Odhad pohlaví jedinců bez zachovalé pánevní kosti, navrhli Murail et al. (1999) jako sekundární pohlavní diagnozu, která vyžaduje pracný a zdlouhavý postup užití klasifikačních nástrojů vlastních studované populaci. Navitainuck et al. (2021) doporučili znaky kostry vhodné k odhadu pohlaví a lze je proto použít k sekundární diagnoze. Santos (2021) navrhl rychlý a spolehlivý postup sekundární pohlavní diagnozy v balíčku knihovny programu R, který je plně automatizován. Validita tohoto přístupu, který je k dispozici rovněž ve webovém rozhraní nebyla dosud standardně provedena v reálném archeologickém souboru koster.