Molekulárně genetická analýza pacientů s Usherovým syndromem

• Název práce v češtině: Molekulárně genetická analýza pacientů s Usherovým syndromem
• Název v anglickém jazyce: Molecular genetic analysis of patients with Usher syndrome
• Klíčová slova: Sítnice; Usherův syndrom; Retinitis pigmentosa; kongenitální hluchota, molekulárně genetická analýza, Sangerovo sekvenování, sekvenování nové generace, mutace, haplotypová analýza, haplotyp, efekt zakladatele
• Klíčová slova anglicky: Retina; Usher syndrome; Retinitis pigmentosa; congenital deafness, molecular-genetics analysis, Sanger sequencing, next-generation sequencing, mutation, haplotype analysis, haplotype, founder effect
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra antropologie a genetiky člověka (31-110)
• Vedoucí / školitel: Ing. Ľubica Ďuďáková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 21.11.2018
• Datum zadání: 21.11.2018
• Datum odevzdání elektronické podoby: 10.08.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 16.09.2020
• Oponenti: MUDr. Bohdan Kousal, Ph.D.
• Konzultanti: prof. MUDr. Petra Lišková, M.D., Ph.D.

Předběžná náplň práce

Usherův syndrom je nejčastější příčinou hluchoslepoty. Onemocnění je možné na základě přítomností vrozené či v dětství vzniklé hluchoty a progresivní degenerace sítnice rozdělit na 3 subtypy.
Cílem diplomové práce je potvrzení klinické diagnózy Usherova syndromu na molekulárně genetické úrovni v 8 rodinách a zlepšit tak genetické poradenství ohledně možného dalšího přenosu onemocnění v rodině. Na základě molekulárně genetického testování rozšířit spektrum mutací způsobujících Usherův syndrom v České republice.
Na základě předcházejícího projektu je dalším cílem práce pomocí haplotypové analýzy potvrdit nebo vyvrátit hypotézu o společném předkovi, jelikož 60% analyzovaných probandů (12 pacientů) neslo stejnou mutaci (USH2A: c.11864G>A; p. Trp3955*).

Identifikace příčinných mutací a haplotypová analýzy budou provedeny v již izolovaných vzorcích DNA (získána ze vzorků krve nebo slin) metodami celoexomového, celogenomového sekvenování, MLPA či SNP array. K ověření přítomnosti nalezených variant a ke zjištění segregace nalezených mutací v rodinách bude použito Sangerovo sekvenování.

Výsledky výzkumu pomohou objasnit faktory podílející se na etiopatogenezi Usherova syndromu u českých pacientů, což je důležité pro včasnou diagnostiku, zlepšení klinického poradenství a dlouhodobou péči o postižené jedince.

Pracoviště: Laboratoř pro studium vzácných nemocí, Klinika dětského a dorostového lékařství, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy

Financování výzkumu: UNCE 204011 a PROGRES Q26