Pohled na Písmo a hermeneutická východiska pro jeho výklad v různých křesťanských tradicích

• Název práce v češtině: Pohled na Písmo a hermeneutická východiska pro jeho výklad v různých křesťanských tradicích
• Název v anglickém jazyce: The Scripture and Hermeneutical Solutions for its Interpretation in Various Christian Traditions
• Klíčová slova: Církev, ekumenismus, hermeneutika, historická kritika, ideologická kritika, kontext, Písmo, předkritické čtení, teologická interpretace Písma, teologie osvobození, tradice
• Klíčová slova anglicky: Church, ecumenism, hermeneutics, historical-critical method, ideological criticism,context, Scripture, pre-critical reading, theological interpretation of the Scripture,liberation theology, tradition
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ekumenický institut (27-EI)
• Vedoucí / školitel: prof. Ivana Noble, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 04.10.2019
• Datum zadání: 04.10.2019
• Datum potvrzení stud. oddělením: 04.10.2019
• Datum a čas obhajoby: 22.06.2021 10:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 07.02.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 22.06.2021
• Oponenti: prof. Pavel Hošek, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Disertace Matouše Holeky zkoumá rozmanité vykladačské metody Písma, na nichž se podílejí teologové z římskokatolické, pravoslavné a protestantské tradice. Jejich způsoby interpretace se nejvýrazněji projevují ve vztahu Písma a tradice, v historicko-kritické metodě a v politicko-kulturním čtení biblických textů. Tato témata pak v disertaci představují různé způsoby společného kritického čtení, kterým je vedle historicko-kritické metody také předkritická a ideologická kritika. Rozmanitost čtení disertace ozřejmuje nejprve na dokumentech Světové rady církví. Ukazuje, že rozdílný pohled na Písmo již dnes není příliš spojen s pohledem jednotlivých tradic, ale že ke společným/rozdílným čtením dochází spíše napříč nimi. Křesťané v rámci tradic také odkazují na své vlastní zdroje, u římských katolíků se jedná o církevní dokumenty, u pravoslavných o církevní otce a u protestantů o konfese. Jejich recepce ale v každé tradici zase potvrzuje rozmanitost. Stejně je tomu u teologické interpretace Písma,
obracející se k minulým interpretacím a jejich regulaci, a u teologie osvobození a postkoloniální teologie, pro které je důležitá konkrétní situace každého čtenáře a které podporují neomezené výklady. Zde se ukazuje, že důležitou roli hraje zvláště kontext útisku, protože nad společným čtením se tu setkávají teologové z různých tradic. Disertace dochází k tomu, že v současném ekumenickém dialogu jsou v mnohém překonány rozdíly mezi jednotlivými církvemi. A že jádro problému spíše spočívá v rozporu mezi přístupem, který je na jedné straně založený na předávaných zdrojích a regulaci interpretací, a na druhé straně na situaci těch, kteří jsou vyloučeni, a na mnohosti výkladů. Podstatnou roli proto má eschatologie, kdy tato rozmanitost bude sice zachována, ale její hranice již nebudou stanovovat jen lidé.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Matouš Holeka´s dissertation examines various interpretation methods of the Scriptures by theologians in the Roman-Catholic, Orthodox and Protestant traditions. These interpretation methods can be most clearly identified in the relationship between the Scriptures and tradition, in historical-critical methodology, and in political-cultural readings of the biblical texts. In this dissertation, these themes are shown as representing different ways of common critical reading of the sacred texts. As well as the historical-critical approach, there are also
pre-critical and ideological readings. The dissertation starts by looking at this diversity in documents of the World Council of Churches. It shows that the differences in understanding the Scriptures are no longer connected primarily to the specific views of the respective traditions, but rather that similarities or differences in readings across churches. Christians within these traditions refer to their own sources: in the case of the Roman-Catholics to Church documents, in the case of the Orthodox to the Church Fathers and as far as Protestants are concerned, to the Confessions. However, their reception in each of these traditions only confirms the diversity of readings. This is also true for the theological interpretation of the Scriptures, which looks back to previous readings and their regulation, as well as for liberation theology and postcolonial theology, for which the specific situation of every reader is importance, and which encourage an unlimited number of interpretations. In this respekt, the context of oppression plays a significant role, as theologians of various traditions share common readings. Thus the dissertation argues that in the current ecumenical dialogue, the differences among various churches have in many ways been overcome. Today the heart of the struggle lies in the contrast between an approach which, on the one hand is based on the passed-on resources and regulation of interpretations, and on the other hand on the situation of those who are excluded/oppressed, and on the variety of readings. It concludes, that a very important role in reading the Bible is played by eschatology, i.e. a situation where plurality is maintained, but its borders are not set by people only.