LGBT hnutí v ČR očima aktivistů
Název práce v češtině: | LGBT hnutí v ČR očima aktivistů |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | LGBT Movement in the Czech Republic from an Activist Point of View |
Klíčová slova: | LGBT, sociální hnutí, aktivismus, sexuální menšina, kvalitativní |
Klíčová slova anglicky: | LGBT, social movement, activism, sexual minority, qualitative |
Akademický rok vypsání: | 2016/2017 |
Typ práce: | rigorózní práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra sociologie (23-KS) |
Vedoucí / školitel: | prof. PhDr. Ing. Ondřej Císař, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 03.10.2019 |
Datum zadání: | 03.10.2019 |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 03.10.2019 |
Datum a čas obhajoby: | 15.10.2019 15:30 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 06.09.2019 |
Datum proběhlé obhajoby: | 15.10.2019 |
Oponenti: | doc. Milan Tuček, prom. mat., CSc. |
Zásady pro vypracování |
Průzkumy EU dlouhodobě řadí Českou republiku k nejvíce tolerantním zemím vůči komunitě gayů, leseb, bisexuálů či takzvaných translidí (LGBT). Dle kvantitativních šetření je ČR dokonce na špici ve střední a východní Evropě a srovnatelná s tradičně tolerantními státy jako Nizozemí, Belgie nebo Dánsko. Avšak data a průzkumy nemusí vypovídat o tom, jak situaci vnímají samotní příslušníci sexuálních minorit. Jinými slovy: přesto, že Češi v průzkumech deklarují vysokou míru tolerance vůči LGBT menšině, jsou tolerantní pouze do té chvíle, dokud se netýká jich samých. V této souvislosti hovoříme o tzv. podmíněné toleranci. Česká veřejnost je vůči LGBT menšině spíše lhostejná a nezajímá se o ni. V boji proti diskriminaci a za toleranci ve společnosti jsou důležitá tzv. sociální hnutí, která na základě sdílených kolektivních identit usilují o rozšíření občanských svobod. V souvislosti s prosazováním určitých zájmů a cílů hovoříme o politickém aktivismu. Právě na aktivisty, kteří usilují o zrovnoprávnění a akceptaci LGBT komunity, by se zamýšlený výzkumu měl zaměřit. Cílem zamýšlené práce je na základě hloubkových rozhovorů s LGBT aktivisty zodpovědět následující výzkumné otázky, které mohou být v procesu samotného výzkumu ještě dále upřesňovány a rozvíjeny:
Jak LGBT aktivisté nahlíží na postavení sexuálních menšin v ČR? Jak dle LGBT aktivistů nahlíží česká veřejnost na osoby s menšinovou sexuální orientací? Reflektují LGBT aktivisté nějaký vývoj z hlediska postavení sexuálních menšin v ČR? Jak hodnotí situaci v ČR ve srovnání se zahraničím? Jaké jsou cíle a motivy jejich aktivismu? Jaké strategie používají k prosazování těchto cílů? Jak na LGBT aktivisty a jejich činnost nahlíží veřejnost? Jak vnímají proměny politického a ideologického kontextu k agendě jejich hnutí? Vnímají proměny společenského diskurzu problematiky lidských práv? Jak vnímají LGBT aktivisté své postavení v rámci LGBT komunity jako takové? |
Seznam odborné literatury |
Císař, O., Vráblíková, K.. LGBT aktivismus v České republice: historie, organizace a aktivisté. Praha: 2012.
Fraser, N., Honneth, A. 2004. Přerozdě¬lování nebo uznání? Praha: Filosofia. Cohen, J., Arato, A. 1992. Civil Society and Political Theory. Cambridge: MA: MIT Press. Barša, P – Císař, O. 2004. Levice v postrevoluční době. Brno: CKD. Císař, O., Vráblíková, K. 2013. „Transnational Activism of Social Movement Organizations: The Effect of European Union Funding on Local Groups in the Czech Republic.“ European Union Politics 14(1). Císař, O. (2008). Politický aktivismus v České republice: sociální hnutí a občanská společnost v období transformace a evropeizace. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK). Seidl, J. (2012). Od žaláře k oltáři: emancipace homosexuality v českých zemích od roku 1867 do současnosti. Brno: Host. Della Porta, D. 2014. Methodological Practices in Social Movement Research. Oxford: Oxford University Press. Vráblíková, Kateřina (2006). “Gay a lesbické hnutí v České republice”. Global Politics 5(1) Silverman, D. (2013). Doing qualitative research (Fourth edition). Los Angeles: SAGE Publications. Sokolová, V. (2009). „Otec, otec a dítě: gay muži a rodičovství“. Sociologický časopis 45 (1). |