otázky týkající se hodnocení v období před distanční výukou v pandemii a během ní. Cíle práce budou dosaženy tedy pomocí dotazníkového šetření, které bude provedeno na základních školách v České Lípě a přilehlém okolí, pomocí metod kvantitativní analýzy. Předpokládá se, že školy přihlížely na hodnocení žáků během pandemie jinak, takže by dotazníky byly rozděleny, aby se poznalo, jak to měla konkrétní škola, a jak toto hodnocení vyhovovalo žákům a rodičům. Výsledky bych analyzovala pravděpodobně prostřednictvím programu SPSS, který analyzuje data, následně bych do bakalářské práce vložila grafy, které popíšu. Tímto bych porovnala, jak vnímají hodnocení před a během distanční výuky žáci různých škol, a jak rodiče žáků různých škol v okrese Českolipsko. Dotazníky budu nosit do základních škol, kde poprosím žáky různých ročníků o jejich vyplnění, přes platformu Bakaláře, nebo podobné, budu dotazníky šířit také mezi rodiče.


Etické souvislosti zvažovaného projektu

Nyní si etické souvislosti neuvědomuji, avšak vím, že budu jistě zachovávat anonymitu osob, které budou vyplňovat mé dotazníky.