Elektrostimulace u porodní parézy plexus brachialis
Název práce v češtině: | Elektrostimulace u porodní parézy plexus brachialis |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Use of Electrical Stimulation in Physiotherapy of Perinatal Brachial Plexus Palsy |
Klíčová slova: | elektrostimulace, pažní pleteň, periferní nerv, regenerace nervu, svalová denervace |
Klíčová slova anglicky: | Electrical Stimulation, Brachial Plexus, Peripheral Nerve, Nerve Regeneration, Muscle Denervation |
Akademický rok vypsání: | 2018/2019 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství (13-432) |
Vedoucí / školitel: | MUDr. Olga Dyrhonová |
Řešitel: | skrytý - zadáno vedoucím/školitelem |
Datum přihlášení: | 07.01.2019 |
Datum zadání: | 15.04.2020 |
Datum a čas obhajoby: | 15.09.2020 00:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 17.08.2020 |
Datum odevzdání tištěné podoby: | 17.08.2020 |
Datum proběhlé obhajoby: | 15.09.2020 |
Oponenti: | Mgr. Júlia Demeková |
Seznam odborné literatury |
Alon, G. (2019). Obstetric Brachial Plexus Injury (OBPI): Is Functional Electrical Stimulation
(FES) a Viable Intervention Option?. Journal of Novel Physiotherapies, 9(5), 419-420. Al-Qattan, M. M. (2003). Obstetric brachial plexus injuries. Journal of the American Society for Surgery of the Han, 3(1), 41-54. Al-Qattan, M. M. (2009). An obstetric brachial plexus data sheet. Journal of Hand and Microsurgery, 01(01), 32-38. Al-Qattan, M. M., Clarke, H. M. & Curtis, C. G. (1995). Klumpke’s Birth Palsy. Journal of Hand Surgery, 20(1), 19-23. Andrews, R. J. (2003). Neuroprotection trek--the next generation: neuromodulation II. Applications--epilepsy, nerve regeneration, neurotrophins. Ann N Y Acad Sci, 993, 14-24. Bezakova, G. & Lømo, T. (2001). Muscle activity and muscle agrin regulate the organization of cytoskeletal proteins and attached acetylcholine receptor (AchR) aggregates in skeletal muscle fibers. J Cell Biol, 153(7), 1453-1463. Blais, M., Grenier, M. & Berthod, F. J. (2009). Improvement of nerve regeneration in tissueengineered skin enriched with schwann cells. Invest Dermatol, 129(12), 2895-2900. Curtis C., Stephens D., Clarke H. M. & Andrews D. (2002). The active movement scale: An evaluative tool for infants with obstetrical brachial plexus palsy. Journal of Hand Surgery, 27 (3), 470-478. |
Předběžná náplň práce |
Porodní paréza brachiálního plexu (PBPP) je nejčastější poškození periferních nervů
u novorozence. V teoretické části této bakalářské práce jsou shrnuty anatomie plexu brachialis, příčiny vzniku parézy, stupně a typy poškození periferního nervu, možnosti léčby a přehled rehabilitačních metod, které se v terapii využívají. Praktická část se zaměřuje na patofyziologii po poranění nervu a na indikaci elektrostimulace u periferních paréz. Na toto téma bylo děláno mnoho studií, avšak stále není definitivně zodpovězena otázka, jestli je ES bezpečná a prospěšná metoda, která by se měla aplikovat v léčbě periferních paréz. Podle dosažených výsledků je zcela zásadní ES rozdělit na ES svalu a ES nervu a stanovit jejich jasné parametry. Zdá se, že ES svalu není tak prospěšná jako ES nervu, kde by mohla způsobit převrat v léčbě periferních paréz přímá intraoperativní ES nervu. Součástí práce je kazuistika pacienta s PBPP indikovaného k ES. |
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce |
Perinatal brachial plexus palsy (PBPP) is the most common peripheral nerve injury for
a newborn children. Theoretical part summarizes the following themes: brachial plexus anatomy, causes of a palsy, levels and types of peripheral nerve damage, treatment options and a summary of rehabilitation techniques that are used in a therapy. Practical part focuses on pathophysiology after a nerve injury and an indication of electrical stimulation (ES) of peripheral nerve palsies. A lot of studies regarding this topic have been published, nevertheless the question whether ES is safe and beneficial method that should be applied in a peripheral nerve palsies treatment still remains unanswered. According to the obtained results, electrical stimulation necessarily has to be divided into electrical muscle stimulation and electrical nerve stimulation, to add to this, we have to determine their apparent parameters. It seems like electrical muscle stimulation is not as beneficial as electrical nerve stimulation. On the other hand, a takeover in the treatment of peripheral nerve palsies may be an intraoperative electrical nerve stimulation. Thesis includes case report of a patient suffering from PBPP with an indication for an ES. |