Příčiny Ukrajinské krize

• Název práce v češtině: Příčiny Ukrajinské krize
• Název v anglickém jazyce: Causes of the Ukraine crisis
• Klíčová slova: Ukrajinská krize, Ukrajina, krize, příčiny Ukrajinské krize, Rusko, Západ, ofenzivní realismus, John Mearsheimer
• Klíčová slova anglicky: Ukraine crisis, Ukraine, crisis, causes of the Ukraine crisis, Russia, the West, offensive realism, John Mearsheimer
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra bezpečnostních studií (23-KBS)
• Vedoucí / školitel: Aliaksei Kazharski, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 04.07.2018
• Datum zadání: 18.03.2019
• Datum a čas obhajoby: 23.01.2020 09:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, Praha 5, J3093, Jinonice - místn. č. 3093
• Datum odevzdání elektronické podoby: 01.01.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 23.01.2020
• Oponenti: Mgr. Martin Laryš, Ph.D.

Seznam odborné literatury

Atkinson, P. A. - Coffey, A. (1997). Analysing documentary realities. In D. Silverman (Ed.), Qualitative research: Theory, method and practice, str. 56-75.
BBC (2016). Ukraine crisis: What's going on in Crimea? 12. 8. 2016 (https://www.bbc.com/news/world-europe-25182823, 12. 11. 2019).
Beneš, V. (2009). Realismus In: Barša, Pavel (ed.): Dialog teorií: Filozofická dilemata výzkumu mezinárodních vztahů. Praha: SLON, str. 30–59.
Bowen, G. (2009). Document Analysis as a Qualitative Research Method. Qualitative Research Journal, vol. 9, no. 2, str. 27-40.
Council on Foreign Relations (2018). Conflict in Ukraine (https://www.cfr.org/interactive/global-conflict-tracker/conflict/conflict-ukraine, 1. 11.2019).
Crossman, A. (2019). An Overview of Qualitative Research Methods. ThoughtCo (https://www.thoughtco.com/qualitative-research-methods-3026555, 11. 9. 2019).
D’Anieri, P. (2019). Magical realism: assumptions, evidence and prescriptions in the Ukraine conflict. Eurasian Geography and Economics, 60:1, str. 97-117.
Dar, A. I. (2019). John J. Mearsheimer. The Great Delusion: Liberal Dreams and International Realities. Asian Affairs, 50:1, str. 130-132.
Demir, S. (2014). THE EFFECT OF UKRAINIAN CRISIS ON GLOBAL SECURITY, BiLGESAM (http://www.bilgesam.org/Images/Dokumanlar/0-148-2014122610guvenlik_kongresi_bildirileri-33.pdf, 27. 12. 2018), s. 505-517.
Drulák, P. (2010). Teorie mezinárodních vztahů. Praha: Portál.
Eberhardt, A. (2008). The 2008 Russia-Georgia War over South Ossetia —the Policy of the Russian Federation and Its Consequences. The Polish Quarterly of Intemational Affairs, no. 3, str. 52-63.
Euroskop (nedatováno). Rozšiřování NATO (https://www.euroskop.cz/751/sekce/aktualni-stav/, 12. 11. 2019).
Evropská rada (2019a). Omezující opatření EU v reakci na krizi na Ukrajině. 13. 9. 2019(https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/sanctions/ukraine-crisis/, 6. 11. 2019).
Evropská rada (2019b). Východní partnerství. 21. 5. 2019 (https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/eastern-partnership/, 1. 11. 2019).
Fischer, E. (2019). EU divisions on Russia remain. Handelsblatt Today (https://www.handelsblatt.com/today/politics/new-year-same-problem-eu-divisions-on-russia-remain/23819906.html?ticket=ST-91383126-6hFsVWPfa11EtoowyfZI-ap1, 12. 11. 2019).
Friedman, G. (2015). Ohrožená Evropa, - rodící se krize, vydání druhé. Přeložil Jana ODEHNALOVÁ. Praha: Aligier.
Gehring, T. – Urbanski, K. – Oberthür, S. (2017). The European Union as an Inadvertent Great Power: EU Actorness and the Ukraine Crisis. JCMS 2017 Volume 55. Number 4, str. 727–743.
Götz, E. (2016a). Neorealism and Russia’s Ukraine policy, 1991 – present. CONTEMPORARY POLITICS, VOL. 22, NO. 3, str. 301–323.
Götz, E. (2016b). Russia, the West, and the Ukraine crisis: three contending perspectives. CONTEMPORARY POLITICS, VOL. 22, NO. 3, str. 249–266.
Haukkala, H. (2015). From Cooperative to Contested Europe? The Conflict in Ukraine as a Culmination of a Long-Term Crisis in EU–Russia Relations. Journal of Contemporary European Studies, 23:1, str. 25-40.
Huseynov, V. (2017). Revisiting the Ukraine crisis: realist reflections on causes and consequences. CES Working Papers – Volume IX, Issue 4, str. 582-596.
Chengyi, P. (2017). Why the Ukraine Crisis Is the West’s Fault: A Historical and Philosophical Perspective. International Critical Thought, 7:2, str. 267-278.
Chvátalová, D. (2016). Konflikt na Ukrajině a krymská krize. Asociace pro mezinárodní otázky XXII (01) (https://www.amo.cz/wp-content/uploads/2017/10/Background-Ukrajina.pdf, 1. 11. 2018), s. 1-11.
Kofroň, J. (2010). Ofenzivní neorealismus: příslib pro neoklasickou geopolitickou analýzu? Academia.edu (https://www.academia.edu/27042081/Ofenzivn%C3%AD_neorealismus_p%C5%99%C3%ADslib_pro_neoklasickou_geopolitickou_anal%C3%BDzu, 11. 9. 2019), str. 850-855.
Korduban, P. (2010). President Yanukovych Returns to Multi-Vector Foreign Policy. The Jamestown Foudation (https://jamestown.org/program/president-yanukovych-returns-to-multi-vector-foreign-policy/, 4. 12. 2019).
Krauthammer, C. (1990). The Unipolar Moment. Foreign Affairs, Vol. 70, No. 1, America and the World 1990/91 (1990/1991), pp. 23-33
Lavrov, S. (2013). State of the Union Russia–EU: Prospects for Partnership in the Changing World. JCMS 2013 Volume 51 Annual Review, str. 6–12.
Lavrov, S. (2015). Speech by Sergey Lavrov at the 51st Munich Security Conference (https://www.voltairenet.org/article186844.html, 6. 11. 2019).
Mälksoo, L. (2019). The Annexation of Crimea and Balance of Power in International Law. The European Journal of International Law Vol. 30 no. 1, str. 303–319.
Mearsheimer, J. (2001). Tragedy of Great Powers Politics. New York: Norton.
Mearsheimer, J. (2014). Why the Ukraine Crisis Is the West’s Fault. Forreign Affeirs, September/October 2014 (https://www.foreignaffairs.com/articles/russia-fsu/2014-08-18/why-ukraine-crisis-west-s-fault, str. 1-12).
Mearsheimer, J. (2018). The Great Delusion: Liberal Dreams and International Realities. Yale University Press.
Muradov, I. (2018). THE IMPACT OF NATO ENLARGEMENT ON UKRAINE CRISIS: NEOREALIST PERSPECTIVE. Epistemological studies in Philosophy, Social and Political Sciences, 2018, str. 107-114.
Niculsecu, S. (2014). "A Bridge Too Far" - EXAMINING A POSSIBLE OUTCOME OF THE UKRAINE CRISIS. EUROPOLITY, vol. 8, no. 2, str. 85-120.
Nitoiu, C. (2016). Towards conflict or cooperation? The Ukraine crisis and EU-Russia relations, Southeast European and Black Sea Studies, 16:3, str. 375-390.
North Atlantic Treaty Organization (2017). Partnership for Peace programme (https://www.nato.int/cps/ra/natohq/topics_50349.htm/, 12. 11. 2019).
Posen, B. R. (2019). Trump Aside, What’s the U.S. Role in NATO?. The New York Times 10. 3. 2019 (https://www.nytimes.com/2019/03/10/opinion/trump-aside-whats-the-us-role-in-nato.html, 6. 11. 2019).
Proedrou, F. (2010). Ukraine’s foreign policy: accounting for Ukraine’s indeterminate stance between Russia and the West. Southeast European and Black Sea Studies Vol. 10, No. 4, December 2010, str. 443–456.
Putin, V. (2014). Direct Line with Vladimir Putin. 17. 4. 2014 (http://en.kremlin.ru/events/president/news/20796, 12. 11. 2019).
Rambachan, A. (2013). The Rise And Fall Of Realism. The Princeton Tory (http://theprincetontory.com/the-rise-and-fall-of-realism/, 14. 9. 2019).
Samokhvalov, V. (2015). Ukraine between Russia and the European Union: Triangle Revisited. Europe-Asia Studies, 67:9, str. 1371-1393.
Smolková, V. (2016). Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU po Lisabonské smlouvě. Evropské hodnoty 14. 11. 2016, str. 1-14.
Spiliopoulos, O. (2014). The EU-Ukraine Association Agreement As A Framework Of Integration Between The Two Parties, Procedia Economics and Finance 9 (2014) (https://ac.els-cdn.com/S2212567114000276/1-s2.0-S2212567114000276-main.pdf?_tid=21744f1d-0f40-4591-8a9c-68b16281cc74&acdnat=1545940874_3add34d71e83edbae7b6a56c14f15d30, 27. 12. 2018), str. 256-263.
Svarin, D. (2016). The construction of ‘geopolitical spaces’ in Russian foreign policy discourse before and after the Ukraine crisis. Journal of Eurasian Studies 7 (2016), str. 129–140.
Thalis, A. (2018). Threat or Threatened? Russia in the Era of NATO Expansion. The Australian Institute of International Affairs 3. 6. 2018 (http://www.internationalaffairs.org.au/australianoutlook/threat-or-threatened-russian-foreign-policy-in-the-era-of-nato-expansion/, 6. 11. 2019).
Tür, Ö (2000). Nato’s Relations With Russia And Ukraine. Middle East Technical Univesity, Department of International Relations, June 2000, str. 1-46.
Wendt, A. (2003). Why a World State is Inevitable. European Journal of International Relations Vol. 9(4), str. 491–542.
Willis, J. (nedatováno). A Comparative Theory Analysis of Defensive and Offensive Relism. Troy University (https://www.slideshare.net/JoshWillis10/comparative-theory-analysis-of-defensive-realism-and-offensive-realismfinal, 14. 9. 2019).
Wolff, A. T. (2015). The future of NATO enlargement after the Ukraine crisis. International Affairs 91: 5 (2015), str. 1103–1121.

Předběžná náplň práce

Liberální chápání mezinárodní politiky v současné době dominuje. Je ale důležité zmínit, že stále existují státy, které si toto chápání doposud neosvojily, což s sebou přináší značné komplikace. Současný střet dvou chápání, tj. liberalismu a realismu, konstantě formuje bezpečnostní prostředí. Pravděpodobně nejzjevnějším případem současnosti se jeví případ Ukrajiny a související Ukrajinské krize.

Cílem této práce je podat obraz příčin Ukrajinské krize, a to v širším kontextu, než je obecně interpretován napříč jednotlivými médii, a to s využitím ofenzivně realistického rámce. Budou zkoumány motivy jednání jednotlivých aktérů konfliktu, a to především Ruska, ve snaze představit tyto motivy ne jako primárně útočné, ale do jisté míry i obranné. K naplnění výše zmíněného cíle mi bude sloužit několik výzkumných otázek - Jak lze z pohledu ofenzivního realismu vysvětlit hlavní příčiny vypuknutí konfliktu na Ukrajině? Jaký aktér je dle ofenzivního realismu odpovědný za vypuknutí konfliktu? Jak lze z pohledu ofenzivního realismu vysvětlit motivy jednání klíčových aktérů (tj. Ruska, Západu)?

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

A liberal understanding of international politics is currently dominant. However, it is important to note that there are still states that have not adopted this understanding, yet, which brings complications here. The current clash of these two understandings, i.e. liberalism and realism, thus constantly forms the security environment. Probably the most obvious case of the present seems to be the case of Ukraine and the related Ukraine crisis.

The aim of this diploma thesis is to give a picture of the causes of the Ukraine crisis in a broader context than is generally interpreted across individual media, using an offensive-realistic framework. The motives of the individual actors of the conflict, especially Russia, will be examined in an attempt to present those motives as not primarily offensive but to some extent as defensive. Several research questions will serve me to fulfil the above-mentioned goal - How can the main causes of the outbreak of the conflict in Ukraine be explained from the perspective of offensive realism?
According to offensive realism, what actor is responsible for the outbreak of conflict? In terms of offensive realism, how can the motives of the key actors (i.e. Russia, the West) be explained?