Vliv geopolitiky a konfliktu v Sýrii na status syrského Kurdistánu

• Název práce v češtině: Vliv geopolitiky a konfliktu v Sýrii na status syrského Kurdistánu
• Název v anglickém jazyce: The impact of geopolitics and the Syrian conflict and status of the Syrian Kurdistan
• Klíčová slova: Sýrie, Kurdové, geopolitika, konflikt, YPG, Rojava
• Klíčová slova anglicky: Syria, Kurds, geopolitics, conflict, YPG, Rojava
• Akademický rok vypsání: 2015/2016
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie (23-KP)
• Vedoucí / školitel: doc. Martin Riegl, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 04.02.2019
• Datum zadání: 04.02.2019
• Datum a čas obhajoby: 09.09.2019 00:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, Praha 5, J4019, Jinonice - místn. č. 4019
• Datum odevzdání elektronické podoby: 31.07.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 09.09.2019
• Oponenti: PhDr. Michael Romancov, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Zdůvodnění výběru práce
Od demonstrací z března 2011 v rámci tzv. Arabského jara se konflikt v Sýrii během roku rozvinul v občanskou válku. Tato válka je charakteristická především zapojením válčících stran s velmi různorodými zájmy a také velkým počtem uprchlíků, jednak emigrujících a jednak IDP's, pohybujících se po území Sýrie. Mezi hlavní válčící strany patří vládní síly Bašára Asada, takzvaný Islámský stát, opozice v čele se Svobodnou syrskou armádou a syrští Kurdové, které do války plně zavlekl útok islamistů na jimi obývané území. Syrské Kurdy v bojích zastupuje YPG (People's Defence Unit), což je ozbrojené křídlo syrské kurdské politické strany PYD (Democratic Union Party). Dále jsou vojensky podporováni iráckými kurdskými milicemi Peshmerga a tureckou PKK (Kurdistan Workers' Party)
Kurdové v oblasti severní Sýrie, jihovýchodního Turecka, severního Iráku a severozápadního Íránu žijí již po staletí. Na začátku 20. století začali volat po vytvoření vlastního státu - Kurdistánu. Po první světové válce jim vítězné mocnosti dohodou ze Sevres daly náznak možného vzniku Kurdistánu (avšak ten by byl pod britskou nadvládou, ne všichni Kurdové s tímto souhlasili), nicméně dohoda z Lausanne stanovila současné hranice Turecka a potenciální Kurdistán tak rozdělila.
Důležitý je status quo, který je pro externí aktéry momentálně bodem, na kterém se dohodnou ohledně Syrského Kurdistánu. Spojenci v NATO, USA a Turecko, mají antagonistické zájmy, Turecko je proti jakékoliv podpoře vzniku Kurdistánu, USA vojensky podporují YPG. Sami Kurdové se také snaží držet status quo, neboť dobyli území, které by rádi ovládali i nadále, ale Turecko zablokovalo jejich participaci na ženevských mírových rozhovorech.
Lze vidět, že problematika kurdské otázky je komplikovaná a v kontextu nynější občanské války v Sýrii je postavení Kurdů v Sýrii nutné zkoumat. Vývoj tohoto postavení byl a bude ještě velmi dynamický a zaslouží si pozornost, proto jsem zvolil takovéto téma práce.
Předpokládaný cíl
Cílem výzkumu je analyzovat pozici syrských Kurdů v konfliktu a zároveň poukázat na postoj velmocí k nim, tyto totiž nemohou zanedbat tuto otázku při hledání řešení syrského konfliktu. Hlavní je pro mě propojit vývoj autonomie Rojavy s účastí Kurdů ve válce a vstupem hlavních vnějších aktérů do války a proměny síly pozice syrských Kurdů na regionální i mezinárodní úrovni.
Hypotézou je, že Kurdové v Sýrii budou moci využít svou silnou pozici vycházející z jejich bojových výsledků a vojenské síly ve vyjednávání o mírovém uspořádání a budou mít dobré podmínky k prosazení větší autonomie v rámci Sýrie. Zároveň ovšem ze strany mezinárodního společenství bude Syrský Kurdistán udržován na statu quo.
Metodologie
Jedná se o případovou studii.
Sílu pozice Kurdů budu měřit dle velikosti jimi ovládaného území, sbírat data chci pomocí analýzy činů a prohlášení představitelů Syrského Kurdistánu a nynější Federace severní Sýrie a představitelů/institucí států a organizací mající silný hlas pro případné uznání.
Zároveň můžeme vidět značné zapojení externích aktérů s různorodými zájmy, například USA vidící v kurdských milicích nejefektivnější bojovou sílu proti ISIS, Rusko bránící svůj vliv v oblasti, který může dobře prosazovat díky svému spojenci Asadovi. Dále také Turecko, jednoznačně odmítající rozšiřování kurdské autonomie, kvůli obavám o podobné snahy Kurdů na svém území.
Základní charakteristika tématu
Kurdská otázka je výrazně transnacionalizovaná, napříč jednotlivými státy v oblasti (v Turecku 20 milionů, v Íránu 8 milionů a v Iráku 7 milionů). Já se zaměřuji na oblast Rojava na severu Sýrie, kde žije přibližně 2,2 milionu Kurdů.
Geograficky je pozice Kurdů v Sýrii výhodná, toto území se vyznačuje pahorkatinami a leží daleko od hlavního města Damašku, tudíž se jedná o periferní území kam centrální vláda obtížněji projektuje svůj vliv.
Jde o otázku autonomie koncentrovaného etnika na území státu. Dne 17.3.2016 byla jednostranně deklarována autonomní Federace severní Sýrie. V současnosti je tedy Rojava de facto autonomní federací, ovšem de iure není nikým uznána. Právě budování této autonomie v souvislosti s válkou v Sýrii a vstupem zahraničních aktérů do ní se chci věnovat.
Při vývoji této autonomie je důležitá strategie hlavní kurdské syrské politické strany PYD, která deklarovala, že se nebude pokoušet o secesi od Sýrie. Spolu se svým ozbrojeným křídlem, YPG a zástupci menšin žijících v Rojavě, především Araby a Asyřany, prosazuje federalizaci ne pouze Rojavy, ale celé Sýrie. Tato federalizace podle nich jako jediná může zaručit rovnost etnik a demokracii.
Diplomatická strategie PYD je proměnlivá, ostatně pro Kurdy není typická stabilita ve vztahu k mezinárodním otázkám. Od orientace na Washington se mírně odklonili otevřením své první zahraniční mise vůbec - v Moskvě. Snaží se vyhledat nejlepší možnou podporu pro svá jednání při očekávaném vyjednávání o mírovém uspořádání.

Seznam odborné literatury

Sýrie: historie, kultura, geografie / Charif Bahbouch. 2005. ISBN 8086149447.

KORECKI, Zbyšek, Monika CABICAROVÁ a Samuel Antwi DARKWAH. The transformation regions Middle East and North Africa: region transition and western policy. Issue 1st. Brno: Mendel University in Brno, 2014. ISBN 978-80-7509-030-0.

LUST, Ellen. The Middle East. Fourteenth edition. Thousand Oaks, California: CQ Press, 2017. ISBN 9781506329284.

KRAJESKI, Jenna, 2015. What the Kurds Want. Virginia Quarterly Review. roč. 91, č. 4, s. 86–105. ISSN 0042675X.

GILLIS, CLARE MORGANA, 2012. Syria’s Kurds at a crossroads. Turkish Review. 11. 12., roč. 2, č. 6, s. 14–17. ISSN 13099647.

CROWLEY, Michael, Jay NEWTON-SMALL a Mark THOMPSON, 2014. Into Kurdistan. Time. 25. 8., roč. 184, č. 7, s. 26–33. ISSN 0040781X.

HEVIAN, Rodi, 2013. THE MAIN KURDISH POLITICAL PARTIES IN IRAN, IRAQ, SYRIA, AND TURKEY: A RESEARCH GUIDE. MERIA Journal. roč. 17, č. 2, s. 94–5. ISSN 15658996.

SHMUEL, Bar, 2013. Syria--What Next? WeltTrends. 1. 2., č. 88, s. 101–106. ISSN 09448101.

SHMUEL, Bar, 2016. Middle East Strategic Outlook, February. Gatestone Institute [online]. 7. 2. Dostupné z: http://www.gatestoneinstitute.org/7380/middle-east-strategic-outlook-february

GUNTER, Michael M., 2015. IRAQ, SYRIA, ISIS AND THE KURDS: GEOSTRATEGIC CONCERNS FOR THE U.S. AND TURKEY. Middle East Policy. roč. 22, č. 1, s. 102–111. ISSN 10611924.

DE JONG, ALEX, 2016. A Commune in Rojava? New Politics. roč. 15, č. 4, s. 69

MURPHY, Kerry, 2012. Rise of the Kurds in Syria. Eureka Street. 19. 10., roč. 22, č. 20, s. 33–34. ISSN 18337724.

ANON., 2014. Rojava needs the West’s help. Evening Standard. s. 53. ISSN 14725223.

TROFIMOV, Yaroslav, 2016. Russian Intervention Emboldens Syrian Kurds. Wall Street Journal - Online Edition. 15. 1., s. 1. ISSN 00999660.

PAASCHE, Till F., 2015. SYRIAN AND IRAQI KURDS: CONFLICT AND COOPERATION. Middle East Policy. roč. 22, č. 1, s. 77–88. ISSN 10611924.

ESFAHANI, Michael, 2015. The Kurdish Calculus. International Policy Digest. 9., roč. 2, č. 9, s. 75–82.
TEJEL GORGAS, Jordi, 2014. The Kurdish Cultural Movement in Mandatory Syria and Lebanon: An Unfinished Project of “National Renaissance,” 1932–46. Iranian Studies. 9., roč. 47, č. 5, s. 839–855. ISSN 00210862.

NATALI, Denise, 2013. The Kurdistan Region of Iraq: Stabilizer or Spoiler? Georgetown Journal of International Affairs. roč. 14, č. 2, s. 71–79. ISSN 15260054.

SAVRAN, Yagmur, 2016. The Rojava Revolution and British Solidarity. Anarchist Studies. 1., roč. 24, č. 1, s. 7–12. ISSN 09673393.

Předběžná náplň práce

Úvod
1. Základní charakteristika
1.1. Vymezení tématu
1.2. Společenská relevance tématu
1.3. Disciplinární relevance tématu
2. Cíle výzkumného projektu
2.1. Hypotéza
2.2. Dodatečné výzkumné otázky
3. Role oblasti v regionu
3.1. Vývoj v historii
3.1.1. Stručná historie Kurdů v oblasti severní Sýrie
3.1.2. Vývoj v letech 2011 až doteď (od začátku Arabského jara v Sýrii a následující občanské války)
3.1.3. Území ovládané Kurdy - jejich ztráty a zisky v průběhu války
3.1.4. Kurdská armáda
3.2. Politické strany Federace severní Sýrie
4. Zapojení vnějších aktérů a jejich vliv na postavení Kurdů
4.1. USA
4.2. Ruská federace
4.3. Turecko
5. Analýza, vyvození závěrů
Závěr