Fenologie mangrovů
Název práce v češtině: | Fenologie mangrovů |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Phenology of mangroves |
Klíčová slova: | Mangrovy, fenologie, latitudinální gradient, opad, propagule, teplota, srážky, salinita |
Klíčová slova anglicky: | Mangroves, phenology, latitudinal gradient, litterfall, propagule, temperature, precipitation, salinity |
Akademický rok vypsání: | 2018/2019 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra botaniky (31-120) |
Vedoucí / školitel: | Mgr. Tomáš Koubek, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno vedoucím/školitelem |
Datum přihlášení: | 15.11.2018 |
Datum zadání: | 15.11.2018 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 10.05.2019 |
Datum proběhlé obhajoby: | 03.06.2019 |
Oponenti: | doc. RNDr. Petr Sklenář, Ph.D. |
Předběžná náplň práce |
Mangrovy jsou fascinujícím a cenným biomem tropických pobřeží a jako takovému se mu již v minulosti dostalo dostatečné vědecké pozornosti. Ačkoliv se u rostlin vyskytuje mnoho paralelně vzniklých adaptací pro pobyt v litorálu, jejich druhová diverzita je poměrně nízká. Diverzita živočichů na ně navazující je však velmi vysoká. Mangrovy se vyskytují z velké části v poměrně nesezónním klimatu, avšak první studie ukazují, že i přesto mají svou fenologii – například v tvorbě listů, květů a plodů, méně pak dřeva. Vzhledem k poměrně špatné přístupnosti je v současnosti velmi oblíbené studovat mangrovy dálkovým průzkumem a zdá se, že lze pomocí družicových snímků například pozorovat změny zelené barvy (intenzity fotosyntézy) apod. Globální změny klimatu zřejmě mangrovy příliš neohrožují, ale mají vliv na klimatické parametry jednotlivých let (například změny ENSO) a společně s poměrně velkým tlakem lidí na pobřeží mohou být v budoucnu spouštěčem degradace mangrovů. Cílem práce by měla být rešerše jak základních informací o fungování mangrovů a jejich ekologické roli v globálním měřítku, tak především fenologie mangrovů. Práce dále může obsahovat studie a spekulace o možném vlivu těchto fluktuací na další organismy, případně fungování celých potravních sítí. Možné je i srovnání se studiemi fenologie blízkých dipterokarpových deštných lesů. |