Vícesborový styl pozdní renesance a jeho dobová recepce v Čechách

• Název práce v češtině: Vícesborový styl pozdní renesance a jeho dobová recepce v Čechách
• Název v anglickém jazyce: Late Renaissance Polychoral Style and Its Contemporary Reception in Bohemia
• Klíčová slova: Čechy|vícesborový styl – recepce|pozdní renesance
• Klíčová slova anglicky: Bohemia|polychoral style – reception|Late Renaissance
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav hudební vědy (21-UHV)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Jan Baťa, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 29.09.2020
• Datum zadání: 01.10.2020
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 02.10.2020
• Datum a čas obhajoby: 05.09.2022 09:30
• Datum odevzdání elektronické podoby: 15.07.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 05.09.2022
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. Kateřina Maýrová

Zásady pro vypracování

Vícesborový styl benátského typu ovlivňoval hudební kulturu v českých zemích zejména koncem 16. století. Recepce této kompoziční techniky byla českou muzikologií v uplynulých desetiletích dostatečně akcentována u Pavla Spongopaea Jistebnickkého († 1619), anebo hudebníka slovinského původu Jakoba Handla-Galla, méně významným skladatelům se však ze strany hudebních historiků – s výjimkou Emiliána Troldy – dostalo mnohem méně pozornosti. Smyslem navrhované práce je proto výzkum domácího vícesborového repertoáru vzniklého v období pozdní renesance v Čechách s cílem zodpovědět otázku, zda a jak se v něm projevují stylové vlivy benátské vícesborovosti gabrieliovského typu či jiné kompoziční techniky. Práce bude vycházet především z rukopisných pramenů, které jsou uloženy v Praze, Rokycanech, Klatovech, Českém Krumlově a Hradci Králové.

Seznam odborné literatury

ANTONICEK, Theophil. Italienische Musikerlebnisse Ferdinands II. 1598. Österreichische Akademie der Wissenschaften, Wien, 1968.

ARNOLD, Denis. Giovanni Gabrieli and the music of the Venetian High Renaissance. Oxford: Oxford University Press, 1979. viii, 322 s. ISBN 0-19-315232-0.

ARNOLD, Denis, CARVER, Anthony F. Cori spezzati. In: SADIE, S. (ed.), The New Grove Dictionary of Music and Musicians, Vol. 6, Macmillan Publishers Limited 2001.

BARONCINI, Rodolfo. Giovanni Gabrieli. L’Epos, Palermo, 2012.

BARONCINI, Rodolfo et al. (edd.). Giovanni Gabrieli: Transmission and Reception of a Venetian Musical Tradition. Brepols Publishers, Turnhout, 2016.

BERKOVEC, Jiří (ed.). Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic: Opera Musica. SNKLU, Praha, 1956.

BRYANT, David. Liturgy, Ceremonial and Sacred Music in Venice at the Time of the Counter-Reformation. 2 sv. Disertační práce. King's College, University of London, 1981.

CAFFI, Francesco. Storia della musica sacra nella già capella ducale di S. Marco in Venezia: (dal 1318 - 1797). Olschki, Firenze, 1987.

CARVER, Anthony F. Cori spezzati: The development of of sacred polychoral music to the time of Schütz. Cambridge University Press, Cambridge, 1988, 2 sv. ISBN 0-521-36172-9.

CARVER, Anthony F. The Development of Sacred Polychoral Music to 1580. 2 sv. Disertační práce. University of Birmingham, 1981.

CHARTERIS, Richard. Giovanni Gabrieli (ca. 1555-1612): a Thematic Catalogue of His Music with a Guide to the Source Materials and Translations of His Vocal Texts. Stuyvesant, NY: Pendragon Press, 1996, xxvi, 597 s. ISBN 0-945193-66-1.

CVETKO, Dragotin. Jacobus Gallus: sein Leben und Werk. Trofenik, München, 1972.

ČERNÝ, Jaromír. Renesance. In: SMOLKA, J. a kol., Dějiny hudby. TOGGA, Praha, 2001.

DANĚK, Petr. Historické tisky vokální polyfonie, rané monodie, hudební teorie a instrumentální hudby v českých zemích do roku 1630. Se soupisem tisků z let 1488-1628 uložených v Čechách. Koniasch Latin Press, Praha, 2015.

DEGRADA, Francesco (ed.). Andrea Gabrieli e il suo tempo. Atti del Convegno internazionale (Venezia 16-18 Settembre 1985). Leo S. Olschki Editore, Firenze, 1987.

EICHHORN, Holger et al. Giovanni Gabrieli: Quantus vir. Musik-Konzepte, Heft 105, München, 1999.

EICHHORN, Holger. Gabrieli Tedesco: Rezeption und Überlieferung des Spätwerks von Giovanni Gabrieli in deutschen Quellen des 17. Jahrhuderts. Kamprad, Altenburg, 2006.

EVERIST, Mark. Models of musical analysis. Music before 1600. Blackwell Publishers, Oxford, 1992.

FEDERHOFER, Hellmut. Musikpflege und Musiker am Grazer Habsburgerhof der Erzherzöge Karl und Ferdinand von Innerösterrech (1564-1619). B. Schott’s Söhne, Mainz, 1967.

FLURY, Roman. Gioseffo Zarlino als Komponist. Verlag P. G. Keller, Winterthur, 1962.

KENTON, Egon. Life and Works of Giovanni Gabrieli. Roma: American Institute of Musicology, 1967, 557 s.

KOUBA, Jan. Od husitství do Bílé hory. In: ČERNÝ, J. a kol., Hudba v českých dějinách. Supraphon, Praha, 1989.

KOUBA, Jan. Období reformace a humanismu. In: BEK, J. a kol., Československá vlastivěda. Díl IX, Umění, Svazek 3: Hudba. Horizont, Praha, 1971.

MAÝROVÁ, Kateřina. Compositions for Double - Choirs (Cori spezzati Compositions) in Bohemia at the Turn of the 16th and 17th Centuries: the State of Manuscripts and Printed Sources and the Problems of Migration of Double - choir - singing. In Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Philosophica et Aesthetica, 17, 1998, s. 123-140.

MAÝROVÁ, Kateřina. I “cori spezzati” nelle terre ceche tra il 16. e il 17. secolo, le fonti e i modelli ispiratori italiani: il repertorio italiano dei “cori spezzati” conservato in Boemia. In GRACIOTTI, Sante, ed. Italia e Boemia nella cornice del Rinascimento europeo. Firenze: Leo S. Olschki, 1998 (Civiltà veneziana. Studi, 49), s. 237-260.

MAÝROVÁ, Kateřina. Hudební prameny literátského bratrstva v Rokycanech ze XVI. a začátku XVII. století. 3 sv. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Praha, 1980.

MEIER, Barnard. The modes of classical vocal polyphony. Broude Brothers Limited, New York, 1988.

MERRITT, Arthur Tillman. Sixteenth-Century Polyphony: A Basis for the Study of Counterpoint. Harvard University Press, Cambridge, MA, 1974.

O'REGAN, Thomas Noel. Sacred Polychoral Music in Rome, 1575-1621. 2 sv. Disertační práce. University of Oxford, 1988.

OREL, Dobroslav. Vícehlas v Čechách do XVI. století. In Cyril 59, 1933, s. 1-3.

OREL, Dobroslav. Vokální polyfonie 16. a 17. stol. v Bratislavě. In Cyril 59, 1933, s. 25-27.

PETÖCZOVÁ, Janka. Polychorická hudba I. V európskej renesancii a baroku, v dejinách hudobnej kultúry na Slovensku. Prešov: Petöczová, 1998, 140 s. ISBN 80-968106-8-5.

PETÖCZOVÁ, Janka. Polychorická hudba II. Na Spiši v 17. storočí. Prešov: Petöczová, 1999, 192 s. ISBN 80-968106-9-3.

PETÖCZOVÁ, Janka. Polychorická hudba: antológia. Prešov: Janka Petőczová, 1999, 147 s. ISBN 80-968149-8-2.

RACEK, Jan. ¨Kryštof Harant z Polžic a jeho doba. Díl I, II, III. Universita J. E. Purkyně v Brně – filosofická fakulta, Brno, 1970-1973.

RAVIZZA, Victor. Mehrchörigkeit. In: FINSCHER, L. (ed.), Die Musik in Geschichte und Gegenwart, Sachteil 5, Bärenreiter, Kassel 1996.

SCHMALZRIEDT, Siegfried. Heinrich Schütz und andere zeitgenössische Musiker in der Lehre Giovanni Gabrielis: Studien zu ihren Madrigalen. Hänssler-Verlag, Neuhausen-Stuttgart, 1972.

SENN, Walter. Musik und Theater am Hof zu Innsbruck: Geschichte der Hofkapelle vom 15. Jahrhundert bis zu deren Auflösung im Jahre 1748. Österreichische Verlagsanstalt, Innsbruck, 1954.

SILIES, Michael. Die Motetten des Philippe de Monte (1521-1603). V&R unipress, Göttingen, 2009.

SOUŠKOVÁ, Dana. Pavel Spongopaeus Jistebnický. Ústí nad Orlicí: Oftis, 2013. 126 s. ISBN 978-80-7405-326-9.

TROLDA, Emilián. Česká církevní hudba v období generalbasu. In Cyril 60, 1934, s. 49-52, 75-78, 103-110; 61, 1935, s. 2-7, 25-31, 56-59, 73-78, 98-99.

TROLDA, Emilián. Kapitoly o české mensurální hudbě. In Cyril 59, 1933, s. 4-7, 27-31, 52-56, 74-78.

WINTER, Paul. Der mehrchörige Stil: historische Hinweise fur die heutige Praxis. Frankfurt: Peters, 1964. 114 s.