Komparace české a slovenské maturitní zkoušky od rozdělení republik v roce 1993

• Název práce v češtině: Komparace české a slovenské maturitní zkoušky od rozdělení republik v roce 1993
• Název v anglickém jazyce: Comparison of the Czech and Slovak Maturita exams since the division of the republics in 1993
• Klíčová slova: Maturitní zkouška, proměna maturitní zkoušky, cíle maturitní zkoušky, vzdělávací politika, model maturitní zkoušky
• Klíčová slova anglicky: Maturita exam, Transformation of the Maturita exam, Objects of the Maturita exam, Educational policy, Model of the Maturita exam
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Magdalena Mouralová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 14.07.2020
• Datum zadání: 14.07.2020

Seznam odborné literatury

VICHERKOVÁ, Dana. Maturitní zkouška v očekávání a realitě současnosti. Diagnostika výsledků vzdělávání a rozvoje klíčových kompetencí, 2018, 23. Dostupné z: https://konference.osu.cz/pdae/dok/2018-2.pdf#page=23.

HRUBÝ, Dag. Ta naše maturita česká. Pedagogická orientace, 2015, 25.5: 722-726. Dostupné z: http://jcmf.cz/sites/default/files/Z-3_AF-LXVII_Hruby_D_Ta_nase_maturita_ceska.pdf.

BOHDANOVÁ, Marta. Postoje učitelů středních škol ke státním maturitám. Praha, 2019. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra pedagogiky. Vedoucí práce Tvrzová, Ivana. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/108564.

Mistrovská zkouška měla být možností, jak pokračovat ve studiu na vysoké škole. Další z nesplněných maturitních slibů [online]. 2020 [cit. 2020-09-21]. Dostupné z: https://www.eduin.cz/clanky/mistrovska-zkouska-mela-byt-moznosti-jak-pokracovat-ve-studiu-na-vysoke-skole-dalsi-z-nesplnenych-maturitnich-slibu/

KMENT, Štěpán. Povinná maturita ze tří předmětů jako experiment na mladých lidech. Shrnujeme nesplněné sliby, které měly obhájit její zavedení [online]. 2020 [cit. 2020-09-21]. Dostupné z: https://www.eduin.cz/clanky/povinna-maturita-ze-tri-predmetu-jako-experiment-na-mladych-lidech-shrnujeme-nesplnene-sliby-ktere-mely-obhajit-jeji-zavedeni/

CERMAT: Maturitní zpravodaj [online]. Praha: CERMAT, 2020 [cit. 2020-09-21]. Dostupné z: https://maturita.cermat.cz/menu/archiv/maturitni-zpravodaj

MŠMT: Informace k maturitní zkoušce [online]. Praha: MŠMT, 2020 [cit. 2020-09-21]. Dostupné z: https://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statni-maturita

Jako inspiraci pro zpracování metodologie výzkumu pak použiji článek prof. Veselého: VESELÝ, Arnošt. Veřejněpolitický a "klasický" sociálněvědní výzkum: podobnosti a odlišnosti Praha: Karolinum (2011) pp. 12-63

Opomenout nesmím ani zákonný rámec pro maturitní zkoušku, který je určen předpisem MŠMT 177/2009 Sb., který byl již desetkrát novelizován.

Předběžná náplň práce

Problematika maturitní zkoušky je v České republice zejména v období jara velmi ožehavým tématem a nezřídka se stává důvodem pro dohady jak na politické úrovni, tak i v rodinném prostředí či na školách. Jak již bylo naznačeno, cíle současného vzdělávání patří k nejdiskutovanějším tématům v českých médiích. Jen v posledním roce se objevilo více než 21 000 zpráv, které obsahovaly klíčové slovo maturita. Aktuálně je kolem maturitní zkoušky vedená široká diskuze, její hodnota je ve společnosti značně devalvovaná a neprospívá jí ani fakt, že politici za její současnou podobou nestojí konzistentně. Současná koronavirová krize maturitě také nepomohla - v očích veřejnosti se zprvu ocitla v hledáčku při plánu “rozdávání” maturitního vysvědčení na základě průměru z předchozích let, poté byli její organizátoři pod palbou kritiky za téměř nulovou informovanost vůči studentům. Bakalářská práce si klade za úkol zmapovat postoj CERMATu v prohlášeních, důvodových zprávách a zpravodajích a shrnout historii “nové” maturitní zkoušky, určit naplnění a proměnu cílů a analyzovat názory na základě provedených rozhovorů a dotazníkových šetření. Na základě všeho výše uvedeného lze jednoduše shrnout vymezení do otázky Jaké jsou cíle současné maturitní zkoušky?

Výsledkem práce by mělo být analytické porovnání cílů maturitní zkoušky a jejich případná proměna mezi lety 2009 a 2020. Ke zjištění výsledků bych rád došel za pomoci studia důvodových zpráv, případových zpráv, mediální analýzy, zkoumání rozprav v Poslanecké sněmovně a neposlední řadě na základě polostrukturovaných rozhovorů jak se zástupci CERMATu, tak se zástupci oborových asociací. Přínosem pro celospolečenský kontext by mimo jiné mohlo být vytyčení expertních názorů a jejich následné předání do rukou kompetentních osob. Bakalářská práce by tak mohla sloužit jako předloha a návod pro zlepšení maturitní zkoušky.

Zpracování mé bakalářské práce bude rozděleno do několika fází - kroků výzkumu. Jako první ohledám téma, seznámím se podrobně s oblastí zájmu a vyhledám správnou literaturu. Pro svůj výzkum jsem si zvolil deduktivní strategii, proto v tuto chvíli nedokážu explicitně popsat teorii, kterou budu do své práce aplikovat. Druhá fáze se bude věnovat metodologickému uchopení výzkumu, následovat bude teoretické uchopení a sběr dat. Posbíraná data budu analyzovat, formuluji výzkumnou část a své závěry.

Komparace jednotlivých zpravodajů CERMATu v praktické části by mělo zajistit vhodné prostředí pro porovnávání jednotlivých cílů maturitní zkoušky, přičemž zde bude možné pozorovat případný vývoj rétoriky této organizace.
Zajímavý vhled na problematiku nám pak může poskytnou vyjádření gymnaziálního učitele Daga Hrubého, který ve svém komentáři mimo jiné uvádí: „Lze říci, že ve většině evropských zemí panuje nespokojenost s úrovní maturitní zkoušky, přibývá problémů s podvody u zkoušky, jsou snahy učinit maturitní zkoušku náročnější a přístupnou tak menšímu podílu populačního ročníku. Vyšší podíl absolventů střední školy zřejmě snižuje hodnotu maturitní zkoušky na trhu práce. Dochází k tomu, že jsou absolventi přijímáni na místa, která mohou vykonávat pracovníci s nižší kvalifikací. Tento jev bývá označován jako nadbytečná kvalifikace nebo zaměstnání pod úroveň kvalifikace.“ (Hrubý, 2015) V dalším odstavci však dodává, že je vyvíjen čím dál větší tlak na to, aby populace byla maximálně vzdělaná, především pak toto zkoumá a porovnává OECD. Zajímavou myšlenkou je také rozpor mezi tím, jak probíhají již samotné přijímací zkoušky – zatímco například na gymnázia je velmi obtížné se dostat, na střední odborné učiliště je přijímací zkouška téměř zdarma. A výsledek? Stejná vstupenka k maturitní zkoušce. Přijímací zkoušku ale nyní opustíme, protože není předmětem zájmu našeho výzkumu.

Pře v odborné i laické společnosti vyvolává maturitní zkouška, která je skrze všechny typy škol se zakončením pomocí tohoto typu examinace, identická. Komentář Dr. Hrubého dle mého názoru správně srovnává snahu MŠMT, Vlády ČR a CERMATu s komunistickým režimem a snahu o celkovou rovnost ve společnosti. Nicméně, jak bylo již známé za dob dřívějších – někdo je holt rovnější. A otázkou je, zda ty rovnější v této situaci nejsou právě gymnázia. Samotná společná zkouška ale pak znamená jedno – devalvaci hodnot. Dr. Hrubý k tomu velmi trefně dodává: „Je zcela pochopitelné, že požadavky k takové maturitě pro všechny musí být nastaveny velmi nízko. Bylo by zřejmě politicky neúnosné, aby maturitu složilo třeba jen 50 % žáků. Nadávat za této situace na Cermat je do jisté míry nespravedlivé, v Cermatu se řešení problémů kolem maturit nenachází. Přirozeným důsledkem takto postavené společné maturitní zkoušky je snižování úrovně středního vzdělávání v ČR. Argumenty, že kominík musí mít maturitu, protože by nezískal živnostenský list, jsou sice působivé, ale jsou důsledkem chybné legislativy. Takovou legislativu je nutno co nejdříve změnit. Podle mého názoru by bylo užitečné, aby do doby, než zmizí rozdíl mezi všeo- becným a odborným vzděláním a budeme mluvit pouze o vzdělání, byly v ČR zavedeny minimálně dva druhy maturitní zkoušky, např. maturita všeobecná, akademická a maturita odborná, profesní.“ (Hrubý, 2015) Tento komentář nám nabízí hned několik otázek a nebudu zastírat, že byl ve větší míře inspirací pro vytvoření tohoto výzkumu. Osobně bych rád v rámci svého výzkumu zařadil i rozhovor s autorem citovaného komentáře, zástupci CERMATu a představiteli specializovaných uskupení.

Pro svou bakalářskou práci použiji data dostupná z ministerstva školství a Poslanecké sněmovny, a to na základě vyhledání klíčových slov a odfiltrování nevhodných výsledků, rozhovorů a dotazníkových šetření. Předmětem zkoumání budou také další veřejněpolitické dokumenty a vyhláška 177/2009 Sb z roku 2009. Právě od tohoto roku budu filtrovat své vyhledávání.
Výzkum budu provádět jak metodou desk research, tak i pomocí polostrukturovaných rozhovorů s následným kódováním, pokud to bude situace vyžadovat, rád bych také provedl krátké dotazníkové řešení mezi žáky a učiteli. Pomohlo by mi to tak získat komplexní přehled o situaci na poli české maturitní scény.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

With my research, I would like to thoroughly evaluate where the Maturita exam has moved in more than ten years. I will be interested in the opinions of experts on educational policy, the opinions of teachers and pupils, and last but not least, I would like also to interview formers from CERMAT.

My theories that there has been a significant devaluation of the Maturita exam in the Czech Republic in recent years are likely to be confirmed. I believe that the assumption that the Maturita exam should be separate for grammar schools, secondary schools and secondary specialized schools will also be confirmed.

If I can afford to comment on the current coronavirus crisis - I think that the Ministry of Education, Youth and Sports fundamentally failed in its role and even in a difficult time failed to provide a crisis scenario in time, which had a negative impact on students and teachers who were very nervous. It will therefore be very interesting to observe the views on the whole issue after this state of emergency.

In conclusion, it should be noted that the scope of work appears to be very extensive, however, in order to create a truly objective and comprehensive research, it is necessary to grasp the topic in detail.