Komparace legislativy a exekutivy nezačleněných území USA

• Název práce v češtině: Komparace legislativy a exekutivy nezačleněných území USA
• Název v anglickém jazyce: Comparison of legislative and executive branches in the US unincorporated territories
• Klíčová slova: nezačleněná území USA Guam Portoriko Severní Mariany Americké Panenské ostrovy Americká Samoa komparace legislativa exekutiva teritoria
• Klíčová slova anglicky: unincorporated territories Guam Puerto Rico Northern Mariana islands U.S. Virgin islands American Samoa legislation executive comparison insular areas USA
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie (23-KP)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Věra Kotábová
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 30.05.2019
• Datum zadání: 30.05.2019
• Datum a čas obhajoby: 22.06.2020 08:15
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, Praha 5, J3093, Jinonice - místn. č. 3093
• Datum odevzdání elektronické podoby: 21.05.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 22.06.2020
• Oponenti: prof. PhDr. Blanka Říchová, CSc.

Seznam odborné literatury

Předběžný seznam literatury
Prameny:
An Organic Act of Guam (An Act To provide a civil government for Guam, and for other purposes)
The Commonwealth of Northern Mariana Islands Constitution
Constitution of the Commonwealth of Puerto Rico
Political Database of the Americas. (2014). Georgetown University: Center for Latin American Studies, dostupné z: http://pdba.georgetown.edu/.
Puerto Rico Federal Relations Act of 1950
Revised Constituition of American Samoa
Revised Organic Act of the Virgin Islands (Revised Organic Act of 1954)
Ústava USA
Office of Insular Affairs. U.S. Department of Interior. Dostupné z: https://www.doi.gov/oia

Ostatní literatura:
BRYCE, James. (2008). American Commonwealth. New York: Book Jungle

DVOŘÁKOVÁ, Vladimíra. Komparace politických systémů. V Praze: Oeconomica, 2008. ISBN 978-80-245-1357-7.

EDWARDS, George C. a Martin P. WATTENBERG. Government in America: people, politics, and policy. 2014 elections and updates sixteenth edition. Boston: Pearson, [2016]. ISBN 978-0-13-390504-5.

FALLON, Joseph E. Federal Policy and U.S. Territories: The Political Restructuring of the United States of America. Pacific Affairs [online]. 1991, 64(1). DOI: 10.2307/2760361. ISSN 0030851X. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/2760361?origin=crossref

FICHOU, Jean-Pierre. Civilizace USA. Přeložil Jindřich VESELÝ. Praha: Victoria Publishing, 1995. Vědět víc (Victoria Publishing). ISBN 80-85865-83-1.

DE GALINDEZ, Jesus. Government and Politics in Puerto Rico: New Formula For Self-Government. International Affairs [online]. 1954, 30(3), 331-341. DOI: 10.2307/2605753. ISSN 1468-2346.

KEESING, Felix M. “Administration in Pacific Islands.” Far Eastern Survey, vol. 16, no. 6, 1947, pp. 61–65. JSTOR, www.jstor.org/stable/3021789

LEWIS, Gordon K. Puerto Rico: A New Constitution in American Government. The Journal of Politics [online]. 1953, 15(1), 42-66 [cit. 2019-05-30]. DOI: 10.2307/2126192. ISSN 0022-3816. Dostupné z: https://www.journals.uchicago.edu/doi/10.2307/2126192

MELLER, Norman. “Political Changes in American Pacific Dependencies.” Far Eastern Survey, vol. 29, no. 7, 1960, pp. 97–101. JSTOR, www.jstor.org/stable/3024137

REZVANI, David A. The Basis of Puerto Rico's Constitutional Status: Colony, Compact, or ‘Federacy’? Political Science Quarterly, vol. 122, no. 1, 2007, pp. 115–140. Dostupné z: www.jstor.org/stable/20202811

THOMPSON, Lanny. “The Imperial Republic: A Comparison of the Insular Territories under U.S. Dominion after 1898.” Pacific Historical Review, vol. 71, no. 4, 2002, pp. 535–574. Dostupné z: www.jstor.org/stable/10.1525/phr.2002.71.4.535

TOCQUEVILLE, Alexis de. Demokracie v Americe. Přeložil Vladimír JOCHMANN. Voznice: Leda, 2012. ISBN 978-80-7335-269-1.

WELLS, Henry. Administrative Reorganization in Puerto Rico. The Western Political Quarterly [online]. 1956, 9(2). DOI: 10.2307/444618. ISSN 00434078. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/444618?origin=crossre

WILSON, James Q. a John J. DIIULIO. American government: institutions and policies. 8th ed. Boston: Houghton Mifflin, 2001. ISBN 0-618-04359-4.

WILSON, James Q. Jak se vládne v USA. Praha: Victoria Publishing, 1995. ISBN 80-85605-70-8.

Předběžná náplň práce

Vymezení tématu

Vedle 50 amerických federálních států spravují Spojené státy americké také další území, pro která existuje hned několik označení či kategorií jako např. nezačleněná území (unicorporated territories), ostrovní oblasti (insular areas) či jednoduše „Americká teritoria“. Mnohá tato teritoria jsou neobydlená, případně jsou využívána Armádou Spojených států amerických jako námořní či jiné základny a tedy nemá v tomto ohledu smysl zkoumat jejich politický systém. Pět těchto teritoriálních oblastí však obydleno je a jejich obyvatelstvo tvoří nezanedbatelné procento celkové populace Spojených států. Jedná se o Portoriko, které svou populací převyšuje 20 federálních států, dále Severní Mariánské ostrovy, ostrov Guam, Americké Panenské ostrovy a Americkou Samou. Vzhledem lidnatosti těchto oblastí, ale také jasné ucelenosti politických systémů v nich tvoří nezačleněná území Spojených států nedílnou součást politického systému USA jako takového.
Tato území se od federálních států odlišují nejen svým ústavním statutem, ale také svým politickým systémem – charakterem politických institucí či stranickým systémem (Fallon, 1991). Politický systém těchto nezačleněných území se dále liší případ od případu a to nejen kvůli historickému vývoji, ale také kvůli právnímu rámci, místním zvyklostním specifikům i vztahu k centrální federální vládě. V těchto ostrovních oblastech se tak vyvinul systém, který je jasně odvozený od politického systému spojených států, avšak přesto je velmi specifický a v některých případech i poměrně unikátní.
Velmi aktuální je v tomto ohledu debata ve Spojených státech o postavení občanů těchto nezačleněných území, kteří mají odlišná a v některých aspektech, jako je například volba federálních orgánů, výrazně slabší práva (problematika tzv. second-class citizenship).
Tato práce se tak bude věnovat politickým systémům pěti výše zmíněných teritorií, přičemž se nutně bude alespoň stručně dotýkat geneze těchto systémů či vzájemných vztahů teritorií a centrální federální vlády. Tyto části by však měly mít spíše charakter kontextuálního exkurzu. Ústředním tématem práce bezpochyby zůstanou legislativní a exekutivní orgány jednotlivých teritoriálních oblastí, v případě nutnosti s přesahem k dalším aspektům politického systému. Větší přesah do dalších součástí politického systému jako je stranický systém, moc soudní či komparace jednotlivých teritorií s federální úrovní by byl sice zajímavý, avšak příliš obsáhlý pro možnosti této diplomové práce.


Zdůvodnění tématu

Téma politických systémů teritoriálních území Spojených států amerických je doposud velmi málo probádanou oblastí politologického výzkumu. Tato skutečnost je do značné míry překvapivá, neboť politický systém Spojených států jako celku, i jeho jednotlivé součásti, jsou velmi oblíbenou oblastí pro výzkum napříč společenskými vědami a to zdaleka nejen u amerických politologů. V českém akademickém prostředí pak jde o oblast, které se ještě systematicky nevěnovala de facto žádná souvislá odborná práce, a tudíž by tato práce měla alespoň částečně zaplnit prázdné místo v poznání. Téma navíc přesně zapadá do rámce nových politologických analýz tzv. nového institucionalismu v oblasti komparativní politologie.

Výzkumný cíl

Cílem této práce je přinést komplexní vhled do politických systémů pěti obydlených amerických teritorií a poskytnout vnitřní analýzu uspořádání těchto konkrétních politických systémů s důrazem na zákonodárná tělesa a exekutivní složky. Hlavním cílem je pak provedení komparativní analýzy politických systémů jednotlivých teritoriálních území Spojených států amerických, přičemž tato práce si klade za cíl srovnat jejich legislativní a exekutivní instituce, které, ač se všechny týkají nezačleněných území, mohou mít některé odlišné charakteristiky. Touto komparací by měla práce alespoň částečně zaplnit prázdné místo v poznání, neboť v této oblasti existují některé jednotlivé případové studie, avšak jejich komparace zcela chybí. Dalším dílčím cílem této práce je otevřít téma těchto teritoriálních oblastí pro budoucí politologický, geopolitický a ústavněprávní výzkum.

Metodologie

V rámci této diplomové práce bude využito kvalitativních metod výzkumu. První část této práce bude mít charakter více-případové studie (multi-case study), která má za cíl provést vnitřní analýzu uspořádání politických systémů pěti konkrétních vybraných případů. V rámci této části práce bude využit empiricko-analytický přístup, kdy budou zkoumány především primární dokumenty, odborná literatura a případně internetové zdroje.
Druhou stěžejní část této práce pak bude tvořit komparativní analýza, konkrétně synchronní komparace legislativních a exekutivních institucí těchto pěti případů. Vzhledem ke skutečnosti v této komparaci půjde o srovnání poměrně omezeného počtu případů, které sahají za hranice „starého světa“, lze tento komparativní přístup řadit k tzv. novému institucionalismu v rámci komparativní politologie (Dvořáková, 2008).

Předpokládaná struktura práce

1. Úvod
2. Administrativní zařazení nezačleněných území do politického systému USA
i. Organizovaná nezačleněná území
ii. Neorganizovaná nezačleněná území
iii. Další typy teritorií
3. Charakteristiky politických systémů nezačleněných území
i. Případová studie Portoriko
ii. Případová studie Americké Panenské ostrovy
iii. Případová studie Guam
iv. Případová studie Severní Mariany
v. Případová studie Americká Samoa
4. Komparace klíčových institucí
i. Zákonodárné těleso
ii. Výkonná složka
5. Závěr
6. Přílohy

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

presumed content:

1. Introduction
2. Administrative classification of U.S. unincorporated territories
i. Organized
ii. Unorganized
iii. Other types of territories
3. Unincorporated territories' political system characteristics
i. Case study Puerto Rico
ii. Case study U.S. Virgin Islands
iii. Case study Guam
iv. Case study Northern Mariana islands
v. Case study American Samoa
4. Key institutions comparison
i. Legislative branch
ii. Executive branch
5. Conclusion
6. Appendices