Dosavadní studie ukazují, že lidé preferují partnery podobné jejich rodičům v celé řadě charakteristik (např. věk či barva očí). Doposud ovšem nejsou přesně známy mechanismy vzniku těchto preferencí (např. asociativní učení, sociální učení, dědění preferencí) a jejich vzájemné interakce. Dříve dominantní koncept deterministického vlivu sdíleného prostředí a rodičovské péče je v posledních desetiletích relativizován poznatky z oblasti behaviorální genetiky, které postupně odkrývají důležitost prostředí nesdíleného (pro jedince unikátního, např. vlastní zkušenosti) a jeho interakcí s genetickými predispozicemi, které jedinec od rodičů zdědí. Cílem navrhované práce je shrnout dosavadní poznatky o vlivu rodičů na vznik partnerských preferencí z perspektivy behaviorální genetiky. Bakalářská práce se tak zaměří zejména na vztah projevu genů a sdíleného i nesdíleného prostředí a jejich vliv na partnerské preference. Hlavním cílem práce bude na základě dostupné literatury odhadnout míru vlivu genetických faktorů na vznik partnerských preferencí v kontextu ostatních známých mechanismů jejich vzniku.