Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Vzdělávání imigrantů ve Švédsku a v Česku
Název práce v češtině: Vzdělávání imigrantů ve Švédsku a v Česku
Název v anglickém jazyce: Education of immigrants in Sweden and Czechia
Klíčová slova: vzdělávání, základní školy, imigrace, integrace, Švédsko, Česko
Klíčová slova anglicky: education, primary schools, immigration, integration, Sweden, Czechia
Akademický rok vypsání: 2018/2019
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra evropských studií (23-KZS)
Vedoucí / školitel: prof. Mgr. Tomáš Weiss, M.A., Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 02.12.2018
Datum zadání: 02.12.2018
Datum a čas obhajoby: 19.09.2019 09:00
Místo konání obhajoby: Staroměstského náměstí 4/1, STAN317, 317, místnost pro nepravidelnou výuku
Datum odevzdání elektronické podoby:30.07.2019
Datum proběhlé obhajoby: 19.09.2019
Oponenti: PhDr. Ondřej Matějka, Ph.D.
 
 
 
Kontrola URKUND:
Seznam odborné literatury
Seznam zkoumaných škol a rozhovorů
Základní škola C1, Plzeňský kraj, pozorování a rozhovory: duben 2017, duben 2019.
Základní škola C2, Hlavní město Praha, pozorování a rozhovory: únor 2019.
Základní škola C3, Středočeský kraj, pozorování a rozhovory: červen 2017, květen 2019.
Základní škola C4, Plzeňský kraj, pozorování a rozhovory: leden 2019, duben 2019.
Základní škola C5, Středočeský kraj, pozorování a rozhovory: březen 2019.
Základní škola C6, Hlavní město Praha, pozorování a rozhovory: leden 2019, únor 2019.
Základní škola S1, Västmanland, pozorování a rozhovory: únor 2016, září 2017, březen 2018.
Základní škola S2, Stockholm län, pozorování a rozhovory: listopad 2017, květen 2018.
Základní škola S3, Skåne, pozorování a rozhovory: listopad 2017.
Základní škola S4, Stockholm län, pozorování a rozhovory: říjen 2017, březen 2018.
Základní škola S5, Skåne, pozorování a rozhovory: listopad 2017.
Základní škola S6, Stockholm län, pozorování a rozhovory: únor 2018, červen 2018.
Zástupce agentury Skolverket, osobní rozhovor s autorkou, 28. května 2018.
Zástupce České školní inspekce, osobní rozhovor s autorkou, 12. prosince 2018.
Zástupce organizace META, osobní rozhovor s autorkou, 16. listopadu 2018.

Primární zdroje
Council of Europe. „Common European Framework of Reference for Languages: Learning, Teaching, Assessment (CEFR).“ Ověřeno 13. června 2019. https://www.coe.int/en/web/common-european-framework-reference-languages.
Česká školní inspekce. Tematická zpráva: Vzdělávání dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem. Praha: ČŠI, 2015.
Český statistický úřad. „Národnostní struktura obyvatel, 31. 6. 2014.“ Ověřeno 13. června 2019. https://www.czso.cz/documents/10180/20551765/170223-14.pdf.
Eurostat. „Migration and migrant population statistics.“ Ověřeno 28. ledna 2019. https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Migration_and_migrant_ population_statistics.
Eurostat. „Unemployment rates in EU cities.” Ověřeno 12. května 2019. https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-eurostat-news/-/DDN-20181009-1.
Eurydice. Integrace dětí přistěhovalců do škol v Evropě. Eurydice, 2004.
META. Vzdělávání a začleňování žáků s odlišným mateřským jazykem – systémová doporučení. META: Praha, 2014.
OECD. „PISA – Programme for International Students Assessment: Data.“ Ověřeno 12. května 2019. http://www.oecd.org/pisa/data/.
OECD. „PISA Products.“ Ověřeno 28. března 2019. http://www.oecd.org/pisa/pisaproducts/.
OECD. Teachers Matter Attracting, Developing and Retaining Effective Teachers. OECD Publishing: Paříž, 2005.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, platný od 1. 9. 2017. Praha: březen 2017.
Statistiska centralbyrån. „Population by country of birth and year.“ Ověřeno 12. května 2019, http://www.statistikdatabasen.scb.se/pxweb/en/ssd/START__BE__BE0101__BE0101E/FodelselandArK/table/tableViewLayout1/.
Statistiska centralbyrån. „Summary of Population Statistics 1960–2018.“ Ověřeno 12. května 2019. https://www.scb.se/en/finding-statistics/statistics-by-subject-area/population/population-composition/population-statistics/pong/tables-and-graphs/yearly-statistics--the-whole-country/summary-of-population-statistics/.
Skolverket. „Förskoleklass – Elever – Riksnivå.“ Ověřeno 28. března 2019. https://www.skolverket.se/skolutveckling/statistik/sok-statistik-om-forskola-skola-och-vuxenutbildning?sok=SokC&verkform=F%C3%B6rskoleklass&omrade=Elever&lasar=2018/19&run=1.
Skolverket. „Inskrivna barn 2007-2017, andel av barn i befolkningen.“ Ověřeno 28. března 2019. https://www.skolverket.se/skolutveckling/statistik/sok-statistik-om-forskola-skola-och-vuxenutbildning?sok=SokC&verkform=F%C3%B6rskola&omrade=Barn%20och%20grupper&lasar=2017&run=1.
Skolverket, Personal, del 2: Sveriges officiella statistik om förskola, annan pedagogisk verksamhet, fritidshem, skola och vuxenutbildning. Stockholm: Skolverket, 2015.
Skolverket. Läroplan för grundskolan, förskoleklassen och fritidshemmet 2011: Reviderad 2018. Stockholm: Skolverket, 2018.
Skolverket. Läroplan, examensmål och gymnasiegemensamma ämnen för gymnasieskola 2011. Stockholm: Skolverket, 2011.
Školské nařízení. Skolförordning, číslo SFS 2011:185, z roku 2011, poslední změna nařízením SFS 2019:275. Regeringskansliet. Ověřeno 6. července 2019. https://www.riksdagen.se/sv/dokument-lagar/dokument/svensk-forfattningssamling/skolforordning-2011185_sfs-2011-185.
Školský zákon. Skollag, číslo SFS 2010:800, z roku 2010, poslední změna zákonem SFS 2019:410. Regeringskansliet. Ověřeno 6. července 2019. http://www.riksdagen.se/sv/dokument-lagar/dokument/svensk-forfattningssamling/skollag-2010800_sfs-2010-800.
TIMSS & PIRLS – International Study Center. „TIMSS & PIRLS – International Study Center.“ Ověřeno 12. května 2019. http://timssandpirls.bc.edu/.
Vyhláška 48/2005 Sb. o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, poslední novelizace 140/2018 Sb.
Vyhláška č. 27/2016 Sb. ze dne 28. ledna 2016 o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, poslední novelizace 244/2018 Sb.
Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), poslední novelizace 46/2019 Sb.
Zákony pro lidi. „Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).“ Ověřeno 13. dubna 2019. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-561/historie.

Sekundární zdroje
Ager, Alastair, a Alison Strang. Indicators of Integration: final report. Home Office Development and Practice Report 28. London: Home Office, 2004.
Alexander, Jeffrey C. „Ústřední solidarita, etnická okrajová skupina a sociální diferenciace.“ In Etnická různorodost a občanská jednota, editor Radim Marada: 16–48. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2006.
Altheide, David L. „Ethnographic Content Analysis.“ In The Sage Encyclopedia of Social Science Research Methods, editor Lisa M. Given: 287–288. Thousand Oaks, CA: Sage, 2008.
Bačáková Markéta. Inkluzivní praxe ve vzdělávání dětí-uprchlíků. Disertační práce, Univerzita Karlova v Praze, 2011.
Baršová, Andrea, and Pavel Barša. Přistěhovalectví a liberální stát: Imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005.
Bhatia, Sunil, a Anjali Ram. „Theorizing identity in transnational and diaspora cultures: a critical approach to acculturation.“ International Journal of Intercultural Relations 33, 2 (březen 2009): 140–149.
Boušková, Petra. „Pracovní migrace cizinců v České republice v 70. až 90. letech.“ In Národní kulatý stůl na téma vztahy mezi komunitami a integrace cizinců, 34–45. Praha: Ministerstvo vnitra, 1998.
Bryman, Alan. Social Research Methods. New York: Oxford University Press, 2012.
Český rozhlas. „Jan Amos Komenský.“ Ověřeno 13. dubna 2019. https://www.radio.cz/cz/static/jan-amos-komensky/historie-skolstvi.
Český rozhlas. „Počátky vzdělávání dívek v Čechách.“ Ověřeno 13. dubna 2019. https://plus.rozhlas.cz/pocatky-vzdelavani-divek-v-cechach-6647100.
Čítárny. „Česká škola a stručná historie povinné školní docházky.“ Ověřeno 20. dubna 2019. https://www.citarny.cz/index.php/knihy-lide/vzdelavani-a-souvislosti/vzdelavani-a-skola/skola-povinna-skolni-dochazka.
Dusi, Paola, a Marilyn Steinbach. „Voices of children and parents from elsewhere: a glance at integration in Italian primary schools,“ International Journal of Inclusive Education 20, 8 (2016): 816–827.
Frankenberg, Erica. „Integration after Parents Involved: What Does Research Suggest about Available Options?“ In Integrating Schools in a Changing Society: New Policies and Legal Options for a Multiracial Generation, editoři Erica Frankenberg a Elizabeth Debray-Pelot: 53–74. Chapel Hill: The University of North Carolina Press, 2011.
Fu, Kefeng. „A Brief Literature Review on Acculturation Strategies of Overseas Students.“ English Language Teaching 8, 8 (srpen 2015): 121–127.
Gijsberts, Mérove, a Rozemarijn van der Ploeg. „School Achievement of Immigrant Children: The Decreasing Influence of Ethnic Concentration.“ International Migration & Integration 17 (2016): 905–927.
Holečková, Marta Edith. „Universita 17. listopadu a její místo v československém vzdělávacím systému a společnosti.“ In Možnosti a meze výzkumu dějin vysokého školství po roce 1945. Sborník z konference 14.–15. 10. 2009: 25–33. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové – Gaudeamus, 2009.
Holmqvist, Mona. „Lack of Qualified Teachers: A Global Challenge for Future Knowledge Development.“ In Teacher Education in the 21st Century, ed. Reginald Monyai. IntechOpen: Londýn, 2019. https://www.intechopen.com/books/teacher-education-in-the-21st-century.
Institutet för språk och folkminnen. „Om minoritetsspråk.“ Ověřeno 12. května 2019. https://www.sprakochfolkminnen.se/sprak/minoritetssprak/om-minoritetssprak.html.
Ježková, Věra, Dominik Dvořák, David Greger a Holger Daun. Školní vzdělávání ve Švédsku. Praha: Karolinum, 2011.
Joppke, Christian. Selecting by Origin. Ethnic Migration in Liberal State. Cambridge (Mass.), London: Harvard University Press, 2005.
Krasteva, Anna. „Integrating the Most Vulnerable: Educating Refugee Children in the European Union.“ In Migrants and Refugees: Equitable Education for Displaced Populations, editoři Elinor L. Brown a Anna Krasteva: 3–28. Charlotte, NC: Information Age Publishing, Inc., 2013.
Kušniráková, Tereza, a Pavel Čižinský. “Dvacet let české migrační politiky: liberální, restriktivní, anebo ještě jiná?” Geografie 116, 4 (2011): 497–517.
Lärarnas historia. „Historien år för år: Folkskolan och grundskolan.“ Ověřeno 26. března 2019. http://www.lararnashistoria.se/node/1464.
Masarykova univerzita. „Stručné dějiny pedagogiky.“ Ověřeno 20. dubna 2019. https://www.fi.muni.cz/~qprokes/pedagogika/dejiny.html.
Matti, Tomas, editor. Northern Lights on PISA 2006: Differences and Similarities in the Nordic Countries. Copenhagen: Nordic Council of Ministers, 2009.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. „Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.“ Ověřeno 15. dubna 2019. http://www.msmt.cz/ministerstvo.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. „Národní program vzdělávání ČR (Bílá kniha).“ Ověřeno 15. dubna 2019. http://www.vzdelavani2020.cz/narodni-program-vzdelavani-cr-bila-kniha.html.
Murphy, Clíodhna. Immigration, Integration and the Law: The Intersection of Domestic, EU and International Legal Regimes. Burlington, VT: Ashgate Publishing Company, 2013.
Národní ústav pro vzdělávání. „Národní ústav pro vzdělávání – O nás.“ Ověřeno 15. dubna 2019. http://www.nuv.cz/vse-o-nuv.
Národní ústav pro vzdělávání. „Rámcové vzdělávací programy.“ Ověřeno 15. dubna 2019. http://www.nuv.cz/t/rvp.
Panza, Silvana. „Immigration and Education in the US: A social glance – A path towards equal opportunities.“ Academicus: International Scientific Journal 8 (2013): 138–148.
Phillimore, Jenny. „Implementing integration in the UK: lessons for integration theory, policy and practice.“ The Policy Press 40, 4 (říjen 2012): 525–545.
Radostný, Lukáš. „Začleňování cizinců do českého vzdělávacího systému.“ In Etnické komunity v kulturní a sociální různosti, editoři Dana Bittnerová a Mirjam Moravcová: 141–150. Praha: Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, 2010.
Ready, Douglas D., a Megan R. Silander. „School Racial and Ethnic Composition and Young Children’s Cognitive Development: Isolating Family, Neigborhood, and School Influences.“ In Integrating Schools in a Changing Society: New Policies and Legal Options for a Multiracial Generation, editoři Erica Frankenberg a Elizabeth Debray-Pelot: 91–113. Chapel Hill: The University of North Carolina Press, 2011.
Regeringskansliet. „Sveriges regering.“ Ověřeno 28. března 2019. https://www.regeringen.se/sveriges-regering/.
Regeringskansliet. „Utbildningsdepartementet.“ Ověřeno 28. března 2019. https://www.regeringen.se/sveriges-regering/utbildningsdepartementet/.
Rios, Francisco. „Foreword.“ In Migrants and Refugees: Equitable Education for Displaced Populations, editoři Elinor L. Brown a Anna Krasteva, ix–xii. Charlotte, NC: Information Age Publishing, Inc., 2013.
Robinson, Vaughan. „Defining and Measuring Successful Refugee Integration.“ Proceedings of ECRE International Conference on Integration and Refugees in Europe. Antwerp, November 1998. Brussels: ECRE, 1998.
Skolverket. „This is the Swedish National Agency for Educacion.“ Ověřeno 19. března 2019. https://www.skolverket.se/andra-sprak-other-languages/english-engelska.
State University. „Sweden – History and Background.“ Ověřeno 5. března 2019. http://education.stateuniversity.com/pages/1459/Sweden-HISTORY-BACKGROUND.html.
Stuart Wells, Amy, Jacquelyn Duran a Terrenda White. „Southern Graduates of School Desegregation: A Double Consciousness of Resegregation Yet Hope.“ In Integrating Schools in a Changing Society: New Policies and Legal Options for a Multiracial Generation, editoři Erica Frankenberg a Elizabeth Debray-Pelot: 114–130. Chapel Hill: The University of North Carolina Press, 2011.
Sverige. „Sami in Sweden.“ Ověřeno 12. května 2019. https://sweden.se/society/sami-in-sweden/.
Sverige. „10 fundamentals of religion in Sweden.“ Ověřeno 29. května 2019. https://sweden.se/society/10-fundamentals-of-religion-in-sweden/.
Svoboda, Zdeněk, a Petra Morvayová. „Integrační a segregační faktory ve vzdělávání.“ In Vzdělávání v sociokulturním kontextu: Diverzita a vzdělávací bariéry, editor Ivana Brtnová Čepičková, 8–18. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Pedagogická fakulta, 2008.
The Wall Street Journal. „Sweden Moves to the Right in an Election Shaped by Immigration: An anti-immigration party is heading for its best result ever in Sunday’s vote.“ Ověřeno 12. května 2019. https://www.wsj.com/articles/sweden-vote-leaves-no-clear-majority-polls-show-1536521388.
Univerzita Karlova. „Historie Univerzity Karlovy v Praze.“ Ověřeno 20. dubna 2019. https://cuni.cz/UK-103.html.
Uppsala Universitet. „Important dates and years.“ Ověřeno 28. března 2019. http://www.uu.se/en/about-uu/history/.
Urzúa, Alfonzo, Rodrigo Ferrer, Valentina Canales Gaete, Dominique Núñez Aragón, Ivanna Ravanal Labraña a Bárbara Tabilo Poblete. „The influence of acculturation strategies in quality of life by immigrants in Northern Chile.“ Qual Life Res 26 (2017): 717–726.
Žáček, Rudolf. „Kultivace společnosti prostřednictvím vzdělávání a problémy integrace v současné společnosti.“ In Migrace, tolerance, integrace II: Sborník z mezinárodní vědecké konference konané ve dnech 20. a 21. září 2005 ve Slezském ústavu Slezského zemského muzea v Opavě, editor Oĺga Šrajerová: 9–13. Slezské zemské muzeum, Slezský ústav, Opava a Informační kancelář Rady Evropy, Praha, 2005.
Předběžná náplň práce
Švédské království je již tradičně imigrační zemí, avšak v posledních letech se čísla imigrantů výrazně zvýšila a Švédsko se tak stalo jedním z evropských států s nejvyšším podílem imigrantů na celkovém obyvatelstvu. Naopak Česká republika se v počtu imigrantů pohybuje daleko za tradičními přistěhovaleckými státy, nicméně po přistoupení k Evropské unii lze i v Česku zaznamenat změnu z emigrační v tranzitní a později i v imigrační stát s nejvyšším počtem přistěhovalců ze zemí střední Evropy. S imigrací se stává aktuální také otázka existence nových menšin a jejich vztah s většinovou společností. Zásadní roli zde hraje vzdělávací politika, která je klíčovou oblastí pro formování společnosti a ovlivňování celých generací, imigranty nevyjímaje. Pro nové obyvatele je školský systém ještě zásadnější, neboť pro mnohé z nich se jedná o jednu z prvních institucí, se kterou se v novém bydlišti seznámí. Zároveň jsou na ní mnohem více závislí než domácí občané z důvodu neznalosti místních poměrů a kultury. Důležitým prvkem je speciální přístup ke vzdělávání nově příchozích, kdy se nejedná pouze o hodiny jazyka výuky, ale často je nutné upravit i vzdělávání všeobecných předmětů v závislosti na znalostech a zkušenostech nových obyvatel.
Široká oblast vzdělávání byla pro účely této práce zúžena pouze na základní vzdělávání, jelikož je téměř pro všechny děti povinné a má potenciál ovlivnit velkou část imigrantů. Práce poskytuje základní charakteristiku českého i švédského vzdělávacího systému, zkoumá možnosti vzdělávání této skupiny obyvatel skrze prvky integrace a poskytuje tak vhled do této citlivé a stále ještě opomíjené oblasti.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
Sweden is known as immigration country for a few decades already, but the number of immigrants has rapidly grown during the last years making Sweden one of the European countries with the greatest share of immigrants on total population. In opposite, Czechia is far behind traditional immigrant countries with its number of newcomers, but after joining the European Union, the country has transformed from emigrant to transit and later even to immigrant state with the greatest number of newcomers among Central European states. With immigration, the issue of new minorities and their relation with the majority of society have appeared. The policy of education plays a crucial role in this issue because it has the potential to form society and affect all generations including immigrants. For newcomers, the education system is even more important, because for most of them it presents one of the first institutions they meet in the country. Also, they are more dependent on it since they do not know the local culture and norms. An important aspect is the specificity of education of immigrants, taking into account not only lessons of a new language but also modify the education of other subjects concerning the knowledge and experience of newcomers.
For the purpose of this thesis, the wideness of the education system was narrowed only to primary schools because it is obligatory for most of the children and has a great potential to affect most of the young immigrants. The thesis offers basic characteristics of the Czech and the Swedish education systems, analyses possibilities of education of that group of pupils thorough aspects of integration and enables insight into that sensitive and still not well-researched topic.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK