Manželské majetkové právo

• Název práce v češtině: Manželské majetkové právo
• Název v anglickém jazyce: Matrimonial Property Regimes
• Klíčová slova: Manželské majetkové právo, společné jmění manželů, režim oddělených jmění
• Klíčová slova anglicky: Matrimonial property regimes, joint property of spouses, separate assets regime
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: rigorózní práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra občanského práva (22-KOP)
• Vedoucí / školitel: doc. JUDr. Petr Šustek, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 11.09.2020
• Datum zadání: 11.09.2020
• Datum potvrzení stud. oddělením: 11.09.2020
• Datum a čas obhajoby: 08.12.2020 13:00
• Místo konání obhajoby: m. 131
• Datum odevzdání elektronické podoby: 11.09.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 08.12.2020
• Oponenti: prof. JUDr. Jan Dvořák, CSc.

Předběžná náplň práce

Rigorózní práce se zabývá tématem manželského majetkového práva v nejširším pojetí tak, jak ho pojímá zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění. V první kapitole se věnuji historickému vývoji manželského majetkového práva. Z hlediska historického se ovšem jedná převážně o společné jmění manželů, a právě jeho vývoj je pro naše chápání společného jmění zcela zásadní. Nejprve se zabývám římským právem, které vytvořilo právní základy společného jmění. Dále blíže rozvádím jednotlivé občanské zákoníky a související zákony platné na našem území od tzv. josefínského zákoníku účinného od roku 1787. Po josefínském zákoníku vstoupil v platnost Císařský patent č. 946/1811 Sb., všeobecný zákoník občanský, který byl v Československé republice zrušen až zákonem č. 141/1950 Sb., občanským zákoníkem. V souvislosti s ním nabyl účinnosti i nový zákon č. 265/1949 Sb., o právu rodinném. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (také jen „občanský zákoník 1964“), byl přijat spolu s novým zákonem č. 94/1963 Sb., o rodině (také jen „zákon o rodině“) a nakonec byl v roce 2014 zrušen a nahrazen zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Společné jmění manželů lze na základě platného občanského zákoníku vymezit zákonným režimem, smluveným režimem či režimem založeným rozhodnutím soudu, čemuž věnuji právě druhou kapitolu této práce. Dále se v této části zabývám ochranou třetích osob, vypořádáním společného jmění a následně také ustanoveními o bydlení manželů a domácím násilím.

Ve třetí kapitole se věnuji nizozemské a britské právní úpravě manželského majetkového práva. V Nizozemském království jsou práva a povinnosti manželů obsažena v nizozemském občanském zákoníku, a to v první knize zvané Práva osob a rodinné právo, v částech 1.6 – 1.8. Velké Británie má systém zcela odlišný. Rozděluje se právní úprava Anglie a Walesu a úprava Skotska a Severního Irska, přičemž se vychází z řady zákonů a soudních rozhodnutí.

V závěru své práce se zamýšlím nad možnými návrhy de lege ferenda. Hlavní otázkou, kterou se zabývám je otázka, zda na základě historického vývoje i v porovnání s jinými evropskými právními řády současná právní úprava společného jmění, tedy preference režimu společného jmění manželů jako zákonného pouze s možností smluvní modifikace, odpovídá aktuálním potřebám manželských párů, resp. snoubenců uvažujících o vstupu do manželství, nebo zda nenastal čas k úvaze o změně zákonného režimu tak, že by jím byl namísto režimu společného jmění režim jmění oddělených.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This rigorosum thesis addresses marital property rights in the broadest sense as encompassed by Act 89/2012 Sb., Civil Code, as amended. Chapter One gives a historical background of marital property rights. From a historical point of view, however, community property comes to the forefront and it is its historical development that is paramount to our understanding joint ownership. I first discuss Roman law, as it created the legal basis for joint ownership. I then go on to discuss in more detail the individual civil codes and related laws that have been in force in the Czech Republic since the so-called Josephine Code, which came into effect in 1787. The Josephine Code was followed by Imperial Patent No. 946/1811 Sb., General Civil Code, which was in effect in the Czechoslovak Republic until it was replaced by Act No. 141/1950 Sb., Civil Code. New Family Act No. 265/1949 Sb. also came into effect. Act No. 40/1964 Sb., Civil Code was adopted together with new Family Act No. 94/1963 Sb. and was subsequently replaced in 2014 by Act No. 89/2012 Sb., Civil Code.

Based on the applicable Civil Code, community property can be viewed as a legal regime, contractual regime or a regime established by a decision of the court. The second chapter of this rigorosum thesis addresses these regimes and delves on third party protection, settlement of community property and provisions regulating the housing of spouses and domestic violence.

In Chapter Three I focus on the Dutch and British legislation regulating marital property rights. In the Kingdom of the Netherlands, the rights and obligations of spouses are contained in the Dutch Civil Code, specifically in the first book titled Personal and Family Law, Parts 1.6 – 1.8. The system is quite different in Great Britain. It is divided into the legislation of England and Wales, and the legislation of Scotland and Northern Ireland, and is based on a number of laws and judicial decisions.

In the conclusion of my thesis I contemplate possible de lege ferenda issues. The main question that I ask is whether, based on historical development and compared to other European legal systems, existing legislative measures regulating the community property of spouses, that is couples preferring to opt for the matrimonial property regime as a regime determined by the law allowing them to accede to contractual modifications only, corresponds to the needs of today’s couples, or more precisely couples who are engaged and who are seriously considering getting married, or whether the time has come to deeper reflect on changing the legal regime in so as to replace the matrimonial property regime with the separate property regime.