Vybrané problémy trestního řízení vedeného proti právnické osobě

• Název práce v češtině: Vybrané problémy trestního řízení vedeného proti právnické osobě
• Název v anglickém jazyce: Selected Issues of Criminal Proceedings against a Legal Entity
• Klíčová slova: trestní řízení, právnická osoba, zásady trestního řízení
• Klíčová slova anglicky: criminal proceedings, legal entity, principles of criminal proceedings
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra trestního práva (22-KTP)
• Vedoucí / školitel: prof. JUDr. Bc. Tomáš Gřivna, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 25.09.2020
• Datum zadání: 25.09.2020
• Datum potvrzení stud. oddělením: 29.06.2021
• Datum a čas obhajoby: 28.06.2021 10:15
• Místo konání obhajoby: Právnická fakulta UK, nám. Curieových 7, Praha 1, 342, 342
• Datum odevzdání elektronické podoby: 02.04.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 28.06.2021
• Oponenti: doc. JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Předkládaná práce se zabývá vybranými otázkami trestního řízení vedeného proti právnické osobě. Autor si klade za cíl jednak upozornit na některá úskalí, která z typické povahy právnické osoby mohou v trestním řízení vzniknout, jednak na vybraných institutech trestního práva procesního porovnat uplatnění základních zásad trestního řízení mezi osobou fyzickou a právnickou.
Prvotním problémem může být, že aktuální trestněprávní úprava vztahující se k právnickým osobám je relativně stručná. Proto tato práce reflektuje aktuální speciální právní úpravu upravující trestní řízení vedené proti právnické osobě ve smyslu zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, a to s uplatněním vztahu subsidiarity k obecné právní úpravě trestního práva procesního, totiž zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním. Autor tak v úvodu krátce řeší otázku, zdali se na trestní řízení vedené proti právnické osobě aplikují základní zásady trestního řízení. Pro účely dalšího znění této práce je autorem zároveň v počáteční kapitole rozebírán princip rovnosti před zákonem.
V dalších částech práce je rozebráno několik institutů trestního řízení. Poukázáno je zejména na komparaci jejich aplikace v rámci trestního řízení vedeného proti osobě fyzické oproti řízení vedeného proti osobě právnické, a to i s přihlédnutím k základním zásadám trestního řízení. Autor se ovšem u vybraných institutů zaměřil i na srovnání jejich uplatnění v trestním řízení mezi právnickými osobami samotnými.
Autor v nemalé míře odkazuje na názory odborné veřejnosti, jakož i na závěry rozhodovací praxe Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, ale i soudů obecných. Rovněž je pracováno s rozhodnutími Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora Evropské unie. Pro účely předkládané práce pak autor zvolil několik zahraničních států, s nimiž porovnal jak právní úpravu, tak v některých případech i odbornou praxi.
Pozornost však není zaměřena pouze na již v praxi objevující se problémy, ale i na ty potenciálně vznikající. Tato práce tedy může být vnímána jako snaha o vytvoření komplexního rozboru mapující plné, modifikované či omezené uplatnění základních zásad trestního řízení ve vztahu k právnickým osobám, které reflektuje aktuální právní úpravu, jakož i odbornou praxi. V některých svých dílčích závěrech se tak autor uchyluje k hledání východisek skrze právní úpravu, jindy pak dochází k úvahám de lege ferenda.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

As the name implies, this work deals with selected issues of criminal proceedings against a legal entity. In the presented work, the author aims to draw attention to some difficulties that may arise in criminal proceedings due to the typical nature of legal entities, and to the selected institute of criminal procedural law comparison of the application of principles of criminal proceedings between natural person and legal entities.
In fact, the initial problem may be that the current criminal law relating to legal entities is launched briefly. Therefore, this work reflects the current special legislation governing criminal proceedings against legal entities in the sense of Act No. 418/2011 Coll., of criminal liability of legal entities and proceedings against them, applying the relationship of subsidiarity to the general legislation of criminal procedural law, namely Act No. 141/1961 Coll., of Criminal Procedure. At first, the author briefly addresses the question of whether the principles of criminal proceedings apply to criminal proceedings against a legal entity. For the purposes of further formulation of this work, the author simultaneously discusses in the first chapter the principle of equality before the law.
In other parts of the work, several institutes of criminal proceedings are discussed, where it is pointed out in particular to compare their applications in criminal proceedings against a natural person compared to proceedings against a legal entity, looking at the principle of criminal proceedings. However, the author also focused on selected institutes to compare their application in criminal proceedings between legal entities themselves.
Therefore, in the wording of this work, the author refers to a large extent to the opinions of the professional public, as well as to the conclusions of the decision-making practice of the Constitutional Court, the Supreme Court, but also the general courts. Decisions of the European Court of Human Rights and the Court of Justice of the European Union are also being worked on. For the purposes of the presented work, the author then selected several foreign countries, with which he compared both legislation and, in some cases, professional practice.
However, the author's attention is focused not only on the problems already appearing in practice, but also on those potentially impending. Thus, this work can be perceived as an effort to create a comprehensive analysis mapping the full, modified or limited application of the principles of criminal procedure in relation to legal entities, which reflects the current legislation, as well as professional practice. In some of his partial conclusions, the author resorts to the search for solutions through legislation, other times there are de lege ferenda considerations.