Etnický rozměr reakcí čtenářů na informace o násilí v mediální zprávě – replikační studie

• Název práce v češtině: Etnický rozměr reakcí čtenářů na informace o násilí v mediální zprávě – replikační studie
• Název v anglickém jazyce: Ethnic dimension of readers' reactions to information about violence in a media report – replication study
• Klíčová slova: etnikum|násilí|média|meziskupinový konflikt|vnitroskupinový konflikt|emoce|kolektivní emoce|kárné tendence
• Klíčová slova anglicky: ethnicity|violence|media|intergroup conflict|intragroup conflict|emotion|collective emotion|punitiveness
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Jaromír Mazák, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 29.11.2020
• Datum zadání: 30.11.2020
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 10.02.2021
• Datum a čas obhajoby: 21.06.2021 12:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 11.05.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 21.06.2021
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: Mgr. Jan Sládek, Ph.D.

Zásady pro vypracování

1. Východiska
Bakalářská práce je částečnou replikací amerického článku "Race, Crime, and Emotions" od autorů C. Burge a G. Johnson (2018).[JM1] Jde o sociopsychologickou studii zabývající se rasismem, předsudky a předpojatostí. Této studii se podařilo dokázat vliv krátkodobého emočního rozpoložení na postoje, tento vztah se však mění v závislosti na rase aktérů. Citovaná studie navazuje na výsledky předchozích sociologických a psychologických studií, takže ji lze zařadit do určitého výzkumného programu, který zkoumá, jak sociální kategorizace mění jedincovu emoční zkušenost. Teoreticky bude má studie navazovat jak na zdroje uvedené v citované studii, tak na další zdroje zabývající se touto problematikou. Metodologicky jde o experimentální dotazník, který obsahuje fiktivní článek informující o násilné události. Na základě fiktivního článku je měřena emoční reakce a kárné tendence, což jsou styčné body pro zodpovězení výzkumné otázky – jak vystavení intra- a inter-skupinovému násilí ovlivňuje kárné a politické tendence a emoční reakce na násilí obecně. Vzhledem k tomu, že však byla výchozí studie teoreticky navržena způsobem, aby odpovídala společenskému kontextu ve Spojených státech, bude pro účely replikace v rámci této bakalářské práce upravena a doplněna tak, aby ji bylo možné aplikovat na poměry české společnosti. Replikována tak bude především analytická část, přičemž klíčovým aspektem bude etnikum (romské vs. neromské).
2. Cíle
Hlavním cílem mé bakalářské práce je doplnit teoretická východiska o výsledky výzkumů zabývajících se danou problematikou v české společnosti a originální experimentální dotazník přepracovat tak, aby v českém kontextu validně měřil to, k čemu byl navržen, přestože bude aplikován v jiných společenských poměrech. Tento dotazník mi bude nástrojem zodpovězení výzkumné otázky, která byla převzata a následně přeformulována z replikované studie (viz sekce Východiska). Cílem bakalářské práce vzhledem k mému výzkumnému vzorku nejsou reprezentativní závěry.
3. Metodika
Prvním krokem bude přeložení dotazníku z angličtiny do češtiny tak, aby jej bylo možné použít i v Česku. Na základě demografických dat a dat zaměřených na výzkum společenské situace týkající se romské populace v Česku pak bude upraveno znění některých otázek, případně bude změněna jejich formulace tak, aby mapovaly pro nás relevantní oblast. Veškeré změny budou odůvodněny a podrobně popsány. Dotazník bude zpracován pomocí Google Forms nebo podobného online nástroje pro dotazování[JM2] , který umožňuje dostatečně rozsáhlou modifikaci otázek a snadný přístup k datům. Výzkumný vzorek bude mít dvě části, jejichž výsledky budou v rámci bakalářské práce porovnány: romské respondenty a neromské respondenty. Protože není cílem získat reprezentativní vzorek, dotazník bude rozeslán na různé skupiny na sociálních médiích či vhodná vybraná fóra. Co se týče romských respondentů, budou kontaktovány relevantní neziskové organizace s žádostí o pomoc při distribuci dotazníku. Předběžným cílem je 100 respondentů, tedy asi 50 v každé z podskupin.
Data z dotazníku budou zpracována a analyzována za použití softwaru R. Výstupem budou modely graficky znázorňující vztahy mezi zkoumanými proměnnými.
4. Hypotézy
Hypotézy jsou přeloženou a upravenou verzí hypotéz z výchozí studie.
„Když je jedinec vystaven situaci, kdy je na příslušníkovi jeho vlastní sociální skupiny vykonáno násilí příslušníkem odlišné etnické skupiny, bude se u jedince zvyšovat pocit vzteku.“ (orig. When Black Americans are exposed to an intergroup threat, in the form of violent crime, from a member of a racial out-group, Blacks’ feelings of anger should increase (Hypothesis 1).)
„Když je jedinec vystaven situaci, kdy je na příslušníkovi jeho vlastní sociální skupiny vykonáno násilí příslušníkem jejich vlastní skupiny, bude se u jedince zvyšovat pocit studu.“ (orig. When Black Americans are exposed to an intragroup threat,in the form of violent crime, from a member of their own racial group, Blacks’ feelings of shame should increase (Hypothesis 2).)
„Když je jedinec vystaven situaci, kdy je násilí vykonáno příslušníkem jeho vlastní sociální skupiny, bude jedincova kárná tendence nižší nezávisle na etnické příslušnosti oběti.“ (orig. When Blacks are exposed to an intragroup threat, in the form of violent crime with a Black perpetrator, regardless of the race of the victim, Blacks will become less punitive (Hypothesis 3a).)


„Když je jedinec vystaven situaci, kdy je na příslušníkovi jeho vlastní sociální skupiny vykonáno násilí příslušníkem odlišné etnické skupiny, bude jedincova kárná tendence vyšší.“
(orig. When Blacks are exposed to an intergroup threat, in the form of violent crime with a White perpetrator and a Black victim, Blacks will become more punitive (Hypothesis 3b).)

5. Charakteristika závěrů
Jak bylo zmíněno výše, cílem není získání reprezentativních výsledků. Bakalářskou práci však lze chápat jako explorativní pokus o zjištění, zda má takto navržený dotazník potenciál fungovat i v českých poměrech. Pokračování a rozšíření práce by pak mohlo obnášet následující – snahu o nasbírání reprezentativních dat, které by navíc byly doplněny o rozšiřující otázky, které v původním dotazníku nebyly zahrnuty a které by nám mohly pomoct zvýšit zobecnitelnost výsledků. Šlo by také použít sofistikovanější vícerozměrné analýzy (např. multikorespondenční analýzu), za jejichž pomoci bychom mohli přesněji identifikovat faktory/proměnné determinující výslednou podobu zkoumaných hypotéz.
[JM1]Ten rok piště před tečku, patří k těm autorům, takže dovnitř věty.
[JM2]Lepší je si nechat otevřený prostor

Seznam odborné literatury

Allport, G. W. (2004). O povaze předsudků. Prostor.
Atwell Seate, A., Ma, R., Chien, H.-Y., & Mastro, D. (2018). Cultivating Intergroup Emotions: An Intergroup Threat Theory Approach. Mass Communication & Society, 21(2), 178–197.https://doi.org/10.1080/15205436.2017.1381262
Bertjan, D., Nyla R., B., Russell, S., & Antony S. R., M. (1998). Guilty by Association: When Oneʼs Group Has a Negative History. Journal of Personality and Social Psychology, 75(4), 872–886.
Buckler, K., Wilson, S., & Salinas, P. R. (2009). Public Support for Punishment and Progressive Criminal Justice Policy Preferences: The Role of Symbolic Racism and Negative Racial Stereotype. American Journal of Criminal Justice: The Journal of the Southern Criminal Justice Association, 34(3–4), 238.https://doi.org/10.1007/s12103-008-9056-9
Burge, C. D. (b.r.). Fired Up, Ready to Go: The Effects of Group-based and Intergroup Emotions in Politics. 117.
Burge, C. D., & Johnson, G. (2018). Race, crime, and emotions. Research & Politics, 5(3), 205316801879533.https://doi.org/10.1177/2053168018795334
Burge—Fired Up, Ready to Go The Effects of Group-based .pdf. (b.r.). Získáno 27. listopad 2020, zhttps://ir.vanderbilt.edu/bitstream/handle/1803/11321/Burge.pdf?sequence=1&isAllowed=y
Cernat, V. (2011). Extended Contact Effects: Is Exposure to Positive Outgroup Exemplars Sufficient or Is Interaction With Ingroup Members Necessary? Journal of Social Psychology, 151(6), 737–753.https://doi.org/10.1080/00224545.2010.522622
Cottrell, C. A., & Neuberg, S. L. (2005). Different Emotional Reactions to Different Groups: A Sociofunctional Threat-Based Approach to „Prejudice". Journal of Personality and Social Psychology, 88(5), 770–789.https://doi.org/10.1037/0022-3514.88.5.770
Čápová, H. (2003). Očernění: Etnické stereotypy v mediích. Člověk v tísni - společnost při České televizi.
Diane M., M., Thierry, D., & Eliot R., S. (2000). Intergroup Emotions: Explaining Offensive Action Tendencies in an Intergroup Context. Journal of Personality and Social Psychology, 79(4), 602–616.
Diane M. Mackie, & Eliot R. Smith. (2016). From Prejudice to Intergroup Emotions: Differentiated Reactions to Social Groups. Psychology Press.https://search.ebscohost.com/login.aspx?authtype=shib&custid=s1240919&profile=eds
Greenaway, K. H., Fisk, K., & Branscombe, N. R. (20171201). Context matters: Explicit and implicit reminders of ingroup privilege increase collective guilt among foreigners in a developing country. JOURNAL OF APPLIED SOCIAL PSYCHOLOGY, 47(12), 677–681.https://doi.org/10.1111/jasp.12482
Hayes, N., & Štěpaníková, I. (2011). Základy sociální psychologie. Portál.
Hoření, K. (2018). Co si myslíš o...: Předsudky v české společnosti a jak s nimi účinně pracovat ve škole.
Junhua Dang, Zeynep E. Ekim, Sarah Ohlsson, & Helgi B. Schiöth. (2020). Is there prejudice from thin air? Replicating the effect of emotion on automatic intergroup attitudes. BMC Psychology, 8(1), 1–6.https://doi.org/10.1186/s40359-020-00414-4
Kinder, D. R., & Sears, D. O. (1981). Prejudice and politics: Symbolic racism versus racial threats to the good life. Journal of Personality and Social Psychology, 40(3), 414–431.https://doi.org/10.1037/0022-3514.40.3.414
Navrátil, P. (2003). Romové v české společnosti (Vyd. 1). Portál.
Nečas, C. (1999). Romové v České republice včera a dnes (4., doplněné vyd). Univerzita Palackého.
Plous, S. (2003). The psychology of prejudice, sterotyping, and discrimination: An overview. Semantic Scholar. Retrieved November 28, 2020, from https://www.semanticscholar.org/paper/The-psychology-of-prejudice%2C-sterotyping%2C-and-An-Plous/c6c02f8929a48871689d757122c1bb346c6265b5
Riek, B. M., Mania, E. W., & Gaertner, S. L. (2006). Intergroup Threat and Outgroup Attitudes: A Meta-Analytic Review. Personality and Social Psychology Review, 10(4), 336–353.https://doi.org/10.1207/s15327957pspr1004_4
Seate, A. A., & Mastro, D. (2017). Exposure to Immigration in the News: The Impact of Group-Level Emotions on Intergroup Behavior. Communication Research, 44(6), 817–840.https://doi.org/10.1177/0093650215570654
Sinclair, S., Dunn, E., & Lowery, B. (2005). The relationship between parental racial attitudes and children’s implicit prejudice. Journal of Experimental Social Psychology, 41(3), 283–289.https://doi.org/10.1016/j.jesp.2004.06.003
Stamps, D., & Mastro, D. (2020). The Problem With Protests: Emotional Effects of Race-Related News Media. Journalism & Mass Communication Quarterly, 97(3), 617–643.https://doi.org/10.1177/1077699019891433
Stephan, W., Ybarra, O., & Rios, K. (2009). Intergroup threat theory. Handbook of prejudice, stereotyping, and discrimination, 43–59.
Šmídová, M. (2018). Intergroup Contacts and Attitudes to the Roma in the Czech Republic: A Mixed-Methods Analysis. Naše Společnost, 2(16), 53.https://doi.org/10.13060/1214438X.2018.2.16.453
Tuček, M. (2019). Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti – duben 2019. [online] Dostupné zhttps://cvvm.soc.cas.cz/cz/tiskove-zpravy/ostatni/vztahy-a-zivotni-postoje/4928-romove-a-souziti-s-nimi-ocima-ceske-verejnosti-duben-2019 [cit. 28.11.2020]
Vávra, M. (2006). Nesnáze s měřením postojů. VIII, 4.
Wohl, M. J. A., Tabri, N., Hollingshead, S. J., Dupuis, D. R., & Caouette, J. (2019). Empathetic Collective Angst Predicts Perpetrator Group Members’ Support for the Empowerment of the Victimized Group. Journal of Personality & Social Psychology, 117(6), 1083–1104. https://doi.org/10.1037/pspi0000176