Stranická disciplína poslanců ruské Státní dumy po obnově smíšeného volebního systému

• Název práce v češtině: Stranická disciplína poslanců ruské Státní dumy po obnově smíšeného volebního systému
• Název v anglickém jazyce: The Party Discipline of the State Duma Deputies after the Mixed-Member Electoral System Renewal
• Klíčová slova: Rusko, Ruská federace, Státní duma, stranická disciplína, smíšený volební systém, politické strany, poslanci, hlasování
• Klíčová slova anglicky: Russia, Russian Federation, State Duma, party discipline, mixed-member electoral system, political parties, deputies, legislative voting
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Karel Svoboda, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 14.06.2018
• Datum zadání: 14.06.2018
• Datum a čas obhajoby: 18.06.2020 08:45
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, Praha 5, J2066, Jinonice - místn. č. 2066
• Datum odevzdání elektronické podoby: 22.05.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 18.06.2020
• Oponenti: Mgr. Jan Koutník

Seznam odborné literatury

BORMANN, Nils-Christian a GOLDER, Matt. Democratic Electoral Systems around the world, 1946–2011. Electoral Studies [online]. 2013, 32 (2) [cit. 11. 3. 2020]. https://doi.org/10.1016/j.electstud.2013.01.005

CABADA, Ladislav a ŽENÍŠEK, Marek. Smíšené volební systémy. První vydání. Dobrá Voda: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2003. ISBN 80-86473-44-9.

CLARK, Terry D. , MARTINAIS, Žilvinas a DILBA, Ramūnas. Electoral Mandate and Party Cohesion: Does It Matter in Lithuania? Journal of Communist Studies and Transition Politics [online]. 2008, 24 (3) [cit. 11. 3. 2020]. https://doi.org/10.1080/13523270802267864

DEPAUW, Sam a MARTIN, Shane. Legislative Party Discipline and Cohesion in Comparative Perspective [online]. 2008 [cit. 11. 3. 2020]. Dostupné z: http://doras.dcu.ie/2191/1/cohesion.pdf

FERRARA, Federico. Frogs, mice and mixed electoral institutions: party discipline in Italy's XIV Chamber of Deputies. The Journal of Legislative Studies [online]. 2004, 10 (4) [cit. 11. 3. 2020]. https://doi.org/10.1080/1357233042000322454

HERRON, Erik S. Electoral Influences on Legislative Behavior in Mixed‐Member Systems: Evidence from Ukraine's Verkhovna Rada. Legislative Studies Quarterly [online]. 2002, 27 [cit. 11. 3. 2020]. https://doi.org/10.2307/3598568

HIRANO, Shigeo et al. Policy Positions in Mixed Member Electoral Systems: Evidence from Japan. Preliminary draft. Yale Japan Conference [online]. 2011, [cit. 11. 3. 2020]. Dostupné z: https://imai.fas.harvard.edu/research/files/japan.pdf

HUANG, Chi. Electoral System Change and Its Effects on the Party System in Taiwan. In: The Taiwan Voter [online]. 2017 [cit. 11. 3. 2020]. Dostupné z: www.jstor.org/stable/j.ctvndv9z7.13

CHAGUACEDA, Armando. The Putin System: Russian Authoritarianism Today. Revista Mexicana de Análisis Político y Administración Pública [online]. 2016, 5 (1) [cit. 11. 3. 2020]. Dostupné z: https://www.semanticscholar.org/paper/THE-PUTIN-SYSTEM%3A-RUSSIAN-AUTHORITARIANISM-TODAY-El-Chaguaceda/047af0b77abc1e0c9efc674046c772575bf3de02

IVANOVA, Jelena Nikolajevna. Izbiratel’nyje sistemy na vyborach v Gosudarstvennuju dumu Federal’nogo sobranija Rossijskoj Federacii. Vestnik MIEP [on-line]. 2017, č. 2 (27) [cit. 11. 3. 2020]. Dostupné z: http://miepvuz.ru/obrazovatelnyy-portal/nauchnye-izdaniya/vestnik/arhiv-nomerov/

KUNICOVA, Jana a REMINGTON, Thomas Frederick. Mandates, Parties and Dissent: Effect of Electoral Rules on Parliamentary Party Cohesion in the Russian State Duma, 1994–2003. Party Politics [online]. 2008, 14 (5) [cit. 11. 3. 2020]. https://doi.org/10.1177%2F1354068808093390

KYNEV, Alexandr Vladimirovič. Gosudarstvennaja Duma RF VII sozyva: meždu „spjaščim potencialom“ i partijnoj disciplinoj. Politija [on-line]. 2017, č. 4 (87) [cit. 22. 8. 2019]. Dostupné z: http://politeia.ru/files/articles/rus/Politeia-2017-4(87)-65-81.pdf

LEVITSKY, Steven a WAY, Lucan A. Competitive Authoritarianism: Hybrid Regimes After the Cold War. New York: Cambridge University Press, 2010. ISBN 978-0-521-70915-6.

LIJPHART, Arend. Patterns of Democracy: Government Forms and Performance in Thirty-Six Countries. Druhé vydání. Grand Rapids: Yale University Press, 2012. ISBN 978-0-300-17202-7.

MASSICOTTE, Louis a BLAIS, André. Mixed electoral systems: a conceptual and empirical survey. Electoral Studies [online]. 1999, 18 [cit. 11. 3. 2020]. Dostupné z: https://www.academia.edu/22980122/Mixed_electoral_systems_a_conceptual_and_empirical_survey

MLEJNEK, Josef. Smíšené volební systémy a většinotvorné modifikace systémů poměrných. První vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2010. ISBN 978-80-246-1782-4.

MORGENBESSER, Lee. Elections in Hybrid Regimes: Conceptual Stretching Revived. Political Studies [online]. 2014, 62 (1) [cit. 11. 3. 2020]. https://doi.org/10.1111/1467-9248.12020

NOVÁK, Miroslav et al. Úvod do studia politiky. První vydání. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2011. ISBN 978-80-7419-052-0.

PAPP, Zsófia. Dual candidacy as a source of legislator behaviour. The re-election and the mandate incentive under mixed-member electoral rules. Acta Politica [online]. 2019 [cit. 11. 3. 2020]. https://doi.org/10.1057/s41269-019-00143-6 Dostupné z: http://real.mtak.hu/106309/1/Manuscript.pdf

RICH, Timothy S. Party Voting Cohesion in Mixed Member Legislative Systems: Evidence from Korea and Taiwan. Legislative Studies Quarterly [online]. 2014, 39 [cit. 11. 3. 2020]. https://doi.org/10.1111/lsq.12035

SHEVTSOVA, Olga V. Russia: Compromising a Long-Lasting Transitional Formula. In: COLOMER, Josep M., ed. Handbook of electoral system choice. Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2004. ISBN 1-4039-0454-5.

SHUGART, Matthew Soberg. Electoral „Efficiency“ and the Move to Mixed-Member Systems. Electoral Studies [online]. 2001, 20 [cit. 26. 3. 2020]. https://doi.org/10.1016/S0261-3794(00)00007-X

SHUGART, Matthew Soberg a WATTENBERG, Martin P. , ed. Mixed-member electoral systems: the best of both worlds?. Oxford: Oxford University Press, 2003. ISBN 0-19-925768-X.

SIEBERER, Ulrich. Party unity in parliamentary democracies: A comparative analysis. The Journal of Legislative Studies [online]. 2006, 12 (2) [cit. 11. 3. 2020]. https://doi.org/10.1080/13572330600739413

THAMES, Frank C. A House Divided: Party Strength and the Mandate Divide in Hungary, Russia, and Ukraine. Comparative Political Studies [online]. 2005, 38 (3) [cit. 11. 3. 2020]. https://doi.org/10.1177/0010414004272526

THAMES, Frank C. Legislative Voting Behaviour in the Russian Duma: Understanding the Effect of Mandate. Europe-Asia Studies [online]. 2001, 53 (6) [cit. 11. 3. 2020]. https://doi.org/10.1080/09668130120078531

THAMES, Frank C. a EDWARDS, Martin S. Differentiating Mixed-Member Electoral Systems: Mixed-Member Majoritarian and Mixed-Member Proportional Systems and Government Expenditures. Comparative Political Studies [online]. 2006, 39 (7) [cit. 11. 3. 2020]. https://doi.org/10.1177%2F0010414005282383

VOWLES, Jack. Legislative Accountability in a Mixed-Member System: Turnover, Dual Candidacy, and 'Party-Hopping' in New Zealand. American Political Science Association 2013 Annual Meeting [online]. 2013 [cit. 11. 3. 2020]. Dostupné z: https://ssrn.com/abstract=2299030

ZUBOV, Andrej Borisovič, ed. Dějiny Ruska 20. století – díl II. Praha: Argo, 2015. ISBN 978-80-257-0964-1.

Předběžná náplň práce

Práce zkoumá stranickou disciplínu současných ruských poslanců při hlasování ve Státní Dumě. Soustředí se především na to, jestli se liší disciplína poslanců, kteří byli zvoleni různými způsoby po obnově smíšeného volebního systému v roce 2016. Práce tak navazuje na dřívější studie, jež prokázaly, že v některých zemích, včetně Ruska, projevovali poslanci vybraní v jednomandátových obvodech slabší loajalitu ke své straně než jejich kolegové zvolení na stranické listině. Disciplína těchto poslanců je zkoumána na vzorku dat, který obsahuje víc než 500 tisíc hlasů ruských poslanců. Výzkum měří vliv několika proměnných, včetně způsobu volby kandidáta, jeho členství v politické frakci, dvojí kandidatury a možnosti obhajovat mandát z předchozího funkčního období. Data jsou hodnocena s využitím mnohonásobné regresní analýzy a dalších metod kvantitativního výzkumu. Práce dochází k závěru, že způsob volby nemá zásadní vliv na stranickou disciplínu současných poslanců. Nejpodstatněji ji ovlivňuje členství v různých stranických frakcích. Vyšší nezávislost hlasování poslanců z jednomandátových obvodů se pravděpodobně neprojevuje kvůli hybridní povaze ruského režimu a kvůli tomu, že většina těchto poslanců spadá pod frakci Jednotného Ruska. Členové takto významné a vládní frakce mají slabší motivaci hlasovat proti vůdčím osobnostem své strany než poslanci opozičních uskupení.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The study examines the level of party voting discipline displayed by current Russian deputies. The objective is to discover whether deputies elected since the reintroduction of the mixed-member electoral system in 2016 showed a diverse level of party voting discipline. The study expands on the existing research and verifies results of earlier analysis proving weaker party discipline among politicians elected from single-member districts (SMDs). A sample of over 500 thousand deputy votes is analyzed with multiple regression analysis and other methods of quantitative research. The research explores the influence of several variables including the type of elections, political faction membership, double candidacy of a deputy and his incumbency in the previous term of office. Evaluation of results implies that the type of elections does not have a significant impact on party discipline of deputies. The most noticeable is the impact of the membership in various political factions. Greater independence in voting typical for SMD deputies does not manifest considerably in Russia because of the impact of the local hybrid regime and because the majority of SMD deputies belong to the faction of United Russia. Members of a faction with such importance tend to be less motivated to vote against their political leaders.