Mediální obraz sexuálního obtěžování na příkladu kampaně #MeToo

• Název práce v češtině: Mediální obraz sexuálního obtěžování na příkladu kampaně #MeToo
• Název v anglickém jazyce: Media image of sexual harassment on example of #MeToo campaign
• Klíčová slova: Média, sociální konstrukce reality, sexuální obtěžování, kampaň #MeToo, kvalitativní výzkum, kritická diskurzivní analýza
• Klíčová slova anglicky: Media, social construction of reality, sexual harassment, #MeToo campaign, qualitative research, critical discursive analysis
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Marie Pospíšilová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 25.05.2018
• Datum zadání: 25.05.2018
• Datum a čas obhajoby: 12.06.2019 09:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, Praha 5, J2018, Jinonice - místn. č. 2018
• Datum odevzdání elektronické podoby: 10.05.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 12.06.2019
• Oponenti: Mgr. Ondřej Pekáček

Zásady pro vypracování

Námět práce zahrnující formulaci a vstupní diskusi poznávacího problému:
Ve své práci bych se chtěla zabývat tím, jak je v českých médiích prezentováno téma sexuálního obtěžování. Podle Vohlídalové sexuální obtěžování není něco, co existuje nezávisle na nás jako objektivní realita. „Jako celý náš sociální svět, sexuální obtěžování je sociálně a kulturně konstruovaný fenomén“ (Berger, Luckmann, 1999 in Vohlídalová, 2011: 1120). Vohlídalová ve své práci poukazuje na to, že mezi oficiálními definicemi sexuálního obtěžování a individuálním vnímáním existují rozdíly. To také ukazuje, že není vhodné vnímat sexuální obtěžování jako objektivní realitu, ale sociální záležitost, která je sociálně konstruovaná a její vnímání se liší jak mezi experty a laiky, tak genderově mezi ženami a muži. (Vohlídalová, 2011: 1121- 1124)
Při konstruování sociální reality hrají důležitou roli média, o kterých Reifová říká, že jsou „jedním z nejmocnějších aktérů, kteří jsou angažováni v oblasti interpretování, definování, a tedy i vytváření či konstruování reality“ (Reifová, 2004: 107). Jinak také řečeno, média jsou sociálním aktérem, který přispívá ke konstruování sociální reality, a určitým způsobem určují naše vnímání okolního světa. (Reifová, 2004: 108; Appeltová, Možíšová, Vochocová, 2016: 3) Konstruovaný mediální obsah je pak ovlivněn selekcí témat, událostí nebo aktérů. Tedy i mediální sdělení týkající se sexuálního obtěžování jsou jistým způsobem konstruovaná a ovlivněná mediální selekcí.
Z dosavadních výzkumů na toto téma lze jmenovat například autorky Appeltovou, Možíšovou a Vochocovou (2016), které prováděly analýzu mediálního zobrazování genderově podmíněného násilí, mimo jiné v rámci kvalitativní analýzy zjišťovaly, „kdo bývá médii nabízen jako hlavní aktér událostí, a které aspekty událostí jsou médii prezentované jako podstatné“ (Appeltová, Možíšová, Vochocová, 2016: 39). Jednu z výrazných oblastí zájmu médií pak označují jako „sexuální násilí v kontextu kariéry vlivných mužů“, přičemž vysoký mediální zájem o aféry vlivných vysvětlují tím, že „naplňují hned několik zpravodajských hodnot“ (Galtung a Ruge, 1965 in Appeltová, Možíšová, Vochocová, 2016: 43). Mediální zájem o toto téma pak může vytvářet, konstruovat dojem, že takové chování (sexuální obtěžování a násilí) je pro skupinu známých osobností typické. (Appeltová, Možíšová, Vochocová, 2016: 43)
V mé práci mne tedy bude zajímat, jakým způsobem je v českých médiích konstruované téma sexuálního obtěžování a s jakými podtématy je spojeno, tedy jak je ovlivněno selekcí médií. Tento problém budu zkoumat na příkladu kampaně #Metoo , která se po skandálu filmového producenta Harveyho Weinsteina stala hojně diskutovaným globálním fenoménem, a mediální diskuse o sexuálním obtěžování se tak rozšířila. (Cobb, Horeck, 2018: 491)

Předpokládané metody zpracování práce:
Výše popsaný problém bych chtěla zkoumat pomocí kvalitativních metod. Metodolog Creswell označuje kvalitativní výzkum jako „proces hledání porozumění“ (Creswell, 1998: 12 in Hendl, 2016: 46). Stejně tak já věřím, že mi umožní hlubší nahlédnutí do výše popsaného problému. Na analýzu médií bych se chtěla zaměřit, protože média jsou důležitým sociálním aktérem, který konstruuje sociální realitu (Reifová, 2004: 107-108).
Pomocí zakotvené teorie bych chtěla analyzovat články v nejčtenějších celostátních tištěných denících a na nejnavštěvovanějších českých zpravodajských webech. Zakotvená teorie pro analýzu médií bude přínosem, protože jak zmiňuje Sedláková, veřejnost média obecně vnímá jako objektivní informační zdroje, které odráží okolní dění. Zatím však „disponují schopností vydávat svá sdělení za ‚věrný obraz reality‘“ (Sedláková, 2007: 26-27) a dle teorie sociálního konstruktivismu jsou zapojena do procesu interpretování a spoluvytváření reality (Reifová, 2004: 107). Zakotvená teorie se přitom díky kódování „zaměřuje na odkrývání významů, které nemusejí být prvoplánově zjevné“ (Švaříček, Šeďová, 2007: 222).

Tématem mé práce je sociální konstrukce sexuálního obtěžování a její genderový rozměr. Ve své práci si budu mimo jiné klást následující otázky:
● Jaký je mediální obraz sexuálního obtěžování v nejčtenějších denících a zpravodajských webech v kampani #Metoo?
● Jakým způsobem je v médiích konstruované téma sexuálního obtěžování?
● Jak je zde konstruována role žen a mužů?

Seznam odborné literatury

APPELTOVÁ, Michaela, MOŽÍŠOVÁ, Alžběta, VOCHOCOVÁ, Lenka. Analýza mediálního zobrazování genderově podmíněného násilí. Oddělení rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR, 2016.
BERGER, Peter, LUCKMANN, Thomas. Sociální konstrukce reality. Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 1999. ISBN 80-85959-46-1
COBB, Shelley, HORECK, Tanya. Post Weinstein: gendered power and harassment in the media industries. In Feminist Media Studies. 2018, 18/3, p489-491.
CORBIN, Juliet, STRAUSS, Anselm. Základy kvalitativního výzkumu. Albert, 1999. ISBN 80-85834-60-X
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum. Portál, 2016. ISBN 978-80-262-0982-9
REIFOVÁ, Irena a kolektiv. Slovník mediální komunikace. Portál, 2004. ISBN 80-7178-926-7
SEDLÁKOVÁ, Renáta. Obraz Romů v televizním zpravodajství. Příklad mediální konstrukce reality. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Disertační práce. Vedoucí práce Jaromír Volek. Brno, 2007.
ŠVAŘÍČEK, Roman, ŠEĎOVÁ, Klára. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Portál, 2007: ISBN 978-80-7367-313-0
TRAMPOTA, VOJTĚCHOVSKÁ. Metody výzkumu médií. Portál, 2010. ISBN 978-7367-683-4
VOHLÍDALOVÁ, Marta. The Perception and Construction of Sexual Harassment by Czech University Students. Sociologický ústav AV ČR, Praha, 2011.

Předběžná náplň práce

Předpokládaná struktura práce:
1. Úvod
2. Teoretické uchopení problému
3. Metodologie
4. Kvalitativní výzkum
5. Závěr