Funkční parametry biokoridorů konstruovaných ve fragmentované kulturní krajině k podpoře mobility organismů
Název práce v češtině: | Funkční parametry biokoridorů konstruovaných ve fragmentované kulturní krajině k podpoře mobility organismů |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Functional parameters of biocorridors built in fragmented cultural landscapes due to facilitation of the organism´s mobility |
Klíčová slova: | biokoridor, ekodukt, bariéra, fragmentace krajiny, propojenost, šíření organismů, mobilita, funkčnost koridoru, krajinná ekologie |
Klíčová slova anglicky: | biocorridor, ecoduct, barrier, landscape fragmentation, connectivity, dispersal of organisms, mobility, corridor functionality, landscape ecology |
Akademický rok vypsání: | 2018/2019 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra botaniky (31-120) |
Vedoucí / školitel: | prof. RNDr. Pavel Kovář, CSc. |
Řešitel: | Mgr. Adam Vaškovský - zadáno vedoucím/školitelem |
Datum přihlášení: | 29.10.2018 |
Datum zadání: | 29.11.2018 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 20.05.2019 |
Datum proběhlé obhajoby: | 04.06.2019 |
Oponenti: | Mgr. Jaroslav Vojta, Ph.D. |
Seznam odborné literatury |
Anděl, P., T. Mináriková, M. Andreas, eds., 2010. Ochrana průchodnosti krajiny pro velké savce. Evernia, s. r. o., Liberec. Barrett, G. W., J. D. Peles, eds., 1999. Landscape ecology of small mammals. Springer-Verlag, New York. Bullock, J. M., R. E. Kenward, R. S. Hails, eds., 2002. Dispersal ecology. British Ecological Society, Blackwell, Oxford. Collinge, S. K., 2009. Ecology of fragmented landscapes. The Johns Hopkins University Press, Baltimore, Maryland. Crowe, S., M. Mitchell., 1988. The pattern of landscape. Packard Publishing, Chichester. Hilty, J. A., W. Z. Lidicker Jr., A. M. Merenlender, 2006. Corridor ecology: The science and practice of linking landscapes for biodiversity conservation. Island Press, Washington, DC. Saunders, D. A., G. W. Arnold, A. A. Burbidge, A. J. M. Hopkins, eds., 1987. Nature Conservation: the role of remnants of native vegetation. Surrey Beatty & Sons, Chipping Norton, NSW. Saunders, D. A., R. J. Hobbs, eds., 1991. Nature Conservation 2. The role of corridors. Surrey Beatty & Sons, Chipping Norton, NSW. Večeřa, M., M. Culek, T. Slach, 2016. Dispersal function of recently planted biocorridors. In Lněnička, L.., Central Europe Area in View of Current Geography. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2016. |
Předběžná náplň práce |
Některé živočišné druhy využívají stanovištních koridorů častěji než jiné druhy, závisejíce na vrozené potřebě migrace nebo na propojenosti populací (genová výměna) v rámci metapopulační úrovně v širším krajinném kontextu. Je zaznamenána řada případů ptáků nebo hmyzu úspěšně biokoridory využívajících. Menší úspěšnost je známa u savců, např. spárkaté zvěře. Liniové pásy země podporují také transport semen rostlin a pylových zrn. Jak účinně může koridor fungovat závisí na biologickém druhu, na vnitřní struktuře biokoridoru a na propojení s okolní krajinou. Tyto parametry nabývají na významu zvláště u ekoduktů (speciálně konstruovaných přechodů napříč silniční sítí, která vytváří bariéry pro pohyb). Cílem práce bude na základě rešeršní excerpce zjistit faktory zajišťující funkčnost koridorů různého rozměrového měřítka, pro různé druhy nebo skupiny organismů a porovnat metodiky posuzování těch vlivů, které mohou zlepšovat nebo zhoršovat průchodnost uměle konstruovaných propojení v krajině. |
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce |
Some animal species use habitat corridors effectively and more often than others depending on their migration and/or connecting population (gen exchange) on the metapopulation level in wider landscape context. Many cases of birds and insects successfully using corridors have been observed. Less successful stories have come out of mammals such as deer. Strips of land supports movement of plant seeds and pollen grains. How effective a corridor is may rely on what species it is directed towards, how structured the body of biocorridor is and how landscape connectivity is ensured. These parameters exhibit increased importance in the case of "wildlife bridges" (ecoducts, ecopassages) - specially constructed crossings across road networks created barriers for dispersal of organisms. Aim of the study will be to find with in the literature search: relevant factors supporting functionality of corridors in various scale levels for different species or groups of organisms. Another aim will be to compare methods of assessment of those influences which could make the function of artificial connections in landscapes better or worse. |