Proměna mezigenerační solidarity v průběhu pandemie v diskuzích na sociálních sítích

• Název práce v češtině: Proměna mezigenerační solidarity v průběhu pandemie v diskuzích na sociálních sítích
• Název v anglickém jazyce: Change in intergenerational solidarity during a pandemic in social media discussions.
• Klíčová slova: coronavirus, covid, pandemie, mezigenerační solidarita, sociální média
• Klíčová slova anglicky: coronavirus, covid, pandemic, intergenerational solidarity, social media
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Martin Hájek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 01.09.2021
• Datum zadání: 01.09.2021
• Datum a čas obhajoby: 13.06.2022 09:00
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK212, 212, Malá učebna, 2.patro
• Datum odevzdání elektronické podoby: 03.05.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 13.06.2022
• Oponenti: prof. PhDr. Hynek Jeřábek, CSc.

Seznam odborné literatury

Ayalon, L., Chasteen, A., Diehl, M., Levy, B. R., Neupert, S. D., Rothermund, K., Tesch-Römer, C., & Wahl, H.-W. (2021). Aging in Times of the COVID-19 Pandemic: Avoiding Ageism and Fostering Intergenerational Solidarity. The Journals of Gerontology: Series B, 76(2), e49–e52. https://doi.org/10.1093/geronb/gbaa051
Carrieri, D., Peccatori, F. A., & Boniolo, G. (2020). COVID-19: A plea to protect the older population. International Journal for Equity in Health, 19(1), 72. https://doi.org/10.1186/s12939-020-01193-5
Ellerich-Groppe, N., Schweda, M., & Pfaller, L. (2020). #StayHomeForGrandma – Towards an analysis of intergenerational solidarity and responsibility in the coronavirus pandemic. Social Sciences & Humanities Open, 2(1), 100085. https://doi.org/10.1016/j.ssaho.2020.100085
Gilligan, M., Suitor, J. J., Rurka, M., & Silverstein, M. (2020). Multigenerational social support in the face of the COVID ‐19 pandemic. Journal of Family Theory & Review, 12(4), 431–447. https://doi.org/10.1111/jftr.12397
Glenn, N. D. (1976). Cohort Analysts’ Futile Quest: Statistical Attempts to Separate Age, Period and Cohort Effects. American Sociological Review, 41(5), 900. https://doi.org/10.2307/2094738
Hájek, M. (2014). Čtenář a stroj: Vybrané metody sociálněvědní analýzy text°u (1. vyd). Sociologické Nakladatelství (SLON).
Ho, A., & Dascalu, I. (2020). Global Disparity and Solidarity in a Pandemic. Hastings Center Report, 50(3), 65–67. https://doi.org/10.1002/hast.1138
Kafková, M. P. (2010). Mezigenerační solidarita ve stárnoucí společnosti. Sociální studia / Social Studies, 7(4), 63–84. https://doi.org/10.5817/SOC2010-4-63
Krebs, V. (2009). Solidarita a ekvivalence v sociálních systémech. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí.
Krebs, V., Durdisová, J., Kotýnková, M., Mertl, J., Poláková, O., Žižková, J., & Wolters Kluwer Česká republika. (2015). Sociální politika. Wolters Kluwer.
Meisner, B. A. (2021). Are You OK, Boomer? Intensification of Ageism and Intergenerational Tensions on Social Media Amid COVID-19. Leisure Sciences, 43(1–2), 56–61. https://doi.org/10.1080/01490400.2020.1773983
Rauvola, R. S., Rudolph, C. W., & Zacher, H. (2019). Generationalism. Organizational Dynamics, 48(4), 100664. https://doi.org/10.1016/j.orgdyn.2018.05.006
Roseboom, T. J., Ozanne, S. E., Godfrey, K. M., Isasi, C. R., Itoh, H., Simmons, R., Bansal, A., Barker, M., Plosch, T., Sloboda, D. M., Matthews, S. G., Fall, C. H. D., Poston, L., & Hanson, M. A. (2021). Unheard, unseen and unprotected: DOHaD council’s call for action to protect the younger generation from the long-term effects of COVID-19. Journal of Developmental Origins of Health and Disease, 12(1), 3–5. https://doi.org/10.1017/S2040174420000847
Tomasini, F. (2021). Solidarity in the Time of COVID-19? Cambridge Quarterly of Healthcare Ethics, 30(2), 234–247. https://doi.org/10.1017/S0963180120000791
West-Oram, P. (2021). Solidarity is for other people: Identifying derelictions of solidarity in responses to COVID-19. Journal of Medical Ethics, 47(2), 65–68. https://doi.org/10.1136/medethics-2020-106522
Wilde, L. (2007). The Concept of Solidarity: Emerging from the Theoretical Shadows? The British Journal of Politics and International Relations, 9(1), 171–181. https://doi.org/10.1111/j.1467-856x.2007.00275.x

Předběžná náplň práce

Námět práce
V souvislosti s pandemickou krizí se mezigenerační solidarita a odpovědnost jednotlivců stala styčnými body nejen politických prohlášení a vládních opatření, ale i mediálního diskurzu. Zvláštní pozornost je věnována kohortě seniorů, která je považována za virem nejvíce zranitelnou. Volání po solidaritě v podobě dodržování striktních opatření a sociálního distancování je často odůvodňováno právě potřebou chránit starší generaci. Obzvlášť od mladší generace se žádá, aby ze solidarity a odpovědnosti za druhé přijala omezení svých svobod.
Ellerich-Groppe a spol. poukazují na změnu v mezigeneračních vztazích způsobenou pandemickou krizí a mediálním diskurzem s krizí spojeným. Připomínají „předpandemické“ mezigenerační konflikty, často stereotypně vnímané jako důsledky životního stylu „egoistických Boomerů“. Témata mezigeneračních sporů, jako ekologická krize, špatné sociální zabezpečení a nedostupnost veřejné zdravotní péče, vlivem pandemie zcela vymizela z vyostřených debat sociálních médií (Ellerich-Groppe et al., 2020).
Zároveň se ale objevuje protichůdný efekt. Čím déle výjimečná situace přetrvává, tím více je (obzvlášť v sociálních médiích) skloňována otázka osobních svobod a ceny bezpečí, které měla ochranná opatření zajistit. Na společenské náladě se začaly podepisovat vlivy ekonomických nejistot i dlouhodobé izolace, smysl i efektivita vládních opatření začaly být záhy zpochybňovány. S dobou trvání krizové situace se stále více naráží na meze solidarity a její sociální i ekonomické náklady. Do jisté míry vynucená mezigenerační solidarita, která se paradoxně vymezovala především sociálním distancem, se ukázala být dvojsečnou zbraní (Ayalon et al., 2021; Ellerich-Groppe et al., 2020). Ellerich-Groppe a spol. popisují vliv trvání nouzové situace na mezigenerační vztahy případem debat vznikajících v německých sociálních médiích, jejichž ústředním tématem je stanovení priorit o přerozdělování vzácných zdrojů na ochranu proti koronaviru. Objevují se hlasy, které trvají na přidělování ochranných pomůcek podle věku s tím, že upřednostňována by měla být ekonomicky aktivní populace.
Avšak otázka omezení osobních svobod a jejích důsledků se ani zdaleka netýká pouze mladších generací. Opatření ze solidarity přináší následky v podobě dalších problémů jako je osamocenost a sociální izolace, která se týká jak těch, kteří „mají chránit“, i těch „chráněných“. Mimo to institucionální opatření až paternalisticky rozhodují za generaci seniorů v zájmu jejich ochrany, čímž jim odepírají svobodu vlastního rozhodnutí, zda chtějí či nechtějí být chránění a v důsledku je tak do značné míry připravují o odpovědnost za vlastní zdraví (Ayalon et al., 2021; Ellerich-Groppe et al., 2020).
Ve své diplomové práci bych ráda navázala na mnohé výzkumy, které se zabývají otázkou solidarity a svobody v kontextu mezigeneračních vztahů v době Covidu. Proměnou generačních vztahů v důsledku pandemie, obzvlášť mezi generacemi „baby boomerů“ a „miléniálů“, se dnes zabývá poměrně velké množství prací. Četné jsou výzkumy ageismu na sociálních sítích a jeho proměny vlivem pandemie (Ayalon et al., 2021; Meisner, 2021). Mnohé odborné články naráží na meze „vynucované solidarity“, odmítáním solidarity i selhání v její sociální integraci (Ellerich-Groppe et al., 2020; West-Oram, 2021).
Do ústředí zájmu se dostávají „nové“ mezigenerační konflikty, jejichž předmětem je především otázka priorit přerozdělování vzácných ochranných zdrojů a symbolizované ceny omezení svobod, která je často vyjadřována ekonomickými a sociálními dopady. Na ramena pomyslných vah se v debatách v sociálních médiích na jedné straně umísťuje nutnost mezigenerační solidarity, zatímco na straně druhé jsou to dopady omezení svobod. Veřejnou otázkou je i prioritizace toho, která kohorta by měla být primárně chráněna a z jakých důvodů. Hodnoty spjaté se společenskou solidaritou jsou v mediálních debatách vlivem nedostatku a plošného rizika zpochybňovány způsoby neobvyklými před obdobím pandemické krize. Za pozornost jistě stojí i vývoj tematizace otázek svobody a solidarity ve veřejných mediálních debatách.
Právě proměna mezigeneračních vztahů vlivem pandemické krize bude tematickým pozadím mé diplomové práce. Specificky se zaměřím na koncepty svobody a solidarity, jejich tematizaci v debatách v sociálních médiích v kontextu pandemické krize a mezigeneračních vztahů. Mým záměrem je zjistit, do jakých kontextů se dostává mládí a stáří na pozadí nouzové situace a jak jsou koncepty svobody a solidarity tematizovány vůči generační kohortě „chráněných“ a „chránících“. Po vzoru zmíněných výzkumů mám v úmyslu sledovat proměny tematizace konceptů svobody a solidarity vůči těmto dvěma kohortám, a to od počátku nouzového stavu v ČR až do konce května 2020. V zájmu komparace tematizace konceptů sledované období rozdělím na jasně ohraničené různě dlouhé úseky dle trvání epidemických vln.
Ústředním zájmem zmíněných výzkumů byla nejčastěji proměna ageismu na sociálních sítích, přičemž koncepty svobody a solidarity stály spíše na pozadí jako jeden z obsahů mezigeneračních sporů v období pandemické krize. Diplomovou práci mám v úmyslu pojmout z opačného úhlu pohledu, kde mezigenerační spor sám o sobě bude stát spíše na pozadí. Ústředním zájmem budou koncepty svobody a solidarity a jejich souvztažnost k jednotlivým kohortám, a to pouze v období nouzové situace. Účelem diplomové práce tedy není zkoumat proměny povahy mezigeneračního sporu ani vliv pandemie na tuto proměnu. Stejně tak není účelem komparovat tematizaci ústředních konceptů před a během nouzového stavu, ale pouze v jednotlivých fázích jeho průběhu. Z již provedených výzkumů je zřejmé, že tematizace konceptů svobody a solidarity v mediálních debatách se vlivem pandemie významně proměnila. Avšak je pravděpodobné, že výskyt těchto konceptů v mediálních debatách podléhá specifickým proměnám i v samotném průběhu nouzového stavu, přičemž změnám může podléhat i konfigurace těchto konceptů vůči jednotlivým generačním kohortám.
Na závěr je nutno podotknout, že zmíněné výzkumy byly významně ovlivněny kulturním prostředím, ve kterém byly realizovány. Již ze zmínek obsahů generačních sporů před nouzovým stavem lze předpokládat, že některá témata, jako nedostupnost zdravotní péče, nezabírala v českém prostředí sociálních médií (před nouzovým stavem) významný prostor. Stejně tak i debaty v průběhu pandemické krize budou pravděpodobně ovlivněny konkrétními vládními nařízeními i průběhem epidemie samotné, který se národnostně liší.


Předpokládané metody zpracování

Výzkumná otázka: Jak se proměňuje mezigenerační solidarita v diskuzích v sociálních médiích během pandemie?
Hypotézy:
1. Lidé jsou mezigeneračně solidární, jen pokud to nenarušuje jejich vlastní zájmy.
2. Lidé jsou solidární jen se členy stejné generace.
3. Lidé jsou solidární s těmi, kteří trpí.
4a. Lidé jsou solidární z důvodu tendencí ke kolektivní konformitě.
4b. Lidé jsou solidární z důvodu konformity ke státnímu/legislativnímu vynucení.
5a. Lidé nejsou solidární právě z důvodu vyjádření nekonformity.
5b. Lidé nejsou solidární právě z důvodu vyjádření nekonformity vůči státnímu/legislativnímu vynucování.
6. Lidé odmítají požadavek solidarity, pokud jim samotným solidarita ostatních chybí.
7. Lidé odmítají požadavek solidarity, pokud mají pocit nedostatku.
Operacionalizace ústředního pojmu solidarita
Akt vzájemného soucitu a odpovědnosti členů skupiny, která podporuje vzájemnou pomoc. Nese subjektivní a emocionální prvky (Wilde, 2007). V rámci reality sociálních médií je možno odlišit solidaritu dobrovolnou a vynucenou. O případ dobrovolné solidarity se jedná tehdy, kdy je jedinec solidární spontánně – z vlastní vůle projeví akt soucitu a odpovědnosti k členům sociální skupiny (Krebs et al., 2015). Obzvlášť v kontextu období nouzového stavu se můžeme setkat s případy vynucené solidarity. Jedná se o ty situace, kdy je jedinec k solidaritě donucen, ať již legislativně nebo jako důsledek společenského a mediálního nátlaku (Krebs, 2009).

Indikátory solidarity
Slovní spojení v nalezených příspěvcích obsahující slova jako: porozumět, rozumět, chápat, pochopit, být solidární, pomoci, pomáhat, vypomáhat, výpomoc, podpora, pomoc, dělit se, podělit se
V případě odmítání solidarity by indikátory měly být v negaci nebo by měly být v příspěvcích doplněny v bezprostřední návaznosti o slova jako: žádná, nijaká, odmítat („žádné porozumění“, „nijaká pomoc“, „odmítat podporu“ atp.)

Indikátory dalších pojmů využitých v hypotézách
Stejné zájmy – příspěvky obsahující slova jako: zájem, cíl. Tato slova by měla být v bezprostřední návaznosti doplněná o slova jako: společný, stejný („společný zájem“, „stejný cíl“ atp.)
Utrpení - příspěvky obsahující slova jako: trpět, trpící, strádat, strádající, trápit se
Společenský nátlak/vynucení - příspěvky obsahující slova jako: nátlak, vynucení, donucení, nutit, donutit, vynutit, tlačit do, přimět, tlak, nátlak atp. přičemž tato klíčová slova by měla být v blízké (nikoliv výhradně bezprostřední) návaznosti slov jako: společenské, mediální, média, společnost („společenský tlak“, „společenské vynucení“, „mediální nátlak“ „média nás tlačí do“ atp.)
Vládní nátlak/vynucení - příspěvky obsahující slova a slovní spojení jako: zákon, opatření, vládní nařízení, nátlak vlády, vládní nátlak, vládní vynucení
Nedostatek - příspěvky obsahující slova a slovní spojení jako: mít málo, nemít nic

Indikátory mohou být v diplomové práci optimalizovány pomocí analýzy sentimentu a kolokační analýzy.

Výzkumná část diplomové práce bude zpracována formou kvantitativní textové analýzy debat v sociálních médiích. Výzkum bude prováděn na datovém vzorku debat ze sociálních sítí (Facebook, Twitter), tematických debat pod redakčními články a na fórech. Data samotná budou získána skrze software Sentione na základě vyhledávacího dotazu vytvořeného tak, aby obsahoval klíčová slova spojená s pandemií Covid-19 a nouzovým stavem v kombinaci se zkoumanými koncepty svobody a solidarity a označeními pro sledované generační kohorty.
Základní korpus bude získán pomocí dotazu obsahující tato klíčová slova: korona, koronavirus, corona, coronavirus, covid, pandemie, nouzový stav ve spojení s klíčovými slovy: důchodci, staří lidé, starší generace, mladí lidé, pracující lidé, ekonomicky aktivní lidé, mladší generace. Klíčová slova mohou být upravena pomocí kolokační analýzy a analýzy frekventovaných slov.
Před analýzou samotnou projde datový soubor lemmatizací pomocí softwaru Morphodita.

Analytický postup
Z datového korpusu bude oddělena ta část dat, která bude obsahovat indikátory. Následná analýza
Oddělí se část dat, která bude pokrytá indikátory. V následné analýze budu pracovat pouze s tímto subsouborem. Podstatou výzkumné části bude analýza tematických konceptů a jejich spoluvýskytů s klíčovými skupinami s pomocí SPSS a textově analytických nástrojů v prostředí R.

Očekávané výsledky
Předpokládám potvrzení alespoň části hypotéz. Zároveň se domnívám, že by analýza mohla odhalit odlišnou dynamiku proměny různých aspektů solidarity v průběhu nouzového stavu. Např. podpora podnikatelů, které nouzová opatření zasáhla v první vlně, by mohla být v počátcích sledovaného období znatelnější a postupem času vlivem vyčerpání zdrojů odeznívat. Předpokládám tedy, že některé aspekty solidarity se proměňují dynamičtěji než jiné (právě např. na základě nedostatku zdrojů), zatímco jiné aspekty, nezávislé na zdrojích, by mohly zůstat stejně silné.



Etické souvislosti zvažovaného projektu

Vzhledem k tomu, že výzkumná část bude postavena na datech obsahujících autorské příspěvky uživatelů sociálních sítí, debatních fór a účastníků diskusí pod redakčními články, budou autoři příspěvků v souladu s GDPR anonymizováni. Zároveň do výzkumu budou zahrnuty pouze veřejně přístupné autorské příspěvky, nikoliv příspěvky ze soukromých účtů a skupin.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Topic
In the context of the pandemic crisis, intergenerational solidarity and the responsibility of individuals have become points of contact not only for political statements and government measures, but also for media discourse. Special attention is paid to the cohort of seniors, which is considered to be the most vulnerable by the virus. The call for solidarity in the form of strict measures and social distancing is often justified by the need to protect the older generation. The younger generation in particular are being asked to accept restrictions on their freedoms out of solidarity and responsibility for others.

Ellerich-Groppe et al. point to the change in intergenerational relations caused by the pandemic crisis and the media discourse associated with the crisis. They are reminiscent of "pre-pandemic" intergenerational conflicts, often stereotyped as consequences of the lifestyle of "selfish Boomers." The topics of intergenerational disputes, such as the ecological crisis, poor social security and the unavailability of public health care, have completely disappeared from the escalated social media debates due to the pandemic (Ellerich-Groppe et al., 2020).

At the same time, however, there is the opposite effect. The longer the exceptional situation persists, the more (especially in the social media) the question of personal freedoms and the price of security that the protection measures were supposed to ensure is raised. The effects of economic uncertainty and long-term isolation began to affect the social mood, and the meaning and effectiveness of government measures soon began to be questioned. With the duration of the crisis, the limits of solidarity and its social and economic costs are increasingly being encountered. To some extent, forced intergenerational solidarity, which was paradoxically defined primarily by social distance, proved to be a double-edged sword (Ayalon et al., 2021; Ellerich-Groppe et al., 2020). Ellerich-Groppe et al. describe the impact of the duration of the emergency situation on intergenerational relations through the case of debates arising in the German social media, the central theme of which is the setting of priorities on the redistribution of rare resources for protection against coronavirus. There are voices insisting on the allocation of protective equipment according to age, with the economically active population being given priority.

However, the issue of restrictions on personal freedoms and their consequences is far from limited to the younger generations. Solidarity measures have consequences in the form of other problems, such as loneliness and social isolation, which affect both those who are 'protecting' and those who are 'protected'. In addition, institutional measures make paternalistic decisions for a generation of seniors in order to protect them, denying them the freedom to decide whether or not to be protected and, as a result, deprive them of responsibility for their own health to a large extent (Ayalon et al., 2021; Ellerich-Groppe et al., 2020).

In my diploma I would like to follow up on many researches that deal with the issue of solidarity and freedom in the context of intergenerational relations in the time of Covid. By changing the generational relationships due to the pandemic, especially between the generations of "baby boomers" and "millennials", a large number of works are being compared today. Numerous studies of ageism on social networks and its transformation of the influence of a pandemic are numerous (Ayalon et al., 2021; Meisner, 2021). Many scholarly articles touch on the limits of "forced solidarity", the rejection of solidarity and the failure of its social integration (Ellerich-Groppe et al., 2020; West-Oram, 2021).

The focus is on "new" intergenerational conflicts, the main theme of which is the question of the priorities of redistribution of rare resources and the symbolized price of restrictions on freedoms, which is often expressed in terms of economic and social impacts. In the social media, on the one hand, there is a need for intergenerational solidarity, while, on the other hand, there are the consequences of restrictions on freedoms. It is also a public issue to prioritize which cohort should be primarily protected and for what reasons. The values ​​associated with social solidarity are questioned in media debates due to scarcity and widespread risk in ways unusual before the pandemic crisis. The development of the thematization of issues of freedom and solidarity in public media debates is certainly worth attention.


IIt is the transformation of intergenerational relations due to the pandemic crisis that will be the thematic background of my diploma thesis. I will focus specifically on the concepts of freedom and solidarity, their thematization in debates in the social media in the context of the pandemic crisis and intergenerational relations. My intention is to find out what contexts youth and old age find itself in the background of an emergency situation and how the concepts of freedom and solidarity are thematized towards a generational cohort of "protected" and "protective". Following the example of the mentioned research, I intend to follow the changes in the thematization of the concepts of freedom and solidarity towards these two cohorts, from the beginning of the emergency in the Czech Republic to the end of May 2020. In order to compare the thematization of the concepts, I will divide the observed period into clearly defined sections of various lengths according to the duration of the epidemic waves.


The central interest of the mentioned research was most often the transformation of ageism on social networks, while the concepts of freedom and solidarity stood more in the background as one of the contents of intergenerational disputes during the pandemic crisis. I intend to take the diploma thesis from the opposite point of view, where the intergenerational dispute itself will be more in the background. The central interest will be the concepts of freedom and solidarity and their correlation with individual cohorts, and only in times of emergency. The purpose of the thesis is not to examine the changes in the nature of the intergenerational dispute or the impact of the pandemic on this change. Likewise, the purpose is not to compare the thematization of the central concepts before and during the emergency, but only in the individual phases of its course. It is clear from the research that the thematization of the concepts of freedom and solidarity in media debates has changed significantly as a result of the pandemic. However, it is likely that the occurrence of these concepts in media debates is subject to specific changes even during the state of emergency itself, while the configuration of these concepts in relation to individual generational cohorts may also be subject to changes.

In conclusion, it should be noted that the mentioned researches were significantly influenced by the cultural environment in which they were carried out. From the mentions of the contents of generational disputes before the emergency, it can be assumed that some topics, such as the unavailability of health care, did not take up significant space in the Czech social media environment (before the emergency). Likewise, debates during a pandemic crisis are likely to be influenced by specific government regulations and the course of the epidemic itself, which differs nationally.


Assumed methods of processing

Research question: How does intergenerational solidarity change in social media discussions during a pandemic?

Hypotheses:


11. People are in solidarity between the generations only if it does not harm their own interests.
2. People are in solidarity only with members of the same generation.
3. People are in solidarity with those who suffer.
4a. People are in solidarity because of the tendency towards collective conformity.
4b. People are in solidarity due to compliance with state / legislative enforcement.
5a. People are not in solidarity precisely because of the expression of non-conformity.
5b. People are not in solidarity precisely because of the expression of non-conformity to state / legislative enforcement.
6. People reject the demand for solidarity if they themselves lack the solidarity of others.
7. People reject the demand for solidarity if they feel in short supply.


Operationalization of the central concept of solidarity

An act of mutual compassion and responsibility for the members of a group that promotes mutual assistance. It carries subjective and emotional elements (Wilde, 2007). Within the reality of social media, it is possible to distinguish between voluntary and forced solidarity. This is a case of voluntary solidarity when the individual is in solidarity spontaneously - of his own free will he manifests an act of compassion and responsibility towards the members of the social group (Krebs et al., 2015). Especially in the context of a state of emergency, we may encounter cases of forced solidarity. These are situations where the individual is forced into solidarity, either legislatively or as a result of social and media pressure (Krebs, 2009).


SIndicators of solidarity

Phrases in found posts containing words like: understand, understand, understand, understand, be in solidarity, help, help, assist, help, support, assistance, share, share
In the case of a rejection of solidarity, the indicators should be negated or should be supplemented in the articles in close connection with words such as: none, no, reject ("no understanding", "no help", "refuse support", etc.)

Indicators of other terms used in hypotheses


Same interests - posts containing words like: interest, goal. These words should be supplemented immediately by words such as: common, equal ("common interest", "same goal", etc.)
Suffering - posts containing words like: suffer, suffer, suffer, suffering, torment
Social coercion / coercion - contributions containing words such as: coercion, coercion, coercion, forcing, forcing, forcing, pushing into, inducing, pressure, coercion, etc. whereas these keywords should be in a close (not exclusively immediate) sequence of words such as: social, media, media, society ("social pressure", "social coercion", "media pressure" "media pushes us into", etc.)
Government Coercion / Enforcement - Posts containing words and phrases such as: law, measure, government regulation, government coercion, government coercion, government enforcement
Lack - posts containing words and phrases like: have little, have nothing


Indicators can be optimized in the diploma using sentiment analysis and collocation analysis.


The research part of the diploma will be processed in the form of a quantitative textual analysis of debates in social media. The research will be carried out on a data sample of debates from social networks (Facebook, Twitter), thematic debates under editorials and on forums. The data itself will be obtained through Sentione software based on a search query designed to contain keywords related to the Covid-19 pandemic and the state of emergency, combined with the concepts of freedom and solidarity examined and the designations for the generational cohorts being monitored.

TThe basic dataset will be obtained using a query containing the following keywords: corona, coronavirus, corona, coronavirus, covid, pandemic, emergency in conjunction with keywords: pensioners, old people, older generations, young people, working people, economically active people, younger generation. Keywords can be modified using collocation analysis and frequent word analysis.

Before the analysis itself, the data file goes through lemmatizations using Morphodita software.

The part of the data that will be covered by the indicators will be separated from the original data set. In the subsequent analysis, I will work only with this subfile. The essence of the research part will be the analysis of thematic concepts and their co-occurrences with key groups with the help of SPSS and textual analysis tools in the R environment.


Expected results

I assume confirmation of at least part of the hypotheses. At the same time, I believe that the analysis could reveal different dynamics of the transformation of various aspects of solidarity during a state of emergency. E.g. support for entrepreneurs affected by emergency measures in the first wave could be more noticeable at the beginning of the period under review and fade away over time due to the depletion of resources. I therefore assume that some aspects of solidarity are changing more dynamically than others (precisely, for example, due to a lack of resources), while other aspects, independent of resources, could remain just as strong.


Ethical context of the considered project

GBecause of the research part will be based on data containing author contributions from users of social networks, debate forums and participants in discussions under editorial articles, the authors will be anonymized in accordance with the GDPR. At the same time, only publicly available author contributions will be included in the research, not contributions from private accounts and groups.