Poddaní a jejich hejtman. Panství Točník, Zbiroh a Králův Dvůr pod správou Samuela Ignatia de Bois (1670—1690)

• Název práce v češtině: Poddaní a jejich hejtman. Panství Točník, Zbiroh a Králův Dvůr pod správou Samuela Ignatia de Bois (1670—1690)
• Název v anglickém jazyce: The Subjects and their Governor. Manors Točník, Zbiroh and Králův Dvůr under the Authority of Samuel Ignatius de Bois (1670—1690)
• Klíčová slova: 17. století, každodennost, poddaní, vrchnost, mikrohistorie, kriminalita, velkostatek, panství
• Klíčová slova anglicky: 17th Century, Everyday Life, Vassals, Governor, Microhistory, Criminality, Manor
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra církevních dějin a literární historie (26-KCD)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Jaroslav Čechura, DrSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 08.01.2019
• Datum zadání: 29.11.2021
• Datum a čas obhajoby: 17.01.2022 10:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 29.11.2021
• Datum odevzdání tištěné podoby: 29.11.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 17.01.2022
• Oponenti: doc. PhDr. Miloš Sládek, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Diplomová práce se zaměřuje na vztah poddaných a vrchnosti, která je v daném případě reprezentována hejtmanem Samuelem Ignatiem de Bois. Ten vykonával správu panství Točník, Zbiroh a Králův Dvůr od roku 1670 až do své smrti v roce 1690. Z období dvou dekád jeho správy se zachovalo množství archivního materiálu, na kterém je možné studovat, v jakých situacích docházelo k interakci poddaných s vrchností a jak tato setkání probíhala. Nemalou roli zde hrála kriminalita poddaných a její vyšetřování, při kterém vzniklo množství dokumentace, především pak výslechové protokoly, které zachycovaly promluvy jednotlivých poddaných. Tento neobyčejně cenný pramen je posléze možno srovnat s dalšími, ať už je to korespondence vrchnosti stran poddaných, instrukce hejtmanovi od české komory, soudní rozhodnutí, pozemkové či matriční knihy. Skloubením těchto podkladů lze docílit co možná největšího přiblížení se realitě, kterou poddaní a jejich hejtman v druhé polovině 17. století prožívali.
Práce vychází především z pramenného zkoumání. Metodologickým východiskem je zde mikrohistorický přístup ve svých variacích, a to s přihlédnutím k nejnovější literatuře v oboru, rovněž je k tématu přistupováno historicko-antropologickou perspektivou.

Seznam odborné literatury

BEHRINGER, Wolfgang. Chonrad Stoeckhlin a „noční houf“. Příběh z raného novověku. Praha: Argo, 2018.
CORBIN, Alain. Na stopě neznámému. Praha: Argo, 2007.
ČECHURA, Jaroslav. Černínové versus Kysíbelští. Praha: Dokořán, 2003.
ČECHURA, Jaroslav. Kriminalita a každodennost v raném novověku. Praha: Argo, 2008.
ČECHURA, Jaroslav. Neklidný život obyčejné ženy: Johana Peřková (1703-1745). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2015.
ČECHURA, Jaroslav, Veronika BOHÁČOVÁ a Veronika KUCROVÁ. Sedláci si dělají, co chtějí: sborník vybraných prací profesora Jaroslava Čechury. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2012.
ČECHURA, Jaroslav. Sex v době temna: sexuální život na českém jihu v prvním století Schwarzenberků (1660-1770). Praza: Rybka Publishers, 2015.
DARNTON, Robert. Velký masakr koček. Praha: Argo, 2013.
DÜLMEN, Richard van. Kultura a každodenní život v raném novověku I-III. Praha: Argo, 1999—2007.
GEREMEK, Bronislaw. Slitování a šibenice. Praha: Argo, 1999.
GINZBURG, Carlo. Sýr a červi. Praha: Argo, 2000.
GINZBURG, Carlo, Benandanti. Praha: Argo, 2002.
HIML, Pavel. Zrození vagabunda. Praha: Argo, 2007.
MATLAS, Pavel. Shovívavá vrchnost a neukáznění poddaní?. Praha: Argo, 2011.
OZMENT, Steven E., Purkmistrova dcera. Praha: Argo, 2015.
TINKOVÁ, Daniela. Hřích, zločin, šílenství v čase odkouzlování světa. Praha: Argo, 2004.

Seznam historických pramenů
Státní oblastní archiv v Praze
fond Velkostatek Točník
- sign. I/33, Různá korespondence krajských úřadů, hejtmanů (1681—1730)
- sign. VI/1,3, Zločiny proti životu (1652—1691)
- sign. VI/8, Krádeže (1669—1730)
- sign. VI/10-2,3,4, Pověry (1695)
- sign. VI/12, Instrukce v criminálních záležitostech a jiné spisy (1654—1723)
- sign. IX/2-7, Popis panství Zbiroh (1650)
- sign. X/18/3 a X/18/3a, Registraturní kniha (1659—1691)
- sign. X/18/6-20 - X/18/6-38, Kopiáře hejtmana Ignatia de Bois (1670—1690)
- sign. X/18/7 a X/18/8, Makuláře úředních zpráv a korespondence (1652—1698)
- sign. X/19/7, Povolení k manželství (1659—1728)
- sign. X/19/8, Propuštění z poddanství (1671—1731)
- sign. X/19/9, Propouštěcí lístky (1566—1700)
- sign. X/19/14, Propuštění z poddanství (1660—1707)
- sign. X/19/8, Propouštěcí listy na sousední panství (1660—1700)
- sign. XII/2/1-6, Různé zločiny poddaných a jejich potrestání (1660—1731)
- sign. XII/11, Trestání neposlušných poddaných (1728)
- sign. XII/-, Různé stížnosti, žaloby, pokuty (1660—1729)
- sign. XIII/3, Různé, hospodářství se týkající instrukce (1651—1678)
- sign. XVIII/12b, Různé záležitosti poddanských vesnic na zbir. hejtmany (1679—1712)
- sign. L/1, Hlášení hejtmanovi, aby židé nebyli na panství usazováni (1677)
- sign. L/Varia, Různé spisy týkající se židovských záležitostí (1668—1728)
- sign. LII/1 – LII/5, Soupisy poddaných pro jednotlivá panství (1652—1727)
- sign. LII/6, Korespondence Ignatia de Bois (1670—1690)
- sign. LII/6, Různá korespondence na zbirožského listovního Pavla Ignatia Charváta (1679—1680)
- různé pozemkové knihy
fond Sbírka matrik a průvodní listinný materiál

Státní oblastní archiv v Plzni
fond Sbírka matrik a průvodní listinný materiál
Národní archiv v Praze
fond Stará manipulace
fond Nová manipulace
fond Apelační soud

Předběžná náplň práce

Diplomová práce se zaměřuje na vztah poddaných a vrchnosti, která je v daném případě reprezentována hejtmanem Samuelem Ignatiem de Bois. Ten vykonával správu panství Točník, Zbiroh a Králův Dvůr od roku 1670 až do své smrti v roce 1690. Z období dvou dekád jeho správy se zachovalo množství archivního materiálu, na kterém je možné studovat, v jakých situacích docházelo k interakci poddaných s vrchností, a jak tato setkání probíhala. Práce je vystavěna na třech hlavních tématech: evidence poddaných, osazování pustých hospodářství a propouštění poddaných. Ke každému z těchto témat byly analyzovány relevantní prameny a na jejich základě vystavěna dosažená zjištění. Mezi hlavní prameny patří zejména soupisy poddaných, korespondence hejtmana a České komory, pozemkové knihy a bohatý spisový materiál zbirožského velkostatku. Mezi hlavní zjištění práce patří popsání mechanismů zhostního řízení, způsob evidence poddaných a cestou, jakou se hejtman snažil obsadit pustá stavení. Ve všech těchto případech je identifikován nejen tlak hejtmana na jím prosazované řešení, ale také protitlak, který mohli vyvinout buď samotní poddaní, anebo (často na jejich popud) též česká komora. Metodologickým východiskem je zde mikrohistorický přístup ve svých variacích, a to s přihlédnutím k nejnovější literatuře v oboru, rovněž je k tématu přistupováno historicko-antropologickou perspektivou.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The diploma thesis focuses on the relationship between subjects and lordship, which in this case is represented by governor Samuel Ignatio de Bois. He administered the dominions Točník, Zbiroh and Králův Dvůr from 1670 until his death in 1690. During the two decades of his administration, a lot of archival material has been preserved, on which it is possible to study in which situations the subjects interacted with the lords and how these meetings took place. The paper is based on three main topics: registration of subjects, housing of desolate farms and dismissal of subjects on foreign dominions. Relevant sources were analysed for each of these topics and the findings were built on their basis. The main sources include, in particular, lists of subjects, correspondence between the governor and the Bohemian Royal Chamber, land books and the rich file material of the Zbiroh dominion. The main findings of the work include a description of the mechanisms of dismissal proceedings, the method of registration of subjects and the way in which the governor tried to occupy the empty farms. In all these cases, not only the pressure of the governor on the solution he is pushing for is identified, but also the counter-pressure that could have been developed either by the subjects themselves or (often at their instigation) also by the Bohemian Royal Chamber. The methodological starting point here is the microhistorical approach in its variations, taking into account the latest literature in the field, the topic is also approached from a historical-anthropological perspective.