Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 348)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Úloha výživy v prevenci osteoporózy: vápník, bílkoviny a střevní mikrobiota
Název práce v češtině: Úloha výživy v prevenci osteoporózy: vápník, bílkoviny a střevní mikrobiota
Název v anglickém jazyce: The role of nutrition in the prevention of osteoporosis: calcium, proteins and gut microbiota
Klíčová slova: Osteoporóza; menopauza; výživa; vápník; bílkoviny; střevní mikrobiota
Klíčová slova anglicky: Osteoporosis; Menopause; Nutrition; Calcium; Proteins; Gut Microbiota
Akademický rok vypsání: 2019/2020
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: III. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN (11-00530)
Vedoucí / školitel: doc. MUDr. Vít Zikán, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 22.10.2019
Datum zadání: 22.10.2019
Datum a čas obhajoby: 07.09.2021 08:00
Datum odevzdání elektronické podoby:28.06.2021
Datum proběhlé obhajoby: 07.09.2021
Předmět: Obhajoba diplomové práce (B02793)
Oponenti: Mgr. Ing. Tereza Vágnerová
 
 
 
Seznam odborné literatury
DŽUPA, Valér a Jiří JENŠOVSKÝ. Diagnostika a léčba osteoporózy a dalších onemocnění skeletu [online]. 1. Praha: Karolinum, 2018 [cit. 2021-01-28]. ISBN 978-80-246-3761-7. Dostupné z: https://ebookcentral.proquest.com/lib/cuni/reader.action?docID=5488846
ZLATOHLÁVEK, Lukáš. Klinická dietologie a výživa. Druhé vydání. Praha: Current media, [2019]. Medicus. ISBN 978-80-88129-44-8.
ŽOFKOVÁ, Ivana. Osteologie a kalcium-fosfátový metabolizmus: aktuální témata. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3919-9.
SHARMA, Sangita. Klinická výživa a dietologie: v kostce. Praha: Grada Publishing, 2018. Sestra (Grada). ISBN 978-80-271-0228-0.
KASPER, Heinrich. Výživa v medicíně a dietetika. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-4533-6.
Předběžná náplň práce
V prevenci osteoporózy doporučujeme dostatečný příjem mléčných výrobků a také dostatek kvalitních bílkovin, zejména mléčné výrobky, které zajišťují kromě vápníku také proteiny, draslík, hořčík a fermentované mléčné výrobky rovněž prebiotika a probiotika. Stravovací zvyklosti jsou ovlivněny řadou faktorů, např. únavou a stresem. To může vést k vyššímu příjmu energeticky bohatých tzv."rychlých nebo pohodlných potravin", které mají prozánětlivé účinky a přispívají k rozvoji střevní dysbiózy. Řada studií dokumentuje, že úprava střevní mikrobioty, např. pomocí probiotik a prebiotik může být slibnou cestou i v prevenci osteoporózy. V tomto kontextu byl již pozorován příznivý vliv fermentovaných mléčných výrobků na kost oproti nefermentovaným. Cílem práce je zhodnotit stav výživy u postmenopauzálních žen s osteoporózou a bez osteoporózy. Rozbor stravovacích zvyklostí bude zaměřen nejen na příjem vápníku a bílkovin, ale také na hodnocení příjmu potravin, které mohou ovlivňovat složení střevní mikrobioty, jako jsou prebiotika a probiotika.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
In the prevention of osteoporosis, we recommend a sufficient intake of dairy products and sufficient quality proteins, especially dairy products, which provide not only calcium but also proteins, potassium, magnesium and fermented dairy products also prebiotics and probiotics. Eating habits are affected by a number of factors, such as fatigue and stress. this can lead to a higher direct intake of energy-rich so-called "fast or convenient foods", which have pro-inflammatory effects and contribute to the development of intestinal dysbiosis. A number of studies have documented that treatment of the intestinal microbiota, eg with probiotics and prebiotics, can also be a promising way to prevent osteoporosis. in this context, a favorable effect of fermented dairy products on bone compared to non-fermented ones has already been observed. The aim of this work is to evaluate the nutritional status of postmenopausal women with osteoporosis and without osteoporosis. The analysis of eating habits will focus not only on the intake of calcium and protein, but also on the evaluation of food intake that may affect the composition of intestinal microbiots, such as probiotics and prebiotics.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK