Návrh metodologické optimalizace volebního modelu Median na základě poznatků Czech Household Panel Study

• Název práce v češtině: Návrh metodologické optimalizace volebního modelu Median na základě poznatků Czech Household Panel Study
• Název v anglickém jazyce: Methodological Optimization of the Median Research Agency´s Likely Voter Model Based on Findings from Czech Household Panel Study
• Klíčová slova: volební chování, volební model, volební preference, volební účast, konfirmační analýza, metodologie, metodika, vážení
• Klíčová slova anglicky: voting behavior, voter model, election polling, voter turnout, confirmatory analysis, survey methodology, weighing
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Martin Buchtík, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 04.01.2019
• Datum zadání: 04.01.2019
• Datum a čas obhajoby: 17.06.2019 09:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, Praha 5, J3019, Jinonice - místn. č. 3019
• Datum odevzdání elektronické podoby: 09.05.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 17.06.2019
• Oponenti: PhDr. Ing. Petr Soukup, Ph.D.
• Konzultanti: Mgr. et Mgr. Daniel Prokop, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Praktická část mojí práce bude sestávat ze dvou hlavních sekcí. První sekce se bude věnovat konfirmační sekundární analýze dat z Czech Household Panel Study, konkrétně otázkám týkajících se deklarované volební účasti a volebních preferencí, případně v minulosti volené strany. Druhou sekcí potom bude aplikace poznatků z první části v návrhu konkrétního způsobu výpočtu volebního modelu a následně srovnání výstupů tohoto způsobu výpočtu s některými stávajícími způsoby.
V první sekci budu ověřovat několik hypotéz, které v současné době navrhuji v následujícím znění (finální formulace se pravděpodobně změní na základě dalšího studia literatury):
• H1: Respondenti, kteří před volbami deklarovali záměr se voleb do PSP ČR účastnit, po volbách deklarovali, že se jich účastnili, častěji než respondenti, kteří před volbami záměr se voleb účastnit nedeklarovali.
• H2: Respondenti, kteří deklarovali účast u voleb do PSP ČR v roce 2013, po volbách do PSP ČR v roce 2017 deklarovali, že se jich účastnili, častěji než respondenti, kteří účast u voleb do PSP ČR v roce 2013 nedeklarovali.
• H3 (kombinovaná H1; H2): Respondenti, kteří před volbami do PSP ČR v roce 2017 deklarovali záměr se voleb účastnit, a zároveň deklarovali účast u voleb do PSP ČR 2013, po volbách do PSP ČR v roce 2017 deklarovali, že se jich zúčastnili, častěji, než respondenti, kteří nedeklarovali výše zmíněn záměr a předchozí účast.
• H4: Respondenti, kteří deklarují, že ve volbách do PSP ČR v roce 2013 volili určitou politickou stranu, deklarují, že tuto stranu budou volit ve volbách do PSP ČR v roce 2017, častěji než respondenti, kteří to nedeklarují.
• H5: Respondenti, kteří před volbami do PSP ČR v roce 2017 deklarovali, že by v nich volili určitou politickou stranu, po těchto volbách deklarovali, že tuto stranu volili, častěji než respondenti, kteří tuto preferenci před volbami nedeklarovali.
Hlavním výstupem této konfirmační analýzy by nemělo být potvrzení výčtu hypotéz výše, ale, pokud se podaří tyto hypotézy potvrdit, na základě konkrétních výsledků této analýzy nastavit hodnoty, kterými by se výše zkoumané parametry měly podílet na finálním výstupu volebního modelu, tady druhá sekce diplomové práce. V ní budu vycházet ze způsobu, v níž v současné době agentura Median počítá svůj volební model, kde jsou tzv. široká data všech zvažovaných stran jednotlivých respondentů restrukturována na dlouhá data, kdy každá jedna zvažovaná volená strana má na základě socio-demografických charakteristik a dalších parametrů vlastní speciální váhu. Právě pro parametry minulé volební účasti a volby, avizované účasti a zvažované volené strany nastavím hodnoty na základě poznatků z první části diplomové práce. Ostatní parametry budou vycházet ze stávajícího způsobu výpočtu agentury Median.
Výsledný volební model (případně modely) následně srovnám jak se samotnými výsledky voleb, tak s výstupy stávajících volebních modelů agentury Median a CVVM. Jak můj navrhovaný model, tak srovnávané modely budou vypočítány na stejném datovém souboru (Omnibus Median, září 2017). Toto srovnání by mi mělo umožnit ověřit hlavní tezi celé diplomové práce, a tedy že výsledky volebního modelu vytvořeného výše popsaným způsobem na základě poznatků z dat sebraných v rámci Czech Household Panel Study budou výsledkům voleb podobat více než volební modely vytvořené jinými způsoby.
Předpokládaná struktura práce
• Úvod
• Rešerše literatury
o Zdroje chyb ve výzkumech volebního chování
o Volební účast
o Minulá volba
o Volební preference
• Metody
• Data
o CHPS 2013, 2015, 2017
o Omnibus Median 2017
o Panelový výzkum a možná rizika
• Analýza
o Konfirmační analýza
o Zapracování poznatků do volebního modelu
o Výpočet navrhovaných volebních modelů
• Výsledky
o Poznatky z CHPS
o Srovnání navrhovaného modelu a stávajících volebních modelů
• Diskuse
• Závěry

Seznam odborné literatury

CVVM. 2018. “Volební Model v Listopadu 2018.” https://cvvm.soc.cas.cz/cz/tiskove-zpravy/politicke/volby-a-strany/4761-volebni-model-v-listopadu-2018.
Donsbach, Wolfgang. 2001. “Who’s Afraid of Election Polls? Normative and Empirical Arguments for the Freedom of Pre-Election Surveys.” https://wapor.org/wp-content/uploads/who-is-afraid-of-opinion-polls.pdf.
ESOMAR. 2011. “Esomar Guideline for Online Research.” https://www.esomar.org/uploads/public/knowledge-and-standards/codes-and-guidelines/ESOMAR_Guideline-for-online-research.pdf.
Fisher, Robert J. 1993. “Social Desirability Bias and the Validity of Indirect Questioning.” Journal of Consumer Research 20. https://www.jstor.org/stable/2489277.
Gutek, Barbara A. 1978. “On the Accuracy of Retrospective Attitudinal Data.” The Public Opinion Quarterly 42 (3): 390–401. https://www.jstor.org/stable/pdf/2748302.pdf.
McAllister, Ian, and Donley T. Studlar. 1991. “Bandwagon, Underdog, or Projection? Opinion Polls and Electoral Choice in Critain, 1979-1987.” The Journal of Politics 53 (3): 720–41. http://www.jstor.org/stable/2131577.
Median. 2018. “Sněmovní Volební Model Říjen 2018.” http://www.median.eu/cs/wp-content/uploads/2018/11/MEDIAN_Snemovni_volebni_model_2018_10.pdf.
STEM. 2018. “Volební Preference – Listopad 2018.” 2018. https://www.stem.cz/stem-volebni-preference-listopad-2018/.

Předběžná náplň práce

V navrhované diplomové práci se budu zaměřovat na tři parametry současného volebního modelu agentury Median: první zvažovanou volenou stranu, záměr volební účasti a deklarovanou volební účast u předchozích voleb do PSP ČR. Výběr této konkrétní trojice je daný výčtem otázek z Czech Household Panel Study, které se týkají volebního chování. V následujících odstavcích stručně popíšu, v jaké podobě se tyto parametry v současné době měří ve volebních modelech třech českých výzkumných institucí: Centra pro výzkum veřejného mínění, STEM a společnosti Median.
První zvažovanou volenou stranu měří všechny tři výše zmíněné agentury relativně podobným způsobem, otevřenou otázkou bez pomoci karet se seznamem stran. Konkrétní znění těchto otázek se liší. V případě CVVM jde o otevřenou otázku „Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?", (CVVM 2018, 2) u instituce STEM „Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?" (STEM 2018) a u společnosti Median "Kterou stranu nebo hnutí byste nejspíše volil(a), pokud byste v současnosti šel / šla kvolbám do Poslanecké sněmovny?". (Median 2018, 12) V případě, že si respondent na základě této otevřené otázky žádnou první zvažovanou volenou stranu nevybere, může být u CVVM a Medianu tento parametr dotázán ještě jednou otázkou. V případě CVVM jde o otevřenou otázku „Vzhledem k tomu, že si nejste svou volbou zcela jistý, jaké (další) strany byste zvažoval?" (CVVM 2018, 2) na níž může jako odpověď uvést až dvě strany.
U společnosti Median potom "Můžete prosím uvést všechny strany, o jejichž volbě byste uvažoval(a)?" (Median 2018, 12), výčtovou otázku s rotujícím seznamem možných odpovědí, která zaznamenává pořadí zvolených stran dle respondentovy preference.
Z doplňujících otázek CVVM a Median je patrné, že některé volební modely (včetně modelu Median, který pro účely navrhované práce slouží jako výchozí), pracují s více než jednou zvažovanou volenou stranou pro jednoho respondenta. Vzhledem k tomu, že v rámci CHPS je ale dotazována pouze jedna, budu se v navrhované práci zaměřovat pouze na proměnnou první volené strany, tedy té, kterou v rámci zamýšlené sekundární analýzy dat mohu ověřovat. Ze stejného důvodu (absence odpovídajících dat z CHPS) se nebudu věnovat míře jistoty volby, kterou první zvažované volené straně respondent přiřkl.
Záměr volební účasti měří tyto tři agentury poměrně podobnými otázkami. U CVVM otázkou „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Šel byste volit? Rozhodně ano, spíše ano, spíše ne, rozhodně ne, nebo nevíte?" (CVVM 2018, 2) v případě STEM „Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel byste Vy osobně volit?" (STEM 2018) a ve výzkumech společnosti Median otázkou „Pokud by se nyní konaly volby do Poslanecké sněmovny, šel/šla byste volit?". (Median 2018, 12) Nejedná se tedy doslova o otázku týkající se záměru účastnit se samotných voleb v zákonem nastaveném čase, ale hypotetických voleb konajících se u všech agentur shodně týden ode dne rozhovoru. Vzhledem k datu sběru testovaných dat velmi blízko samotných voleb do PSP ČR v roce 2017 budu v diplomové práci s touto proměnnou nakládat právě ve významu záměru účastnit se reálných voleb.
Více specifická je situace u proměnných účasti a volené strany u minulých voleb do PSP ČR. Na základě rešerše v současné době mám za to, že s těmito proměnnými pracuje pouze volební model společnosti Median, který obě z nich měří následující otázkou: „Kterou stranu nebo hnutí jste volil(a) při volbách do Poslanecké sněmovny, které proběhly v říjnu 2017?" (Median 2018, 12) Její součástí je možnost odpovědi indikující neúčast, zvolená strana indikuje účast.
Za jedno z hlavních rizik navrhované diplomové práce považuji nutnost pečlivého nakládání s možnými zdroji chyby a posunů v analyzovaných datech. U všech zkoumaných proměnných se nejedná o postojová data, ale o deklarovaný záměr jednání, případně o reportované jednání v minulosti. Ani v jednom z těchto případů tedy nemůžeme považovat samotné datum za zaměnitelné s jednáním samotným. Deklarované záměry se do času samotných voleb mohou změnit, ať už například vlivem politických kampaní spojených s již popsanými jevy jako underdog effect (Donsbach 2001, 22) nebo bandwagon effect, (McAllister and Studlar 1991, 721) případně strategického načasování zásadních mediálních událostí. U reportovaného jednání v minulosti vstupuje do hry ne vždy spolehlivá paměť, (Gutek 1978) a případně i záměrný misreporting, například z důvodů sociální desirability (Fisher 1993) příslušnosti k určitým politickým stranám na základě výsledku voleb, a naopak. U obojího je třeba mít na paměti ještě fakt, že volební chování patří mezi citlivá osobní data, (ESOMAR 2011, 14) a tedy na ně pravděpodobně respondentů ze zkoumaného souboru odmítla odpovědět. Tato rizika se budu snažit mitigovat zejména vhodným zvolením analyzovaných datových souborů co možná nejblíže příslušným volbám do PSP ČR, případě jejich srovnávání s datovými soubory sebranými v čase od těchto voleb co možná nejvzdálenější. Samotné výše zmíněné zdroje chyb v měření se pak budu snažit při analýze nebrat jako samozřejmost, ale naopak je na základě této analýzy zohlednit v nastavení parametrů výstupního navrhovaného volebního modelu.