Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Otto Kade a jeho přínos translatologii
Název práce v češtině: Otto Kade a jeho přínos translatologii
Název v anglickém jazyce: Otto Kade and his Contribution to Translation Studies
Klíčová slova: Otto Kade|Lipská škola|teorie překladu|druhy ekvivalence|strojový překlad
Klíčová slova anglicky: Otto Kade|Leipzig School|translation theory|equivalence types|machine translation
Akademický rok vypsání: 2017/2018
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Ústav translatologie (21-UTRL)
Vedoucí / školitel: PhDr. Bc. Tomáš Svoboda, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 12.06.2018
Datum zadání: 12.06.2018
Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
Datum potvrzení stud. oddělením: 21.06.2018
Datum a čas obhajoby: 11.09.2019 09:00
Datum odevzdání elektronické podoby:27.07.2019
Datum proběhlé obhajoby: 11.09.2019
Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
Oponenti: Dr. phil. Astrid Winter
 
 
 
Zásady pro vypracování
Ve své teoreticko-biografické diplomové práci se chci věnovat německému translatologovi Otto Kademu a jeho přínosu pro tuto disciplínu. Nejprve stručně představím jeho životopis, poté se zaměřím na jeho východiska a dobový kontext. Stěžejní částí mé práce bude prezentace jeho teoretického díla. Vycházet budu zejména z jeho dvou monografií a řady odborných článků, jež analyzuji, a jeho teoretické koncepty následně představím. Dále chci zachytit jeho postavení v rámci tzv. Lipské školy a jeho vliv na další teoretiky.
Cíle práce
Mým cílem je podat pokud možno ucelený obraz působení Otto Kadeho v oboru translatologie. Jeho snaha obhájit ji jako samostatnou vědní disciplínu je viditelná ve všech jeho činnostech. Dokazují to nejen jeho teoretické práce, vyučování na lipské univerzitě a dalších institucích, ale i budování vzdělávacího systému pro překladatele a tlumočníky. Přesto jeho dílo nebylo plně doceněno.
Jelikož o Lipské škole i o Kadem vzniklo v českém jazyce minimum publikací, měla by má práce sloužit k seznámení se základními otázkami tohoto uskupení a ukázat, jak k nim přistupoval jeden z jeho nejvýznamnějších představitelů. Těm, kteří už Kadeho dílo do určité míry znají, by práce měla nabídnout prohloubení poznatků a uvedení do souvislostí v rámci tehdejšího stavu translatologie. Pozornost bude věnována zjišťování možných vlivů mezi díly O. Kadeho a díly tehdejší československé translatologie. Diplomová práce má však především upozornit na Kadeho přínos pro disciplínu translatologie a popřípadě prokázat, že jeho dílo je významné i dnes.
Metodologický přístup
Má práce bude založena především na četbě a analýze dostupných primárních pramenů, kterými budou Kadeho monografie Zufall und Gesetzmäßigkeit in der Übersetzung a Die Sprachmittlung als gesellschaftliche Erscheinung und Gegenstand wissenschaftlicher Untersuchung a jeho vědecké články, které více než dvacet let vycházely zejména v časopise Fremdsprachen. Metodologické ukotvení interpretace jeho přínosu v kontextu oboru translatologie poskytne prostudovaná sekundární literatura. Jedná se o texty Kadeho současníků, již se dané problematice rovněž věnovali, nebo translatologů mladší generace, kteří Kadeho dílo komentovali, vycházeli z něj, či těch, kteří se vůči němu vymezili. Diplomová práce bude mít deskriptivní charakter, avšak bude opřena o vlastní analýzu primárních zdrojů a interpretaci myšlenek z nich vyplývajících.
Pokyny vedoucího práce
V teoretické části studentka nejprve popíše cíle/hypotézy a zvolenou metodu práce, jejímž prostřednictvím se pokusí cílů dosáhnout, popřípadě hypotézy verifikovat či vyvrátit. Popíše zamýšlené přínosy práce k danému tématu a důkladně prostuduje dostupné a relevantní primární a sekundární zdroje (rozumí se zdroje ve všech jazycích, jež ovládá; včetně zdrojů on-line). Jako prvotní východisko pro vyhledávání zdrojů může sloužit např. Routledge Encyclopaedia of Translation Studies a dále databáze BITRA (http://aplicacionesua.cpd.ua.es/tra_int/usu/buscar.asp?idioma=en), dále bude čerpat z připojené bibliografie. Žádoucí je též rešerše mezi kvalifikačními (např. diplomními) pracemi obhájenými v ÚTRL, popřípadě v příbuzných vysokoškolských pracovištích. Na základě takto zmapované situace diplomandka charakterizuje stav zkoumané problematiky.

V empirické části studentka popíše faktický postup získávání informací, tyto informace vyhodnotí a vhodně začlení další okruhy zkoumání, které vyplynou ze zmapování problému v části teoretické, popřípadě již z empirického zpracovávání materiálu (rekurzivní postup zkoumání).
Diplomantka průběžně shrnuje poznatky na konci jednotlivých hlavních kapitol. Celková zjištění usoustavní v závěru. Zde budou výsledky studie porovnány s počátečními hypotézami, předloženo shrnutí výsledků a nastíněn výhled zkoumané problematiky do budoucna.

Autorka práci opatří bibliografickým soupisem použitých primárních i sekundárních zdrojů, včetně internetových, zpracovaným dle příslušné normy. Je nutné dodržet formální náležitosti stanovené Pravidly pro organizaci studia FF UK (zejména článek 19).
Seznam odborné literatury
Primární:
Kade, Otto: Zufall und Gesetzmäßigkeit in der Übersetzung. Leipzig: Enzyklopädie, 1968. Beihefte zur Zeitschrift Fremdsprachen; I
Kade, Otto: Die Sprachmittlung als gesellschaftliche Erscheinung und Gegenstand wissenschaftlicher Untersuchung. Leipzig: Enzyklopädie, 1980. Übersetzungswissenschaftliche Beiträge; 3.
Sekundární:
Bernardo, Ana Maria: Die Leistungen der Leipziger Schule in der deutschsprachigen Übersetzungswissenschaft. In: Wotjak, Gerd (Hrsg.): Quo vadis Translatologie? Ein halbes Jahrhundert universitäre Ausbildung von Dolmetschern und Übersetzern in Leipzig. Rückschau, Zwischenbilanz und Perspektive aus der Außensicht. Berlin: Frank & Time. Verlag für wissenschaftliche Literatur, 2007.

Catford, John: A Lingusitic Theory of Translation: an essay in applied lingusitics. London: Oxford University Press, 1965.
Fleischmann, E., Lutz, A: Angewandte Linguistik und Translatologie. In: Hehl, U. von, John, U., Rudersdorf, M. (Hrsg.): Geschichte der Universität Leipzig 1409–2009. Bd. 4/1: Fakultäten, Institute, Zentrale Einrichtungen. Leipzig: Leipziger Universitäts-Verlag, 2009, s. 618–631.
Gerzymisch-Arbogast, Heidrun: Am Anfang war die Leipziger Schule... In: Wotjak, Gerd (Hrsg.): Quo vadis Translatologie? Ein halbes Jahrhundert universitäre Ausbildung von Dolmetschern und Übersetzern in Leipzig. Rückschau, Zwischenbilanz und Perspektive aus der Außensicht. Berlin: Frank & Time, 2007.

Jung, Linus: La escuela traducológica de Leipzig. Granada: Comares, 2000. Interlingua, 11.
Jung, Linus (Hrsg.): Übersetzen als interdisziplinäre Herausforderung. Ausgewählte Schriften von Gerd Wotjak. Frankfurt am Main: Peter Lang, 2012. Leipziger Studien zur angewandten Linguistik und Translatologie.
Koller, Werner: Einführung in die Translationswissenschaft. 8., neubearbeitete Auflage, Tübingen: A. Francke, 2011.
Koller, Werner: „Grundfragen der Übersetzungswissenschaft“ – Nachtrag zu Leipzig 1970. In: P. A. Schmitt (ed.): Paradigmenwechsel in der Translation. Festschrift für Albrecht Neubert zum 70. Geburtstag. Tübingen: Stauffenburg, 2000, s. 121–135. Stauffenburg Festschriften.
Koller, Werner: Grundprobleme der Übersetzungstheorie. Unter besonderer Berücksichtigung schwedisch-deutscher Übersetzungsfälle. Bern/München: Francke, 1972. Stockholmer germanistische Forschungen, 9.
Králová, J., Rubáš, S. (ed.): Translating beyond East and West: selected papers from the 2009 Prague International Conference in Translation and Interpreting. Prague: Karolinum Press, 2012. Acta Universitatis Carolinae.

Kurinová, Helena: Současný stav teorie překladu v německé jazykové oblasti s důrazem na teorii „Skopos“. Praha, 1996.

Laplace, Colette: Théorie du langage et théorie de la traduction: les concepts-clefs de trois auteurs: Kade (Leipzig), Coseriu (Tübingen), Seleskovitch (Paris). Paris: Didier Érudition, 1994. Collection "Traductologie", 8.

Müller, Ina (Hrsg.): Heidemarie Salevsky: Aspekte der Translation. Ausgewählte Beiträge zur Translation und Translationswissenschaft. Frankfurt am Main: Peter Lang, 2009.

Müller, Ina (Hrsg.): Und sie bewegt sich doch ... Translationswissenschaft in Ost und West; Festschrift für Heidemarie Salevsky zum 60. Geburtstag. Frankfurt am Main: Peter Lang, 2004.

Nida, Eugene: Towards a Science of Translating. With Special Reference to Principles and Procedures involved in Bible Translating. Leiden: E.J. Brill, 1964.

Nida, Eugene, Taber, Charles R.: The Theory and Practice of Translation. Leiden: Brill Academic Publishing, 1969. Helps for translators series, 8.

Prunč, Erich: Entwicklungslinien der Translationswissenschaft. Von den Asymmetrien der Sprachen zu den Asymmetrien der Macht. Berlin: Frank & Time, 2012.

Rakšányiová, Jana: Nemecká translatológia. In: Slovak review, 2005, č. 1, s. 60–77.
Salevsky, Heidemarie: Dolmetscher- und Übersetzerausbildung gestern, heute und morgen. Berliner Beiträge zur Translationswissenschaft. Frankfurt am Main: Peter Lang, 1996.
Salevsky, Heidemarie: Über die Sprache hinaus (In memoriam Otto Kade). In: Wotjak, Gerd (Hrsg.): Quo vadis Translatologie? Ein halbes Jahrhundert universitäre Ausbildung von Dolmetschern und Übersetzern in Leipzig. Rückschau, Zwischenbilanz und Perspektive aus der Außensicht. Berlin: Frank & Time, 2007.

Salevsky, Heidemarie: Wissenschaftliche Grundlagen der Sprachmittlung. Berliner Beiträge zur Übersetzungswissenschaft. Frankfurt am Main: Peter Lang, 1992.
Snell-Hornby, Mary: A forgotten pioneer? The legacy of Otto Kade in Translation Studies today. In: Wotjak, Gerd (Hrsg.): Quo vadis Translatologie? Ein halbes Jahrhundert universitäre Ausbildung von Dolmetschern und Übersetzern in Leipzig. Rückschau, Zwischenbilanz und Perspektive aus der Außensicht. Berlin: Frank & Time, 2007.

Snell-Hornby, Mary: Handbuch Translation. Tübingen: Stauffenburg, 1998. Stauffenburg Handbücher.
Snell-Hornby, Mary: The Turns of Translation Studies: New Paradigms or shifting viewpoints?. Amsterdam: John Benjamins, 2006.
Snell-Hornby, Mary Translation studies: an integrated approach. Amsterdam: John Benjamins, 1988.
Stolze, Radegundis: Übersetzungstheorien. Eine Einführung. 3., aktualisierte Auflage. Tübingen: Gunter Narr Verlag, 2004.
Wotjak, Gerd: 50 Jahre Leipziger Übersetzungswissenschaftliche Schule. Frankfurt am Main: Peter Lang, 2006.
Wotjak, Gerd: Die Leipziger Übersetzungswissenschaftliche Schule – Anmerkungen eines Zeitzeugen. In: Zybatow, Lew: Translation zwischen Theorie und Praxis. Frankfurt am Main: Peter Lang, 2002, s. 87–117.
Wotjak, Gerd: War das die Leipziger Übersetzungswissenschaftliche Schule? In: P. A. Schmitt (ed.): Paradigmenwechsel in der Translation. Festschrift für Albrecht Neubert zum 70. Geburtstag. Tübingen: Stauffenburg, 2000, s. 279–304. Stauffenburg Festschriften.
Zárubová, Petra: Teorie tlumočení v pracích německy píšících autorů. Praha, 1999.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK