Komparace právních úprav volebního práva vězňů v Evropě

• Název práce v češtině: Komparace právních úprav volebního práva vězňů v Evropě
• Název v anglickém jazyce: A Comparison of Prisoners´ Voting Rights Legislation in Europe
• Klíčová slova: Volební právo, trest, trest odnětí svobody, vězeň, Evropa
• Klíčová slova anglicky: Suffrage, Punishment, Imprisonment, Prisoner, Europe
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie (23-KP)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Jakub Stauber, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 07.07.2020
• Datum zadání: 07.07.2020
• Datum a čas obhajoby: 05.09.2022 08:30
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK301, 301, Malá učebna, 3.patro
• Datum odevzdání elektronické podoby: 30.06.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 05.09.2022
• Oponenti: Mgr. Jakub Čapek

Seznam odborné literatury

ADAMEK, Theresa. Der Wahlrechtsausschluss. Viden, 2013. Disertace. Videnska univerzita.

ANTOŠ, Marek a Jakub DRAPAL. Volební právo vězňů: zelená je teorie, šedý je strom života. Trestněprávní revue [online]. 2012, 11(10), 224-230.

ARCHIBUGI, Daniele a Ali Emre BENLI. Claiming Citizenship Rights in Europe: Emerging Challenges and Political Agents. Abington: Routledge, 2017. ISBN 9780191016189.

DHAMI, Mandeep K. a Gina BALDWIN. Prisoner Disenfranchisement Policy: A Threat to Democracy? Analyses of Social Issues and Public Policy. 2005, 5(1), 235-247.

EASTON, Susan. The Politics of the Prison and the Prisoner Zoon Politikon. Abingdon: Routledge, 2018. ISBN 9781138946033.

EASTON, Susan. The prisoner ’s right to vote and civic responsibility: Reaffirming the social contract? Probation Journal [online]. 2009, 56(3), 224-237 [cit. 2020-05-16]. DOI: 10.1177/0264550509337455. ISSN 0264-5505.

LÓPEZ-GUERRA, Claudio. Democracy and Disenfranchisement: The Morality of Electoral Exclusions. Oxford: Oxford University Press, 2014. ISBN 9780191016189.

RODLEY, Nigel a Matt POLLARD. The Treatment of Prisoners under International Law. 3rd. Oxford: Oxford University Press, 2011. ISBN 9780191550515.

ROTTINGHAUS, Brandon a Gina BALDWIN. Voting behind bars: Explaining variation in international enfranchisement practices. Electoral Studies. 2007, 26(3), 688-698. DOI: 10.1016/j.electstud.2007.02.001. ISSN 02613794.

TRIPKOVIC, Milena. Punishment and Citizenship: A Theory of Criminal Disenfranchisement. Oxford: Oxford University Press, 2018. ISBN 9780190848620.

UGGEN, Christopher, Mischelle VAN BRAKLE, Heather MCLAUGHLIN, Alec C. EWALD a Brandon ROTTINGHAUS. Punishment and Social Exclusion: National Differences in Prisoner Disenfranchisement. In: Criminal Disenfranchisement in an International Perspective. Cambridge: Cambridge University Press, 2009, s. 59-76. DOI: 10.1017/CBO9780511576713.004. ISBN 9780511576713.

Předběžná náplň práce

• Popis relevance tématu
Ve své práci se chci zabývat porovnáním volebního práva vězňů na úrovni evropských zemí, které jsou označovány až na výjimky jako konsolidované zastupitelské demokracie. Ze své povahy se zastupitelská demokracie na rozdíl od participační nesnaží o co největší zastoupení jednotlivců a skupin do politického života, což podle Millova pojetí demokracie sice zamezuje tyranii většiny, nicméně stejně tak Mill tvrdí, že je demokracie omezováním volebního práva oslabována a každý, tedy včetně člověka, který je omezen na svobodě, by měl mít možnost hájit své zájmy a práva sám. Dále například podle sociologa Michelse, autora „Železného zákona oligarchie“, podporuje zastupitelská demokracie spíše oligarchizaci, zatímco demokratickou společnost zachovává participace občanské společnosti a pluralismus. V neposlední řadě přeneseně vyplývá z Dahlova konceptu „postižených zájmů“, že každý občan, kterého zaštiťuje právní systém, má potenciál posoudit jeho obsah i lépe než autor, vězňů nevyjímaje. Přístup k volebnímu právu vězňů se však napříč Evropou liší a téma tak nabízí nejen možnost srovnání z různých úhlů, ale také zkoumání zajímavé problematiky, kdy všeobecné volební právo, ani v lidskoprávně vyspělé zemi, zároveň nepředstavuje automaticky vstřícný přístup k volebnímu právu vězňů.
V dosavadním výzkumu se vyskytují převážně studie zkoumající jednotlivé země, popřípadě makrostudie nahlížející na problematiku celosvětově, na evropské úrovni však téměř či zcela chybí komplexní obecná komparace a komparace konkrétních zemí.
V teoretickém rámci se budu opírat převážně o publikace S.Easton, například její nejnovější knihu „The Politics of the Prison and the Prisoner Zoon Politikon“. Dalším významným zdrojem jsou publikace, jejichž autorem nebo spoluautorem je profesor politologie B.Rottinghaus, jako třeba „Voting behing bars: Explaining variation in international enfranchisement practises“. V praktické části je v rámci Rakouska velmi hodnotným zdrojem disertační práce T. Adamek na téma „Der Wahlrechtsauschluss“. Co se týče České Republiky, využiji mimo jiné članek M.Antoše a J.Drápala s názvem „Volební právo věznů: zelená je teorie, šedý je strom života“.

• Výzkumná otázka
Hlavní:
Jaké jsou rozdíly v právních úpravách volebního práva vězňů ve VB, Rakousku, ČR a Polsku?
Podotázky:
Jaký se liší země západní a východní Evropy?
Jak se liší přístup v zemích s vyšším a nižším indexem svobody?

• Metodologie
Zdrojem dat mi budou právní normy ve formě volebních zákonů, ústav, soudních rozhodnutí a odborná literatura. Nejprve rozřadím evropské země dichotomicky do kategorií „západní Evropa“ a „východní Evropa“, kdy převažujícím rozřazovacím kritériem bude sféra vlivu USA a SSSR před rokem 1989, respektive rozdělení na Západní a Východní blok. Po tomto rozdělení dále v rámci těchto dvou kategorií trichotomicky klasifikuji právní úpravy zemí podle míry liberálnosti, respektive restriktivity v otázce volebního práva vězňů do podkategorií „neomezené“, „omezené“ a „znemožněné“ a připojím obecný popis právního stavu. Po tomto kroku vytvořím čtyři kategorie evropských zemí na základě „The Human Freedom Index“, kdy první skupina je nejsvobodnější a poslední čtvrtá nejméně svobodná, a poté rozřazené země propojím s již proběhlou právní klasifikací.
Po druhé části obecného přehledu přejdu k diachronní komparativní analýze čtyřech zemí, které jsem předběžně vybral na základě míry restriktivnosti právní úpravy a geografické polohy států. Velkou Británii jsem zvolil jako nejstarší datovanou demokracii a zemi s odlišnými právními zvyklostmi; Rakousko jako druhého západního zástupce se zajímavým právním vývojem volebního práva vězňů; ČR patří do výběru jako první východní zástupce s liberálním přístupem; Polsko nakonec je druhou postkomunistickou zemí, kterou jsem zvolil na základě restriktivnější úpravy oproti ČR.
Ve výsledné části pak komparuji obecný přehled volebního práva vězňů, nejprve ve východní vs. západní Evropě, a poté ve svobodnější vs. méně svobodnějších evropských zemích. Nakonec srovnám jednotlivé případy – VB, Rakousko, ČR a Polsko.

• Očekávaná struktura práce - stručný popis + nadpisy kapitol v bodech
1. Úvod

2. Teoretická část

2.1 vymezení pojmů
2.2 metodologie

3. Empirická část

3.1 Regionální příslušnost evropských zemí
3.1.1 západní Evropa
3.1.2. východní Evropa

3.2 Právní úpravy volebního práva v evropských zemích
3.2.1 právní úpravy v západní Evropě
3.2.2 právní úpravy ve východní Evropě

3.3 Úroveň svobody evropských zemí
3.3.1 kategorizace míry svobody
3.3.2 propojení kategorií míry svobody s klasifikací právních úprav

3.4. Analýza vybraných evropských zemí
3.4.1 VB
3.4.2 Rakousko
3.4.3 ČR
3.4.4 Polsko

4. Komparace

4.1 západní Evropa vs východní Evropa
4.2 volební právo vězňů v zónách indexu svobody
4.3 VB, Rakousko, ČR a Polsko

5. Závěr