Cílem této bakalářské práce bude studium transportních, a především termo-transportních jevů v Mn5Si3. Měření anomálního Hallova jevu bude realizováno v laboratořích TU Dresden ve spolupráci se skupinou prof. Goennenweina. Hlavní náplní práce pak bude měření anomálního Nernstova jevu pomocí laserového skenovacího mikroskopu, implementovaného v Laboratoři Optospintroniky na KCHFO. Interpretace získaných výsledků, zejména z hlediska modelování teploního rozložení v litografických strukturách, pak bude v případě potřeby realizována na MFF UK pod vedením doc. Ostatnického.
Seznam odborné literatury
1.J. M. D. Coey, Magnetism and Magnetic Materials, Cambridge University Press, Cambridge 2010
2.H. Reichlová, Nanostructures and Materials for Antiferromagnetic Spintronics, disertační práce, MFF UK (2015)
3.Časopisecká literatura
Předběžná náplň práce
V současné době je většina spintronických součástek založena na tenkých vrstvách feromagnetických materiálů. Implementování feromagnetů je však problematické mimo jiné kvůli jejich citlivosti na vnější magnetické pole. V posledních letech proto vzniká zcela nový koncept spintroniky, využívající antiferomagnetů (AFM) – materiálů se specifickým magnetickým uspořádáním, které mají nulový vnější magnetický moment. Studium těchto struktur je relativně obtížné, jelikož konvenční magnetometrické metody nelze použít. Bylo však ukázáno, že v AFM existuje analogie ke spintronickým jevům, které jsou přítomné ve feromagnetech (např. anomální Hallův a Nernstův jev, spin orbit torque…). V AFM mají tyto jevy původ v topologické struktuře, a jsou proto silně závislé na konkrétním uspořádání momentů v daném materiálu. Z tohoto hlediska je optimálním systémem pro studium spintronických efektů materiál, v němž je možné měnit strukturu AFM uspořádáním vnějšími vlivy, např. pomocí teploty či pnutí. Takovým systémem je Mn5Si3 , který je za nízkých teplot nekolineárním AFM, a se zvyšující se teplotou přechází uspořádání magnetických momentů na kolineární.
- zadáno a potvrzeno stud. odd.