Vnímání aktivismu na Instagramu příslušníky generace Z

• Název práce v češtině: Vnímání aktivismu na Instagramu příslušníky generace Z
• Název v anglickém jazyce: Attitudes of generation Z towards activism on Instagram
• Klíčová slova: Instagram, aktivismus, generace Z, slacktivismus, vnímání aktivismu
• Klíčová slova anglicky: Instagram, activism, generation Z, slacktivism, perception of activism
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra marketingové komunikace a public relations (23-KMKPR)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Ing. Marek Vranka
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 12.10.2020
• Datum zadání: 12.10.2020
• Datum a čas obhajoby: 16.06.2021 08:00
• Místo konání obhajoby: Hollar - Smetanovo nábřeží 6,Praha 1, H108, Hollar - místn. č. 108
• Datum odevzdání elektronické podoby: 02.05.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 16.06.2021
• Oponenti: Mgr. Tereza Ježková, Ph.D.

Seznam odborné literatury

Boulianne, S. (2015). Social media use and participation: a meta-analysis of current research. Information, Communication & Society, 18(5), 524–538. https://doi.org/10.1080/1369118X.2015.1008542
Bryman, A. a E. Bell (2011). Business Research Methods. Oxford University Press. ISBN 978–0–19–958340–9
Čulíková, M. (2013). Geoprostorová revoluce: Location Based Services jako médium pro nové formy občanského aktivismu. Diplomová práce. Univerzota Karlova, Filozofická fakulta, Studia nových médií. Vedoucí diplomové práce Martin Souček. https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/61507
Freelon, D. (2014). Online Civic Activism: Where Does It Fit? Policy & Internet, 6(2), 192–198. https://doi.org/10.1002/1944-2866.POI358
Gerbaudo, P. (2012). Tweets and the Streets: Social Media and Contemporary Activism. Pluto Press. https://doi.org/10.2307/j.ctt183pdzs
Grace, D. a D. Griffin (2006). Exploring conspicuousness in the context of donation behaviour. International Journal of Nonprofit and Voluntary Sector Marketing, 11(2), 147–154. https://doi.org/10.1002/nvsm.24
Greijdanus, H. et al. (2020). The psychology of online activism and social movements: relations between online and offline collective action. Current Opinion in Psychology. https://doi.org/10.1016/j.copsyc.2020.03.003
Halupka, M. (2017). The legitimisation of clicktivism. Australian Journal of Political Science, 53(1), 130–141. https://doi.org/10.1080/10361146.2017.1416586
Hoffman, C. P. et al. (2017). Facebook Escapism and Online Political Participation. Proceedings of the 8th International Conference on Social Media & Society. https://doi.org/10.1145/3097286.3097327
Hoffman, C. P., C. Lutz a M. Meckel (2015). Content creation on the Internet: a social cognitive perspective on the participation divide. Information, Communication & Society, 18(6), 696–716. http://dx.doi.org/10.1080/1369118X.2014.991343
Chapman H. a H. Coffé (2015). Changing Facebook profile pictures as part of a campaign: who does it and why? Journal of Youth Studies, 19(4), 483–500. http://dx.doi.org/10.1080/13676261.2015.1083962
Chayinska, M., D. Miranda a R. González (2021). A longitudinal study of the bidirectional causal relationships between online political participation and offline collective action. Computers in Human Behavior. https://doi.org/10.1016/j.chb.2021.106810
Janghorban, R. J. et al. (2014). Skype interviewing: The new generation of online synchronous interview in qualitative research. International Journal of Qualitative Studies on Health and Well-being, 9(1). https://doi.org/10.3402/qhw.v9.24152
Kim, Y., S. Russo a E. Amnå (2016). The longitudinal relation between online and offline political participation among youth at two different developmental stages. New Media & Society, 19(6), 899–917. https://doi.org/10.1177/1461444815624181
Lee, Y. a G. Hsieh (2013). Does slacktivism hurt activism?: the effects of moral balancing and consistency in online activism. CHI '13: Proceedings of the SIGCHI Conference on Human Factors in Computing Systems. https://doi.org/10.1145/2470654.2470770
Lutz, Ch. a Ch. P. Hoffman (2019). Digital Divides in Political Participation: The Mediating Role of Social Media Self‐Efficacy and Privacy Concerns. Policy and Internet. http://dx.doi.org/10.1002/poi3.225
Moore, S. (2008). Ribbon Culture: Charity, Compassion, and Public Awareness. Palgrave Macmillan. ISBN 9780230247895.
Piat, Ch. (2019). Slacktivism: Not Simply a Means to an End, but a Legitimate Form of Civic Participation. Canadian Journal of Family and Youth, 11(1), 162-179. https://doi.org/10.29173/cjfy29476
Sherry, J. F. (1983). Gift Giving in Anthropological Perspective. Journal of Consumer Research, 10(2), 157–168. http://dx.doi.org/10.1086/208956
Schradie, J. (2018). The Digital Activism Gap: How Class and Costs Shape Online Collective Action. Social Problems, 65(1), 51–74. https://doi.org/10.1093/socpro/spx042
Wallace, E. et al. (2020). ‘Consuming Good’ on Social Media: What Can Conspicuous Virtue Signalling on Facebook Tell Us About Prosocial and Unethical Intentions? Journal of Business Ethics, 162, 577–592. https://doi.org/10.1007/s10551-018-3999-7
West, P. (2004). Conspicuous Compassion: Why Sometimes it Really is Cruel to be Kind. Londýn: Civitas, Institute for the Study of Civil Society.
Zhuravskaya E., M. Petrova a R. Enikolopov (2020). Political Effects of the Internet and Social Media. Forthcoming, Annual Review of Economics. https://dx.doi.org/10.2139/ssrn.3439957
Zuckerman, E. (2014). New Media, New Civics? Policy & Internet, 6(2), 151–168. https://doi.org/10.1002/1944-2866.POI360

Předběžná náplň práce

Tato práce se zabývá způsoby, jakými generace Z vnímá aktivismus na Instagramu. Zkoumány jsou také způsoby zapojení do aktivistických činností na této sociální síti a souvislost mezi online a offline aktivismem. Pomocí kvantitativního výzkumu bylo zjištěno větší množství aktivistických činností na Instagramu u žen než u mužů. Mezi online a offline aktivistickými činy byla zjištěna pouze slabá korelace. Dle odpovědí respondentů lze však soudit, že příslušníci generace Z ve vliv online aktivismu na aktivismus v offline světě věří. Hloubkové rozhovory následně zkoumaly motivaci uživatelů k tvorbě aktivistického obsahu na Instagramu. Respondenti uvedli, že aktivismem na Instagramu sledují šíření povědomí, vymezení svého vlastního názoru i možnost legislativní změny. Příslušníci generace Z, kteří aktivistický obsah na Instagramu konzumují, jsou k prezentaci mainstreamových aktivistických témat na Instagramu spíše skeptičtí, oceňují však nové pohledy a nová témata. Uvádí, že aktivistický obsah na Instagramu se dá charakterizovat vizuální atraktivitou a jednoduchostí.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This thesis maps out attitudes of generation Z towards activism on Instagram, examines their ways of participation on the platform and explains the relationship between online and offline activism. Results of quantitative research show that women share more activist content on Instagram than men. There seems to be only a weak positive correlation between online and offline activism. However, members of generation Z seem to believe that online activism does influence offline behaviour. Afterwards, semi-structured interviews were conducted. Users that created activist content listed awareness raising, showing their point of view and legislative change as their motivation. Users who consume activist content on Instagram showed scepticism towards presentation of mainstream topics on Instagram, however, they praised new topics and new perspectives. In their opinion, activist content on Instagram can be described as visually attractive and simple.